regulace

Od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act), které se dotkne prakticky všech firem, které ji používají. Dopad nebude mít jen na společnosti z České republiky a dalších států Evropské unie, ale i na ty, které na evropském trhu působí. Nástroje umělé inteligence budou pod větší kontrolou a budou muset být transparentnější, ty nejrizikovější pak čeká přímo zákaz. Za porušení hrozí firmám citelné sankce, až 35 milionů eur, nebo od jednoho až do sedmi procent obratu.

Svět kryptoaktiv připomíná Divoký západ, pro který neplatí žádná ze zavedených pravidel, na něž jsme zvyklí v našem právním řádu. Kryptoaktiva totiž nejsou peněžními prostředky, investičními nástroji ani jiným aktivem, na který by dopadala současná úprava.

Evropská unie se připravuje na revoluci v oblasti umělé inteligence (AI) zavedením nového předpisu, který by měl přinést bezpečnější a transparentnější využívání AI technologií. Nařízení nazvané AI Act klade důraz na ochranu lidských práv a zvýšení bezpečnosti. Cílem je zavést jasná pravidla, která zajistí, že AI bude lidem sloužit, ne škodit. Nařízení rozlišuje mezi různými úrovněmi rizik spojených s AI a zavádí přísné regulace pro ty nejrizikovější aplikace. EU tak chce být příkladem pro celý svět v tom, jak využívat AI pro dobro všech.

Regulátoři se obávají, že převzetí výrobce robotických vysavačů může omezit konkurenci v tomto segmentu mj. i kvůli významnému postavení Amazonu jako internetového prodejce.

Evropská unie zřídí pracovní skupinu vyšetřující ChatGPT. Tento krok přichází poté, co řada evropských regulátorů vyjádřila pochyby nad tím, zda stále populárnější chatbot respektuje zásady ochrany osobních údajů.

Generativní AI hýbe technologickým průmyslem a vlády po celém světě začínají uvažovat o její regulaci, s úmyslem bojovat proti jejímu potenciálnímu zneužití.

Nová doporučení mířící k Evropské komisi by mohla omezit používání herních loot boxů a regulovat videohry pro nezletilé.

Britské ministerstvo financí věří, že regulací kryptoměn přiláká investory.

Někdejší mentor Marka Zuckerberga varuje před vznikem virtuálního metaverza.

V Bruselu vymýšlí, jak zajistit bezpečné a užitečné využívání umělé inteligence a zároveň neztratit krok se Spojenými státy a s Čínou.

Pozornost, kterou vyvolal nedávný nákup bitcoinů v hodnotě 1,5 miliardy dolarů firmou Tesla, vyvolal otázky, jakou podporu vlastně tato kyberměna má mezi klíčovými světovými podniky. A zdá se, že moc velká perspektiva v tomto směru zřetelná není.

Použitím moderních řešení v prostředí provozních technologií tiše souhlasíme s tím, že do této oblasti přenášíme i komplexní problematiku zajištění bezpečnosti v celém spektru – od fyzické bezpečnosti zařízení (řízení přístupu personálu k nim) až po komplexní problematiku kybernetické bezpečnosti.

Většina obchodních lídrů napříč Evropou považuje zavedení vládních a průmyslových regulací za cestu ke změně. Nicméně do jaké míry je úspěch poháněn vnějšími faktory nebo společností samotnou?

Přemýšlení nad etikou umělé inteligence není pouze prací pro vědce, ale i pro samotné firmy. Obzvláště, když patří mezi lídry inovací nebo rychle následují nejnovější trendy.

Bitcoin a ostatní kryptoměny představují „průmysl divokého západu“ a za účelem ochrany investorů je nutná jejich regulace, shodli se členové britského parlamentu. Francie už přitom tato opatření zavedla.

Podle studie vzniklé ve spolupráci s Microsoftem by jednotlivé regulatorní orgány měly nejprve blockchainu dobře porozumět, než jej začnou svazovat zákony a pravidly – k tomuto porozumění však drží klíč, dle závěrů autorů studie, samy podniky.

Spolu s růstem popularity kryptoměn jako alternativního platebního prostředku se nyní začínají používat i jako jeden ze způsobů, jak získat kapitál pro rozvoj společnosti či získání financí pro její start. Děje se tak prostřednictvím prvotní nabídky digitální měny, tzv. initialcoinoffering, známější pod zkratkou ICO.

Rizikové investice na trhu virtuálních měn a jejich zneužitelnost čím dál tím víc znepokojují vlády a zavedené finanční instituce.

Aktuální hype kolem kryptoměn vyhnal jejich ceny raketově nahoru. Některé společnosti a vlády však svými zásahy tento trend začínají brzdit. Mimo jiné i kvůli ochraně zákazníků a rizikům souvisejícím s praním špinavých peněz.

Facebook rozvedl, jak chce ze sítě odstraňovat „teroristický obsah“. S tímto krokem přichází po nátlaku vlád, které apelují na firmy, aby potlačovaly teroristickou propagandu.

Uniklé interní dokumenty ukazují, jak Facebook cenzuruje obsah.

V letošním roce se má prodat na 3 miliony osobních i komerčních dronů, což je o 40 % více než v roce 2016. A utěšeně stoupnou i tržby výrobců – o více než třetinu.

Dva roky poté, co Facebook odkoupil WhatsApp, se mění zásady ochrany osobních údajů aplikace. Nové podmínky umožní šíření většího množství údajů o uživateli, které poputují přímo k Facebooku.

Podle evropské komisařky pro hospodářskou soutěž je možné, že obchodní praktiky Googlu jsou nezákonné. Společnost by mohla čelit pokutě až ve výši sedmi a půl miliardy dolarů.

Ač dron s největší pravděpodobností do letadla narazil, to nebylo poškozené a nikomu se nic nestalo. Větší kontrola a legislativní omezení dronů jsou však po této události zřejmě už jisté.

Do konce roku 2017 by měly vstoupit v platnost dva nové právní předpisy EU, které upravují informační bezpečnost a ochranu dat. Zásadním způsobem ovlivní, jak organizace v členských státech EU řeší svou ochranu a jak reportují narušení bezpečnosti a ztrátu dat.