zločin

AI začne rozostřovat realitu, ukradené osobní údaje vydláždí kyberzločincům cestu ke krádežím identit a po roce velkých úniků budou podvody ještě více personalizované a založené na datech.

Pětina Čechů se v posledních třech letech stala terčem nějakého kyberútoku. Z nich pak ataku podlehlo téměř 25 % nešťastníků.

Váš bankovní účet byl zmrazen. Váš počítač byl napaden hackery. Vaše dítě je ve vězení. V každém z těchto případů čas běží. Jste připraveni jednat na základě zprávy nebo telefonátu – možná dokonce zbrkle. Co byste však měli udělat jako první?

Největším problém tuzemské ochrany před kyberútoky je vysoká cena bezpečnostních řešení. Průzkum společnosti Sophos také odhalil, jakých důsledků kybernetického útoku se obávají české společnosti.

Ransomwarové gangy využívají všechny základní prvky klasických podniků – včetně definovaných rolí personálu, marketingových plánů, partnerských ekosystémů, a dokonce i investic do rizikového kapitálu – a k tomu samozřejmě mají některé typické rysy tradičnějších zločineckých podniků.

Rostoucí závažnost kybernetických bezpečnostních incidentů, které postihují firmy prostřednictvím dodavatelů, s nimiž sdílejí data, odhaluje nejnovější zpráva společnosti Kaspersky IT Security Economics. Průměrný finanční dopad takové události na firmu dosáhl v roce 2021 celosvětově výše 1,4 milionu dolarů (v zemích EU dokonce 2 miliony dolarů), což z ní činí nejnákladnější typ incidentu, přestože se loni nedostal ani do první pětky. Od roku 2020 se také výrazně změnilo celkové pořadí ztrát způsobených různými typy útoků.

Podle anonymizovaných metadat, která dobrovolně poskytli uživatelé služby Kaspersky Managed Detection and Report (MDR), by asi jeden z deseti (9 %) včas zachycených kybernetických incidentů mohl způsobit vážné narušení provozu nebo neoprávněný přístup k aktivům zákazníka. Naprostá většina incidentů (72 %) byla středně závažná. To znamená, že pokud by služba tyto hrozby neodhalila, negativně by ovlivnily fungování firemních aktiv nebo by mohly vést ke zneužití dat.

Kritická zero-day zranitelnost odhalená Microsoftem 2. března s sebou přinesla celou řadu problémů, které postihly velkou část světa.

Za poslední dva měsíce vzrostl celosvětově počet kyberútoků na zdravotnictví o 45 %, přitom počet útoků na další odvětví vzrostl „jen“ o 22 %. Největší vlnu kybernetických útoků na zdravotnictví sledujeme ve střední Evropě (nárůst o 145 %). Při ransomwarových útocích je nejčastěji použit Ryuk, následuje Sodinokibi.

Objem dat využívaných tuzemskými základními a středními školami by se mohl během příštích tří až pěti let zvětšit až stonásobně. Stejnou měrou vzroste i množství bezpečnostních incidentů. Školy by se tak mohly potýkat s podobnými kybernetickými hrozbami jako například nemocnice. Odhadují to odborníci ze společnosti Altron, která se zabývá správou a zabezpečením datové infrastruktury. Podle nich by měla vzniknout dlouhodobá jednotná strategie nakládání s daty ve školství zahrnující i nutné řešení jejich zranitelnosti. Celková odhadovaná výše nákladů by mohla dosáhnout bezmála tří miliard korun.

Deepfake videa jsou dezinformačním nebezpečím, s jakým se lidstvo dosud nemuselo potýkat. Umělá inteligence bude nejlepším nástrojem v boji proti nim.

Analýza odhalila dvouset malwarů, které měly velmi podobné názvy jako oblíbené aplikace mezi něž patří Zoom, Webex nebo Slack. Na Čechy útočí i pod záminkou koronaviru.

Kyberkriminalita na vzestupu. Malware s koronavirovou tematikou se šíří víc než samotný virus.

Ještě v roce 2011 evidovala Policie ČR pouze 1502 případů počítačové kriminality. V roce 2019 už jich kriminalisté registrovali 8 417, což bylo meziroční zvýšení o téměř 25 procent. Ovšem celkový počet nehlášených podvodů a pokusů o ně dosahuje řádu stovek tisíc. S dalším výrazným nárůstem je nutné počítat i v příštích letech, protože na internet se přesouvá stále více on-line obchodování a služeb. To představuje ohromný potenciál pro aktivity kyberzločinců.

Ještě v roce 2011 evidovala Policie ČR pouze 1502 případů počítačové kriminality. V roce 2019 už jich kriminalisté registrovali 8 417, což bylo meziroční zvýšení o téměř 25 procent. Ovšem celkový počet nehlášených podvodů a pokusů o ně dosahuje řádu stovek tisíc. S dalším výrazným nárůstem je nutné počítat i v příštích letech, protože na internet se přesouvá stále více on-line obchodování a služeb. To představuje ohromný potenciál pro aktivity kyberzločinců.

Firmy se snaží získat informace o své konkurenci podobně jako státy. Někdy to může být legální, ale průmyslová špionáž může snadno překročit hranici, za kterou začíná kriminalita.

Co může být horšího než ransomware, který zakóduje všechny vaše soubory a za klíč k jejich odemknutí a návratu do původního stavu požaduje peníze? WannaCry přinesl bezesporu novou dimenzi nebezpečí souvisejícího s ransomware, protože v sobě kombinoval zakódování dat s mechanismem typickým pro počítačové viry – s automatizovaným samo-šířením. Díky tomu se WannaCry mohl šířit automaticky napříč sítí a potenciálně během jednoho útoku zakódovat stovky či dokonce tisíce počítačů. A to dokonce i v případě, že zdánlivě bezpečnou přílohu nebo soubor stažený z nakaženého webu otevřel jeden jediný uživatel.

Málokterá firma má připravený plán, jak v případě incidentu reagovat, a skoro tři čtvrtiny přiznávají, že na kybernetickou odolnost nemá vyčleněno dostatek peněz.

Rizikové investice na trhu virtuálních měn a jejich zneužitelnost čím dál tím víc znepokojují vlády a zavedené finanční instituce.

Jen v rámci Evropy jsou v kryptoměně prány tři až čtyři miliardy liber, v přepočtu více než sto miliard korun. Uvedl to Europol.

Před nedávnem odhalená chyba se týká velké části dosud užívaných čipů, sahá přibližně do posledních deseti let. Na opravě se podle Intelu a dalších zúčastněných firem již pracuje, některé aktualizace na hlavní operační systémy jsou již dostupné. Zprávu původně přinesl server The Register.

Někteří odborníci již označují rok 2017 za Rok ransomware, protože se četnost a především úspěšnost ransomware útoků neustále zvyšuje. V květnu napadl WannaCry více než 230 000 počítačů a hned následující měsíc se svět musel potýkat s dalším globálním útokem v podobě ransomware Petya. Mezi obětmi přitom nebyli jen běžní koncoví uživatelé – tyto hrozby byly „úspěšné“ i v případě některých opravdu velkých organizací, a světu tak ukázaly, jak může být ransomware sofistikovaný a vyspělý. Tyto pokročilé útoky navíc potvrdily ještě jednu důležitou skutečnost: i když jsou tradiční metody ochrany dat stále velmi důležité, samy o sobě již v boji s moderními hrozbami nestačí.

Často se uvádí, že počítače ještě nedokázaly překročit onu pomyslnou „červenou linii“, kdy by jejich chyba mohla stát lidské životy. A když už, tak že ke ztrátám docházelo jen nepřímo. Bohužel to není pravda: Počítačové chyby jsou potřísněné krví už dávno.

Možná je to zvláštní, ale u „počítačového zločinu“ se uvádí jako datum narození rok 1820. Ostatně primitivní (bráno dnešním pohledem, pochopitelně) počítací stroje tu byly už 3 500 let před naším letopočtem v Indii, Japonsku nebo Číně.

Spojené státy americké a Velká Británie plánují užší spolupráci proti kybernetickým hrozbám. V rámci ní budou země mezi sebou provádět cvičné útoky, aby otestovaly své bezpečnostní technologie.

Volně se šířící malware byl nahrazen cílenými útoky a mezinárodně organizovaným zločinem. Co nás čeká příště?

Google přestal filtrovat hledání v Číně a její uživatelé v současné době přesměrovává na stránku v Hong Kongu. Chystá se k podobnému kroku i další gigant? Podle oficiálního vyjádření zatím ne.