Chrome následuje Firefox a omezí žádosti webů o zasílání notifikací

Únorový prohlížeč Chrome 80 představí novou funkci. Tiché rozhraní, se kterým uživatele nebudou rušit vyskakovací okna navštěvovaných webů.

Chrome následuje Firefox a omezí žádosti webů o zasílání notifikací


Google napodobí Mozillu a také Chrome začne blokovat otravné požadavky webových stránek vyzývající uživatele k odběru novinek. Ačkoliv mechanismus chystaný pro Chrome 80 je zcela neumlčí, jen odsune do pozadí. Nejnovější verze nejpopulárnějšího prohlížeče vyjde 4. února.

Jako první novou funkci představila tento týden Mozilla v nejnovější verzi Firefoxu s pořadovým číslem 72. Omezení vyskakovacích oken, v nichž stránky uživatele žádají o svolení k zasílání budoucích novinek a notifikací, je jeho největším tahákem.

Firefox 72 většinu z nich přeměňuje do formy malé komiksové bubliny, která si nenápadně říká o pozornost v adresním řádku. Uživatel ji tam může ignorovat nebo ji kdykoliv později otevřít a k odběru notifikací se přihlásit. Firmu k vývoji nové funkce inspiroval průzkum, ze kterého vyplynulo, že až 99 % těchto vyskakovacích oken uživatelé odbaví záporně, a také to, že většinu uživatelů ruší při práci.

Google se k problematice postavil smířlivěji, notifikace označil za „zásadní část“ některých webových aplikací a zcela eliminovat je nehodlá. Zacházet s nimi bude ale podobně jako Firefox 72, přičemž pro tyto účely zavádí tzv. „quiet UI“ - tiché rozhraní, jehož součástí bude přeškrtnutá ikonka alarmu, rovněž zobrazovaná po pravé straně adresního řádku.

Uživatel díky ní uvidí, že se stránka pokusila získat povolení k odběru notifikací. Toto tiché rozhraní bude moct uživatel zapnout manuálně, zapne se však i samo, a to tehdy, pokud systém rozpozná, že uživatel notifikace odmítá pravidelně anebo pokud má stránka nízké procento uživatelů, kteří by na její notifikace reagovali kladně.

Často jde o stránky, které o povolení uživatele žádají prakticky bezprostředně po načtení; uživatel v takových případech zpravidla automaticky odmítá. Google proto zároveň apeluje na provozovatele stránek, aby uživateli při návštěvě „dali čas“, než se na nich zorientuje.

Není to poprvé, co Google využívá pozice Chromu, aby vývojáře a provozovatele stránek přiměl ke změnám, které jsou dle něj obecně prospěšné pro kulturu na síti. Stačí připomenout, jak je „poposunul“ k přijetí HTTPS, v tomto případě jde o podobnou taktiku. S uživatelským podílem, který se v prosinci vyšplhal na 66,6 %, si to však na rozdíl od Mozilly může dovolit.

Nehledě na jeho obchodní zájem. Cokoliv uživatele vyrušuje nebo snad odrazuje od vyhledávání, ze kterého firmě v konečném důsledku plynou její zisky, lze totiž považovat svým způsobem za nežádoucí...

Úvodní foto: Rob Schultz, IDG US










Komentáře