Open source nezměnil svět, jak sliboval

Většina softwarového kódu zůstává i nadále uzavřená a proprietární, přestože v oblasti podnikových platforem open source nyní dominuje. Jak je to možné?

Open source nezměnil svět, jak sliboval


Open source je zde oficiálně už 20 let. Všiml si toho někdo? Možná ani ne. U něčeho tak revolučního jako open source byste si mysleli, že to změní způsob, jak se veškerý software vyvíjí, prodává či distribuuje.

Pokud by někdo chtěl slavit 20leté výročí open source, tak se mnohé v oblasti softwaru za ty roky nezměnilo. Pro většinu vývojářů zůstává software většinou tvrdohlavě proprietární.

Co se ale změnilo, je pohled na software. Vyhovuje nám myšlenka, že software může a možná by měl mít podobu open source (otevřený zdrojový kód), aniž by nastal konec světa. Skutečné otevírání tohoto zdroje se ale bude řešit dalších 20 let.

V roce 1999 Eric Raymond, významný americký programátor, tvrdil, že 95 procent softwaru se napsalo nikoliv pro prodej, ale pro jeho využití – a proto by mohlo a mělo být otevřeným zdrojem (open source). Skutečnost je však jiná – téměř veškerý takový kód zůstává i nadále uzavřený.

Deset let poté, co pojem „open source“ oficiálně vytvořila organizace Open Source Initiative, se moc nezměnilo, jak poznamenal Jim Whitehurst, výkonný ředitel společnosti Red Hat, na summitu Red Hat v roce 2008 při kritice plýtvání v oblasti podnikového softwaru:

„Velká většina dnes psaného softwaru se píše v podnicích a není určená k prodeji. A velká většina z toho se nikdy ani skutečně nepoužívá. Plýtvání ve vývoji IT softwaru je mimořádné. Aby open source poskytoval hodnotu všem zákazníkům po celém světě, musíme je nejen získat jako uživatele open source produktů, ale také je zapojit do komunity open source i do vývoje.“

Někteří pozorovatelé zaznamenali větší pokrok. Podle studie Flossmetrics, kterou zadala Evropská komise v roce 2009, bylo 35 procent veškerého kódu (pro prodej či nikoli) v podobě open source. To byl velmi velkorysý odhad.

 

Dominance infrastruktury

Open source ale v té době už dominuje podnikové infrastruktuře. Pokud totiž provozujete datové centrum, téměř jistě používáte open source operační systém, databázi, middleware a další instalace.

V uplynulých deseti letech se v oblasti uzavřeného zdrojového kódu (closed source) neobjevila žádná dominantní softwarová infrastruktura na úrovni platformy, prohlásil v roce 2013 Mike Olson, spoluzakladatel společnosti Cloudera.

Olson má samozřejmě pravdu: Většinu inovací v podnikové infrastruktuře stále častěji řídí licence open source. Přestože je stále daleko k nasycení, je zde kontejnerová revoluce v podobě open source řešení Docker a Kubernetes.

A big data? Pod kapotou tikají open source technologie Hadoop, Kafka a další. Nebo nová podoba strojového učení a umělé inteligence? Open source – TensorFlow, MXNet a další.

Platformy pro IT jsou tedy stále více open source, i když aplikace jsou i nadále tvrdošíjně uzavřené a proprietární. Jak může být současně pravda, že velká část naší budoucnosti závisí na otevřeném zdrojovém kódu, když drtivá většina kódu je nadále uzavřená v proprietárních licencích?

Pokud je stále rostoucí procento nejlepšího kódu v podobě open source, proč přechodem na open source nezískat rychlost? „Všechny hlavní inovace, které se právě teď dějí, využívají platformy s otevřeným zdrojovým kódem, a přesto stále existuje mnoho lidí ‚vynalézajících kola‘,“ prohlásil nedávnoJohn Mark Walker z ARM.

„Dopad open source byl obrovský pro infrastrukturu a pro účely bez specializace.V daných 95 procentech softwaru, které zmiňuje Eric Raymond, je ale velké množství nezajímavého obsahu, který je účelově vytvořen pro (skutečné nebo domnělé) soukromé či specifické potřeby,“ tvrdí Geir Magnusson, někdejší ředitel Apache Software Foundation a technologický ředitel společnosti Sourcepoint.

Jinými slovy, existuje hodně kódu, který zůstává uzavřen, a měli bychom být spíše vděční, že ho nemusíme vidět, protože je poněkud nevyužitelný mimo podnik, kde se vytvořil. Mohl by být open source? Ano. Měl by? Možná.

Je také pravda, že existují velmi reálné náklady spojené s otevřeným zdrojovým kódem, jak zdůrazňuje Dave Neary, stratég společnosti Red Hat. „Pro výhradního uživatele takového kódu jsou výhody sdílení malé,“ prohlašuje.

Jim Jagielski, spoluzakladatel Apache Software Foundation, dodává, že „společnosti prohlašují, že si chtějí osvojit open source, ale nejsou ochotné vyhradit zdroje a investice potřebné k tomu, aby se to mohlo podařit, takže je výsledkem nezdar“. To v důsledku podle něj vyvolává řetězovou reakci, takže nakonec obviňují samotný open source, a nikoli sebe.

Většina softwaru zůstává uzavřena uvnitř čtyř stěn podnikových firewallů proto, že by jeho převod na open source byl příliš nákladný a má velmi malou návratnost investic. Alespoň tak se to vnímá.

Takové vnímání je ale nemožné překonat bez chůze po cestě open source, po které se mnohé společnosti nechtějí vydat bez předběžného důkazu.

 

Jak dál?

Hlavolam vejce, nebo slepice se začíná řešit sám díky pokrokovým snahám společností jako Google, Facebook, Amazon a dalších webových gigantů, které ukazují hodnotu otevřeného zdrojového kódu.

Přestože je nepravděpodobné, že by se společnosti jako třeba Chevron někdy zapojily stejným způsobem jako Microsoft, začínáme vidět zájem firem jako Bloomberg a Capital One o open source způsobem, jaký by nikdy nepřipadal v úvahu v roce 1997, kdy pojem open source vznikl, ani o deset let později.

Je to začátek. Ačkoli jsme v posledních 20 letech viděli, že společnosti používají open source více, největší výhrou pro open source od jeho vzniku je, jak změnil příběh inovací v oblasti softwaru. Začínáme z dobrého důvodu věřit, že nejlepším a nejvíce inovativním softwarem je právě open source.

Neplatí to samozřejmě pro veškerý software. „Open source se nejlépe hodí pro software infrastruktury. Je ale méně pravděpodobné, že ovládne software aplikací, protože když stoupáte ve vrstvách softwarového stohu, je těžší se dohodnout,“ vysvětluje Bertrand Delacretaz, ředitel Apache Software Foundation a hlavní vědec společnosti Adobe.

Podle něj je také pravda, že populace vývojářů se zájmem a schopnostmi pro daný typ softwaru je tím menší, čím výše se ve stohu softwaru dostáváte.

Pro základový software však nyní platí, že open source pohání inovace. Tam, kde podniky „znovu vynalézají softwarová kola infrastruktury“, abychom parafrázovali Walkera, uvidíme, že to během příštích 20 let skončí a poroste úroveň zapojení do komunit open source.

 

Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 3/2018. Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.

Úvodní foto: © kentoh - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 3/2018








Komentáře