Například Massachusettský technologický institut (MIT) a Harvardská univerzita společně nabízejí nový kurz etiky a regulace umělé inteligence, Texaská univerzita v Austinu pak nedávno zavedla předmět zvaný Etické základy počítačové vědy, který by se jednoho dne mohl stát povinným pro všechny studenty počítačů na magisterské úrovni.
Profesoři na Stanfordu se spojili se svým kolegou z výzkumu a společně pracují na kurzu etiky v počítačové vědě, který má být uveden v příštím akademickém roce.
Jak zdůrazňuje deník New York Times, cílem těchto iniciativ je vyškolit novou generaci technologů a zákonodárců, aby zvážili důsledky inovací ještě před jejich uvedením na trh.
Vezmeme-li v úvahu současný stav technologií a fakt, že jsme na pokraji nového technologického věku, jsou takové předměty klíčové jak pro budoucí generace, tak pro lidstvo jako celek. Představte si, co by se stalo, kdybychom prostě vypustili samořiditelná vozidla do ulic nebo začali ve velkém vyrábět autonomní zbraně.
Profesor počítačové vědy na Stanfordu Mehran Sahami, člen přípravného týmu výše uvedeného předmětu, řekl, že technologie nejsou neutrální, protože mají výrazné důsledky pro společnost.
Laura Norénová, doktorka Centra pro datovou vědu Newyorské univerzity, NY Times řekla, že lidi je třeba naučit minimálně to, že myšlenka, že bychom se měli pohybovat rychle kupředu bez ohledu na vše okolo, má svou temnou stránku.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Klasickým příkladem přemýšlení typu „nejdřív to postavme, důsledky řešme později“ je Facebook. Byli jsme naivní. Před deseti lety si nikdo ani nedokázal představit sílu, jakou mají sociální média v dnešní době.
Máme za to, že hozenou rukavici by měly zvednout i univerzity v České republice a na Slovensku. Minimálně mezi částí mladé generace je totiž patrná slepá víra v technologie a jejich univerzální dobro, což pro budoucnost rozhodně nevyznívá příliš pozitivně.
Zdroj: Techspot.com