Nelegální software v ČR: Nejméně pirátů je v Praze, nejvíce v Karlovarském kraji

1. 6. 2010

Sdílet

Přes intenzivní boj proti používání nelegálního softwaru stále v České republice existují oblasti, kde se pirátům mimořádně daří. Nejvíce pirátského softwaru ve firemním sektoru se užívá v Karlovarském kraji. Naopak nejméně často se tak děje v Praze a ve Středočeském kraji.

Vyplývá to z analýzy společnosti truconneXion. „Podívali jsme se na využívání nelegálního softwaru ve firemním sektoru v krajích. V každém z těchto krajů zaznamenáváme rozdílný zájem o prevenci softwarového pirátství. Zatímco v Praze se firmy rizik spojených se softwarem obávají a prevenci řeší, s rostoucí vzdáleností od hlavního města benevolence k porušování zákona roste. Platí to jak pro většinu moravských krajů, tak pro Karlovarský kraj, kde je zájem minimální,“ řekl Robert Kleiner, člen představenstva společnosti truconneXion.

Žebříček krajů: Jak se firmy snaží preventivně bojovat s pirátstvím
1.    Praha
2.    Středočeský
3.    Královéhradecký
4.    Pardubický
5.    Plzeňský
6.    Liberecký
7.    Vysočina
8.    Jihomoravský
9.    Ústecký
10.    Jihočeský
11.    Olomoucký
12.    Moravskoslezský
13.    Zlínský
14.    Karlovarský

Podle analytiků společnosti IDC se v Česku užívá 37 procent softwaru nelegálně. Pirátství tak tuzemským výrobcům a distributorům softwaru ročně zkrátí tržby o 3,6 miliardy korun, což jen na DPH představuje roční daňovou ztrátu ve výši 720 milionů korun.

Praha patří v oblasti prevence softwarového pirátství ve firmách k lídrům. „Ačkoli je v hlavním městě největší množství firem i obyvatel, o prevenci je zde zájem. U firem sídlících v Praze jsme na základě našich rozborů zaznamenali, že trh je zde v podstatě nasycen. Přičítáme to faktu, že tamní firmy se cítí nejvíce pod drobnohledem a jsou nejcitlivější na hrozbu restrikce,“ uvedl Robert Kleiner. Podle něj se v Praze rovněž nejvíce projevuje vliv osvícených, nezřídka zahraničních vlastníků prosazujících mezinárodní standardy a svá obvyklá korporátní řešení. Svou roli rovněž sehrál efekt hospodářské krize, která donutila majitele zakoupit a využívat nástroje pro auditování IT zdrojů a monitorování zaměstnanců. „Pravým důvodem pro respektování právních norem u těchto firem není jenom strach z postihu, ale racionální a v praxi osvědčená snaha šetřit náklady,“ shrnul analýzu Robert Kleiner.

Díky této výbavě a vlastní pozitivní zkušenosti jsou nyní společnosti mnohem lépe připraveny odhalovat nelegální stahovače z řad zaměstnanců, kteří za zády svých nadřízených instalují nelegální software do firemních počítačů. „Stále častěji se majitelé a management obávají případné odpovědnosti za pirátské aktivity zaměstnanců. Chtějí mít jejich aktivity na počítači pod kontrolou a případnou zodpovědnost přenést na ně. Auditovací systémy umějí velmi jednoduše předložit souhrnný report, z něhož okamžitě vyplyne jakékoli využívání nelegálního softwaru či stahování nelegálního obsahu,“ dodal Jiří Jakeš, ředitel společnosti Outsourcing Solutions, která provádí preventivní audity softwaru.

Velké množství firem malé a střední velikosti představuje ideální mikroklima, ve kterém softwarové pirátství bují. Typická pirátská firma patří do sféry malých až středních firem a využívá 100 až 200 počítačů, vyplývá z analýzy firmy truconneXion: „Taková firma obvykle spíše než ve službách podniká v oblasti prvovýroby, tedy v tradičnějších odvětvích, do nichž ještě naplno nevstoupily současné inovativní metody a trendy. Nejčastěji takové firmy sídlí mimo Prahu, zpravidla ve městech o velikosti 20 tisíc až 100 tisíc obyvatel, a jejím vlastníkem není cizinec,“ řekl Robert Kleiner. Analýza vychází ze zkušeností s nasazením již více než 700 tisíc licencí nástroje pro správu licencí a evidenci počítačů AuditPro.

Našli jste v článku chybu?