Loňský rok byl ve znamení vyhroceného konkurenčního boje, který bude pokračovat i letos. Pravděpodobně pod tlakem hospodářské krize některé firmy neváhaly podat oznámení na nekalou konkurenci. V některých oborech je software klíčovým výrobním prostředkem: „Instalací nelegálních kopií tak třeba konstruktéři mohou ‚ušetřit‘ ročně stovky tisíc korun,“ vysvětlil Jan Hlaváč. Nejvíce oznámení BSA obdržela od technicky zaměřených společností – konstruktérů, architektů, designérů či grafiků. „Informace od informátorů samozřejmě ověřujeme, než podnikneme právní kroky,“ dodal Hlaváč.
Pokud se podezření z pirátství prokáže, firmy za to prý draze zaplatí. Loni podle statistik BSA odškodné vzrostlo o 20 procent. „Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se loni vyšplhala na 240 tisíc korun. Letos pravděpodobně vzroste, protože poškození výrobci softwaru chtějí maximálně uplatnit své právní nároky,“ řekl Hlaváč. Výrobci softwaru mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť. „Manažeři firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. Nikdo nechce mít záznam v rejstříku trestů,“ dodal Hlaváč.
Přituhne také na internetu, kde se softwarové pirátství stalo organizovaným. Jednotlivce vytlačily pirátské gangy, které si co do sofistikovanosti nezadají s obávanou mafií. „Své oběti lákají na podezřele levný software. Letos se dá předpokládat, že takových lákavých nabídek bude přibývat. Podvodníci navíc nabízejí různé možnosti plateb včetně zákaznické podpory,“ řekl Jan Hlaváč. Kradený nelicencovaný software prodávají prostřednictvím falešných internetových obchodů a aukčních portálů typu eBay. „Počet dotazů na legálnost softwaru prostřednictvím protipirátské infolinky 224 811 748 se během roku zvýšil o 27 procent. Nejčastěji se lidé dotazují na to, jak poznají, že je software legální,“ řekl Jan Hlaváč.
Množství nelegálního softwaru šířeného internetem je enormní. Protipirátská organizace BSA loni během půl roku na výměnných (P2P) a torrentových sítích identifikovala nelegální software v hodnotě překračující 18 miliard korun (celosvětově). Avšak tato částka je pouze kapkou v moři. „Gangy se rovněž angažují i v další trestné činnosti, například jde o zneužívání identifikačních údajů platebních karet, krádež identity či šíření pornografie,“ dodal Hlaváč.
V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 38 procent softwaru nelegálně. Oproti předchozímu měření došlo k poklesu o procentní bod. Nová míra pirátství za rok 2009 bude vyhlášena v květnu: „Pokles o další procentní bod by byl obrovský úspěch. Stejně jako v minulých letech bude mít na míru pirátství vliv hlavně tempo šíření pirátského softwaru v domácnostech, kde se nachází nejvíce pirátského softwaru,“ řekl Hlaváč.
Česko patří ve snižování míry pirátství k nejúspěšnějším zemím v regionu a patří mezi 30 zemí s nejnižším výskytem nelegálního softwaru. Ztráty tuzemského softwarového odvětví nicméně stále rostou a představují zhruba 3,3 miliardy korun. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.