Tuzemské společnosti zajímá, jak jejich zaměstnanci využívají firemní výpočetní techniku. Hlavním důvodem je snaha zamezit plýtvání firemními zdroji (34 %) a snížení rizika kontroly ze strany policie nebo dodavatelů softwaru (26 %). Třetí příčku obsadila zahálka zaměstnanců (18 %).
Až na chvostu se v průzkumu umístily obavy z nebezpečného chování zaměstnanců (14 %), například stahování pirátského obsahu do počítače, a zneužívání firemního majetku (8 %) pro soukromou potřebu. Vyplývá to z průzkumu firmy truconneXion mezi 350 tuzemskými organizacemi.
„Zaměstnavatelům nejvíce vadí špatné hospodaření: ať už jde o pracovní čas zaměstnanců nebo zbytečné nákupy majetku. Z našeho posledního průzkumu vyplynulo, že zaměstnanci denně promrhají 65 minut na počítačích či mobilech. Připraví tak zaměstnavatele každoročně o jeden měsíc práce,“ říká Martin Hnízdil z firmy, která průzkum realizovala.
Monitoring jim podle něj pomáhá také zamezit zbytečným investicím do informačních technologií, zejména do nákupu nových softwarových licencí. Při rychlém růstu firem ztráty způsobené neefektivními nákupy jdou do statisíců nebo i milionů korun.
Překvapením průzkumu jsou obavy z kontrol, které by mohly firmu postihnout. Více než policie nebo finančního úřadu se prý některé firmy nad 200 zaměstnanců obávají kontrolních auditů ze strany dodavatelů softwaru. Audity totiž mohou odhalit porušení licenčních podmínek, a to je vystavuje riziku úhrady vysokých smluvních pokut.
Monitoring a GDPR
Monitoring zaměstnanců je možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný zájem.
„Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ upřesňuje Hnízdil.
V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají.
„Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ říká Hnízdil.
Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.
Těžko obhajitelné by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů.
„Zde už by šlo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ tvrdí Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník·Nigrini·Kipiel.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU