LibreOffice 3.3 ve finální verzi jsou spíše zklamáním

Projekt LibreOffice odstartoval ve druhé polovině roku 2010 po rozchodu některých vývojářů balíčku OpenOffice.org s Oraclem (více viz článek OpenOffice.org se odtrhává od Oraclu).

Nadace The Document Foundation, která na vývoj LibreOffice dohlíží, má podporu takových open source hráčů, jako je Red Had, Ubuntu či Google. Díky zaštítění těmito silnými jmény mají LibreOffice ambice aspirovat na nového krále bezplatných kancelářských balíčků a sami vývojáři při odtržení od Oraclu potvrdili, že nový projekt nechápou jen jako odnož, ale jako přímé pokračování původního směru. Na získání pomyslné koruny mezi kancelářskými balíčky ovšem LibreOffice ještě mnoho chybí a kdo se těšil na řadu novinek a změn, bude pravděpodobně zklamán…

První finální verze LibreOffice je 3.3, čímž přebírá číslování verzí od OpenOffice.org a je k dispozici ke stažení z webu LibreOffice.org. Zde je jak instalační soubor, tak i dodatečný balíček s nápovědou. Pokud ten uživatelé nestáhnou a nenainstalují, tak jsou při kliknutí na menu nápovědy vždy přesměrováni na příslušnou sekci webu LibreOffice. Po instalaci jsou v počítači ponechány dekomprimované soubory, nicméně je možné je odstranit manuálně.

Po spuštění každé z aplikací LibreOffice se objeví klasické rozhraní známé z OpenOffice.org, takže zde k žádným větším změnám nedošlo. Podle některých komentátorů je dokonce poměrně těžké poznat nějaké hmatatelné rozdíly oproti verzi 3.2 OpenOffice.org. Asi nejdůležitější je podpora obrázků ve formátu SVG ve Writeru a možnost jejich editace v aplikaci Draw. SVG je formát pro škálovatelnou vektorovou grafiku, který je open source vývojáři oblíbený pro svoji otevřenost, ale mimo webové prohlížeče se až tak často nepoužívá.

Další změna se týká vylepšení práce s dokumenty ve formátu ODF, tabulkový procesor Calc nově podporuje až milion řádek, Writer přidal podporu pro import dokumentů ve formátu Lotus Word Pro a zlepšil také podporu WordPerfectu. Ve Writeru se objevil nový dialogový box pro vytváření záhlaví stránek, vylepšený tezaurus a Calc podporuje některé klávesové zkratky známé z Excelu. Lze také využít excelovskou A1 a R1C1 syntax formulí. Co se týká novinek v oblasti tvorby prezentací v aplikaci Impress, zde přibyla podpora mnoha nových rozšíření, včetně konzole pro snazší správu prezentací na noteboocích připojených k projektoru. Ve všech aplikacích LibreOffice byl také přepracován dialog pro tisk, aby byl snáze použitelný.

Kromě toho byly opraveny některé chyby z dřívější verze, ale žádnou velkou revoluci čekat nelze. Někteří komentátoři upozorňují na dlouhodobou absenci aplikací, které by mohly být alternativou k řešení OneNote od Microsoftu (aplikace pro zapisování a organizaci poznámek) či ke SharePointu pro efektivní spolupráci ve firmách. Horší je, že se nekoná ani žádné rozšíření směrem do cloudu, které postupně konkurenti do svých kancelářských balíčků přidávají a spolupráci ve stylu Google Docs mezi různými skupinami uživatelů na dálku tak není možné pomocí LibreOffice uskutečnit. Vytvořené dokumenty se ukládají jen lokálně, což jistě neurazí, ale ani ničím nepřekvapí. Tato koncepce ignorující cloud ale může být v současnosti pro řadu korporací již hodnocena jako významný nedostatek a lze to chápat jako impulz, kterým by se tento nový open source kancelářský balíček měl dále vyvíjet. Také Oracle již ve vlastním vývoji původní kancelářské sady zamířil směrem do cloudu a rychlým vydáním finální verze OpenOffice.org 3.3 zareagoval na uvolnění LibreOffice. Kromě tradiční off-line kancelářské sady ale nabízí i cloudovou verzi Cloud Office. Více o nich najdete v článku Nové kancelářské balíky představil Oracle – jsou dostupné nejen jako samostatná aplikace, ale i v modelu SaaS.