S tím souvisí i nedostatek specializovaných vzdělávacích institucí se zaměřením na ICT. Jednou z firem, která se snaží vyplnit toto bílé místo na trhu je společnost Syntea software group a.s., která v roce 2004 založila Institut informatiky, Vyšší odbornou školu (IIVOS). Za krátkou dobu existence se jí podařilo získat grant společnosti Hewlett-Packard, stát se lokální akademií CISCO a navázat spolupráci s firmou ORACLE. O škole, která nabízí studentům denní i dálkové studium, jsme si povídali s jejím zřizovatelem, Ing. Jiřím Kamenickým a ředitelkou školy, Ing. Petrou Mansfeldovou.
Jiří Kamenický
Proč si myslíte, že je v naší společnosti taková škola důležitá?
Stálý nedostatek IT odborníků a dovednosti absolventů vysokých škol se příliš nekryjí s potřebami zaměstnavatelů. Do většiny absolventů je potřeba v praxi ještě mnoho nainvestovat. Proto si naše škola klade za cíl připravit absolventy více pro praxi. Vzděláváme naše studenty jinak než vysoké školy a chceme, aby po opuštění školy byli schopni zařadit se do pracovního procesu prakticky ihned.
Vaše firma Syntea software group udělala založením školy krok do neznáma. Jak to zvládáte a v čem to má u nás soukromá škola těžké?
Soukromá škola by měla přinést nějakou přidanou hodnotu, měla by dát studentům něco navíc. My si myslíme, že by to mohla být flexibilita a aktuálnost podávaných informací. To se snažíme zabezpečit jednak aktuálním vzdělávacím programem, zahrnujícím co nejnovější poznatky a technologie a především vyučujícími, které hledáme z řad odborníků z praxe, aby studenti byli co nejblíže reálnému světu. Propojení s praxí je pro nás prioritou. Někdy je však těžké „bojovat“ se školami, které jsou zde pro studenty zadarmo a nabírají bez přijímacích zkoušek. To, že většinu z nich vyhodí během prvního ročníku, je již věc druhá. Státní škole jde hlavně o dotace za studenty od státu a víc už je student nezajímá.
Petra Mansfeldová
Jaké spatřujete výhody ve vyšší odborné škole oproti vysoké škole?
Vysoké školy si principielně kladou jiné cíle než vyšší odborné školy. Vychovávají absolventy pro vědu a výzkum, případně střední a vyšší management v oboru. Cílem vyšších odborných škol je velké zaměření právě na praktické dovednosti studentů a jejich rychlé nasazení do praxe, v našem případě na pozice programátorů a administrátorů. Já s oblibou říkám, že naše škola připravuje „IT řemeslníky“. Praxe dnes potřebuje právě tyto „pány řemeslníky“, kteří jsou připravováni flexibilně podle potřeb trhu a kteří mají možnost získat praktické zkušenosti už při studiu během řízených praxí.
Jaké cíle Vám zřizovatel vytyčil?
Základním cílem je vybudovat prestižní školu. Chceme skutečně vzdělávat, a pokud student není dostatečně motivován, rozloučíme se s ním již u přijímacích zkoušek. Zároveň se ale studentům snažíme nabídnout něco víc. Neustále inovujeme vzdělávací programy, vždy do nich zakomponujeme všechny poznatky z uplynulých let a přidáváme do programu více flexibility a možnosti zaměření. Spolupracujeme s firmami z oboru a snažíme se studentům najít práci už v posledním ročníku studia.
Jak dlouho trvá praxe na Institutu informatiky?
Pokud jde o denní studium, odcházejí studenti na praxi na celý semestr. Obecně lze říci, že si firmu sami vyberou a my s danou firmou již dohodneme spolupráci. V jiných případech nás každým dnem oslovuje čím dál více firem, které mají o studenty na praxi zájem, což je logické. Jak pro studenta, tak pro firmu je to oboustranně výhodné. Student má již do životopisu praxi v oboru a firma má na 3 měsíce na zkoušku potenciálního zaměstnance a tím pádem další zkušební lhůtu, ve které otestuje jeho schopnosti. Ve většině případů praxe pro studenta dopadne nabídkou na trvalé zaměstnání.
Zdroj: IIVOS