mit

Komáři, sršni i mouchy mají jedinečné způsoby letu, které lze uplatnit i v případě malých dronů. Jejich aerodynamika a principy vznášení můžeme uplatnit ve světě technologií.

3D tiskárny dnes zvládnou tisknout skoro cokoliv, ale výroba komplexnějších zařízení je zatím nad síly lidstva. Laserová laboratoř MIT, CSAIL, zkusila jinou cestu.

Sofistikované systémy umělé inteligence, obzvláště ty založené na neuronových sítích, už z podstaty věci simulují lidský mozek. Vědci se dlouhodobě pokouší tuto podobnost ještě zvýraznit a stvořit tak „umělý mozek“.

AR a VR společnosti hledají inteligentní řešení, jak přenést reálné věci (třeba tužku) do virtuálního světa, už roky. Nyní přišli vědci z MIT s úctyhodným pokrokem.

Ačkoliv koronavirus je teď v hlavách většiny populace, ekologický problém planety se tím o mnoho nezměnil – sucho bude i v našich končinách velkým problémem.

Spolupráce průmyslu, nezávislých konsorcií a prodejců umožnilo lépe škálovat blockchainová kryptoměnová řešení, a to jak z hlediska efektivity, tak také rozsahu.

Mezi hlavní technologické trendy pro rok 2019 patří autonomní zařízení, které využívají umělou inteligenci k přirozenější interakci s okolním prostředím.

Podle tvrzení univerzity jde o prvního čtyřnohého robota, který dokázal salto vzad úspěšně provést; a protože jsme žádný důkaz svědčící o opaku nenašli, budeme MIT věřit.

Zajímavý nápad se univerzita a firma rozhodly realizovat v Metropolitním muzeu umění v New Yorku (také známém jako MET).

Elektrody na tváři a čelisti zaznamenávají neurosvalové signály vydávané interní komunikací člověka, která je jinak nedetekovatelná. Stroj tedy bude skutečně vokalizovat vaše myšlenky.

Jednou z nejčastěji skloňovaných technologií moderní doby v oblasti robotiky je sebekonstrukce, sebe-sestrojení: přístroj, který se bez výraznější lidské pomoci zvládne sám postavit, vylepšit či do sebe doplnit dodatečné prvky.

Americká MIT spolupracuje se dvěma nizozemskými univerzitami a pokouší si vytvořit menší flotilu samoříditelných lodí, které budou v rámci testování v Amsterdamu převážet pasažéry a náklad po městě.

Díky diamantům padla další z mnoha překážek, které stojí v cestě vývoji skutečných kvantových superpočítačů. Jak moc se vývoj posunul a o co přesně jde?

Massachusettský technologický institut (MIT), přední americká výzkumná univerzita, nabízí nový IT kurz věnující se rychle se rozvíjejícímu fenoménu – internetu věcí (Internet of Things).

Pokud mají být problémy, kterým robotika v extrémních prostředích čelí, vodítkem, autonomní automobily jsou špatný nápad. Tvrdí to inženýr z MIT David Mindell, který o tomto tématu napsat knihu Our Robots, Ourselves: Robotics and the Myths of Autonomy.

S tím, jak každá nová generace počítačových procesorů přichází s větším množstvím jader, počítačoví odborníci přemýšlejí nad tím, jak tuto výpočetní sílu využít. A vědci na Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořili datovou strukturu, která je podle nich vhodná k tomu, aby procesory s více jádry zvládaly práci co možná nejefektivněji.

Deset miliónů dolarů investuje Twitter do laboratoře MIT, jejímž cílem je vytvořit platformu pro spolupráci lidí při řešení společenských a politických otázek.

Jedná se o vůbec prvního funkčního robota ve stylu Transformers, který se inspiroval tvarem japonských papírových origami.

Nová technologie je postavena na tenkém filmu z levného materiálu nenáročného na výrobu.

Výzkumníci z MIT vytvořili systém, který má psaním lepších algoritmů vyřešit přetížení počítačových sítí.

Ačkoliv elektronickou poštu postupně vytlačují z pozice dominantního elektronického komunikačního kanálu programy pro instant messaging, zejména z obchodní sféry e-maily jen tak nezmizí.

Dotykové displeje se za několik posledních let neuvěřitelně vyvinuly, to ale neznamená, že by jejich vývoj měl být u konce. Displeje jsou dnes jasnější, nabízejí lepší rozlišení a podporu více než deseti prstů. Kam dál se ještě mohou posunout?

Systém se údajně inspiruje programy pro práci s hudbou, které něco zvýrazňují a něco naopak potlačují.

Výzkumníci vyvinuli algoritmus, který naučí roboty spolupracovat s lidmi.

Projektů, které počítají s napájením elektroniky např. pomocí energie lidské chůze, existuje celá řada. Co ale tam, kde je třeba využít mnohem menší mechanickou energii?

Vědci z MIT publikovali výsledky výzkumu, které mohou znamenat průlom v počítačové technice.

Vědci z Massachusettského institutu technologií (MIT) využili nanotechnologie k vyvinutí robota, který se dokáže samovolně pohybovat po mořském povrchu a čistit ho od ropných skvrn.

Nová technologie využívající optické signály prý výrazně zrychlí internetové připojení. A to navíc při nižší ceně.

Určení potřebných dioptrií pro korekci zraku v rozvojových zemích typicky vyžaduje objemnou sadu zkušebních čoček a očního lékaře. Massachusettský technický institut však přišel s novým postupem dosahujícím stejných výsledků pomocí mobilního telefonu a malé plastové součástky.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) využívají výhod molekulární nanotechnologie k vytváření menších a levnějších čipů.