Recenze: RAD Studio 10.2 Tokyo

V březnu letošního roku uvolnila firma Embarcadero Technologies další verzi RAD Studia, pojmenovanou pro změnu Tokyo a označenou číslem 10.2.

Recenze: RAD Studio 10.2 Tokyo


Starší a nová verze RAD Studia

Až donedávna platilo, že na jednom počítači lze mít několik verzí RAD Studia zároveň a nezpůsobí to žádné problémy. To, zdá se, skončilo. Jestliže máte na jednom počítači zároveň verzi 10.2 a některou starší, můžete narazit na problémy při ladění, tedy při krokování programu a možná i v některých dalších situacích; IDE se bude chovat poněkud zmateně.

Tutoriály

Přímo z IDE lze spustit řadu tutoriálů (v angličtině); k tomu je však třeba mít instalovaný Adobe Flash Player. Vedle návodů, jak připravit počítač pro vývoj aplikací pro různé platformy, zde najdeme příklady využití nových i starších komponent, které jsou součástí knihoven RAD Studia, a mnohé další.

Dokumentace a nápověda

Dokumentace je tvořena webovými stránkami [2], které lze otevřít v buď v prohlížeči, použijeme-li příkaz z nabídky, nebo přímo v IDE, použijeme-li tlačítko Documentation nad plochou editoru před otevřením projektu.

Nápověda obsahuje mimo jiné dokumentaci k různým knihovnám, referenční přehled Object Pascalu a C++ a další. Najdeme tu samozřejmě také přehled novinek a pokyny k instalaci.

Zobrazíme-li dokumentaci v IDE, bude se RAD Studio chovat jako webový prohlížeč. U předchozí verze jsem si stěžoval, že (alespoň v mé instalaci) bylo tlačítko pro návrat na předchozí stránku nefunkční. V současné verzi mi toto tlačítko chybí úplně, proto doporučuji použít k prohlížení dokumentace jakýkoli běžný prohlížeč.

Vedle toho je k dispozici i lokální nápověda v tradičním formátu obsahující podobné informace jako zmíněné webové stránky. Její instalace je volitelná, můžeme si ji předepsat v okně Additional Options nástroje pro volbu platforem a dalších součástí RAD Studia. Docela jsem ji ocenil při práci v místech, kde jsem se nemohl připojit k internetu.

Projekt

Podle toho, jaké součásti jsme si instalovali, nám IDE bude nabízet odpovídající typy projektů. Jak pro Delphi, tak pro C++ jsou k dispozici projekty postavené nad knihovnou VCL, projekty multiplatformních aplikací (Multi-Device Application) a vytvoření balíčku nebo jednotky. Jestliže nám ani jedna z těchto možností nevyhovuje, použijeme v nabídce možnost Other, jež otevře dialog nabízející konzolové aplikace, vytvoření dynamické knihovny, balíčku, aplikace s rozhraním Metropolis založené na knihovně VCL nebo FireMonkey, aplikace s rozhraním MDI nebo SDI a další.

Pomocí správce projektů (Project Manager) můžeme v závislosti na typu projektu přidat další cílové platformy a pak mezi nimi přepínat a tak překládat týž projekt pro různé operační systémy.

Poznamenejme, že IDE nenabízí samostatný projekt aplikace pro Linux; můžeme ho však přidat k projektu jako další platformu v případě některých typů projektů – např. konzolové aplikace (obr. 4).

Obr. 4 Přidáváme Linux jako cílovou platformu

Object Pascal

Součástí RAD Studia je sedm různých překladačů Object Pascalu pro různá cílová prostředí. Při přenosu programů mezi prostředími je třeba ovšem mít na paměti, že tyto překladače respektují zvláštnosti jednotlivých platforem, takže např. rozsahy některých vestavěných datových typů se mohou na různých platformách lišit. Typickým příkladem je typ extended pro práci s reálnými čísly, který je

  • osmibajtový v překladačích pro Win64, iOS a Android,
  • desetibajtový v překladačích pro Win32,
  • šestnáctibajtový v překladačích pro Mac OS a Linux.


Úvodní foto: Fotolia - Melpomene










Komentáře