Různé metody integrace aplikací se dají z hlediska nákladů porovnávat pouze v delším časovém úseku, do kterého se promítnou jednotlivé fáze životního cyklu – od počátečních nákladů za případné licence middlewaru, vývoj řešení, uvedení do provozu až po jeho údržbu a provozní změny. Pokud proti sobě postavíme integraci metodou špaget (těsně vázané systémy), standardní messaging (Message Oriented Middleware, EAI), samotné webové služby a servisně orientovanou integraci (SOI), můžeme zjistit, že křivka nákladů se ve všech případech poněkud liší.