Na zálohování si nehrajeme, hesla klidně prozradíme

Mobilní telefon odemykáme nejčastěji otiskem prstu, o něco méně PIN kódem a třetina Čechů svá soukromá data nikdy nezálohuje. Když už, tak zálohují více muži a domácnosti s vyššími příjmy.

Na zálohování si nehrajeme, hesla klidně prozradíme


Svá data budeme v budoucnu zabezpečovat bez hesel prostřednictvím biometriky. V návaznosti na koronavirovou pandemii zaznamenalo kybernetickou hrozbu 6 % populace. Připravenost na situace, kdy dojde k úspěšnému útoku, je stále důležitějším aspektem bezpečnosti firem a veřejných institucí. V podvodných e-mailech jsme se setkali s nabídkou léku proti COVID-19. Ukázal to průzkum EY realizovaný ve spolupráci s agenturou STEM/MARK.

Více než třetina Čechů (37 %) nezná kybernetická rizika. Nižší povědomí o hrozbách internetu převládá u starších ročníků a u lidí bez maturity. Naopak větší povědomí panuje hlavně u mužské části populace a u lidí s vyšším vzděláním. Mezi nejčastěji uváděná rizika a hrozby zmiňují: počítačové viry, phishing, hackerské útoky, zneužití osobních údajů, podvodné e-maily, ale i kyberšikanu.

Každý druhý (47 %) používá pro důležité služby unikátní hesla, která pro ostatní přihlašování drobně obměňuje. Jen čtvrtina z nás má pro každou službu úplně jiné heslo.

„Zajímavé je, že 13 % dotázaných používá všude stejné heslo. V případě jeho úniku to může mít fatální následky. Přitom je na trhu řada řešení, která hesla nejenom bezpečně uloží, ale dokonce je umí i samy vyplňovat. Stačí si pamatovat jedno heslo, řešení se postará o všechna ostatní, od vytvoření po změnu,“ uvádí Petr Plecháček, Associate Partner oddělení technologického consultingu a IT. Ochrana dat je pro nás velmi důležitá, většina Čechů (85 %) hesla nikdy nikomu neprozrazuje. Ostatní nemají se sdílením problém, avšak častěji zpřístupní jen údaje ke službám, které nepovažují za důležité.

Mobilní telefony odemykáme nejčastěji otiskem prstu. Tuto metodu používá v průměru 40 % z nás, nejčastěji lidé do 29 let.

Druhou nejoblíbenější metodou je zadání PIN kódu. Překvapivé je zjištění, že průměrně pětina z nás (19 %) svůj telefon vůbec nezamyká. U populace ve věku mezi 45 a 59 lety je to více než čtvrtina (28 %).

„U tlačítkového telefonu stačil pouze zámek kláves, u smartphonu jsou ale rizika zneužití telefonu vyšší. S přístupem k e-mailové schránce a telefonu je možné se dostat k bankovnictví, případně úplně převzít identitu vlastníka a změnou hesla ho odříznout od přístupu. Není proto náhoda, že nejčastější metodou pro odemknutí telefonu je biometrika, která nabízí srovnatelné pohodlí nezamčeného telefonu s vysokou bezpečností a má ambice zcela nahradit hesla,“ uvádí Plecháček.

Skoro třetina z nás (30 %) vůbec nezálohuje svá soukromá data. V menší míře nezálohují hlavně lidé bez maturity. Oproti tomu nejčastěji Češi s vysokoškolským titulem provádějí zálohu alespoň jednou ročně.

„Zlatým pravidlem zálohování je tzv. 2+1: uložit data na dvě různá média plus navíc jedna záloha na jiné lokalitě. Pokud dojde k pohromě typu požár či záplava, je stále šance data obnovit. Snadno tak předejdete ztrátě dat z běžných, ale i méně obvyklých důvodů,“ zmiňuje Plecháček.

V souvislosti s nouzovým stavem zaznamenalo kybernetickou hrozbu pouze 6 % populace. Nejčastěji se jednalo o nabídku léku proti koronaviru, ransomware či podvodné e-maily.

„V časech krize se útočníci zaměřují na vzniklou paniku a s ní sníženou obezřetnost. Lákají na nové informace, vydávají se za oficiální autority a zcizí osobní údaje nebo do zařízení zanesou viry. Proto je vždy důležité zachovat klidnou hlavu a ostražitost. Zdravá míra nedůvěřivosti je určitě na místě,“ říká Plecháček.

Na první pohled by se mohlo zdát, že firmy na tom budou se zálohami o krok napřed. Rozhodují v nich ale lidé, takže nezřídka je ztráta všech klíčových dat společnosti otázkou závady jediné komponenty nebo lidské chyby. S rostoucí propojeností výrobních a informačních systémů a s tím spojenými náklady se informační bezpečnost stává předmětem škrtů v rozpočtu a ochrana proti kybernetickým útokům bývá upozaděna.

Když pak k útoku dojde, firmy svépomocí nedokážou odpovědět ani na základní otázky např. jak k útoku došlo nebo jak dlouho útok trval.

„Jedním z klíčových předpokladů pro prevenci útoků je povědomí o systémech připojených do sítě, potažmo k internetu, a tudíž vystavených hrozbám, bezpečné řízení přístupů a efektivní bezpečnostní dohled. Stále důležitější je ale také připravenost – co budeme dělat, pokud něco selže a k úspěšnému útoku přeci jen dojde,“ dodává Petr Plecháček.

Úvodní foto: © CenturionStudio.it - Fotolia.com










Komentáře