Z pravidelného (v pořadí již sedmého) průzkumu bezpečnosti bezdrátových sítí společnosti Ernst & Young vyplývá, že od roku 2009 klesl podíl uživatelů, kteří využívají zabezpečení přístupových bodů, na 63 %. Nepotvrdil se tak bohužel trend z minulých let, kdy se Praha s 84 % zabezpečených přístupů v roce 2009 poprvé přiblížila úrovni světových velkoměst, kde je běžně zašifrováno více než 90 % přístupových bodů. V Praze došlo také k poklesu zastoupení rychlejších sítí. Trendy v Praze a Bratislavě jsou velmi vyrovnané. Také v Bratislavě vzrostl počet přístupových bodů na trojnásobek (2217 bodů) a v současnosti je tam zabezpečeno 51 % bodů (oproti 77 % v roce 2009).
Cílem průzkumu bezpečnosti bezdrátových sítí bylo identifikovat a analyzovat Wi-Fi přístupové body ve vybraných částech Prahy, do průzkumu byly také již potřetí zahrnuty výsledky měření v centru Bratislavy. Kromě sledování počtu a umístění bodů se průzkum zaměřil i na jejich zabezpečení a přenosovou rychlost.
Počet přístupových bodů v Praze od loňského průzkumu opět vzrostl – bylo identifikováno celkem 11 310 přístupových bodů, což představuje trojnásobný nárůst. Zdá se tedy, že počet zabezpečených přístupových bodů bude nadále narůstat. Z toho pouze 4101 bodů (39 %) bylo nastaveno na vyšší přenosovou rychlost než 11 MBit/sec (dostupná od standardu 802.11g).
V sedmileté historii průzkumu je to již popáté, kdy výsledky měření potvrdily, že počet zabezpečených přístupových bodů je vyšší než počet nezabezpečených. Překvapivě však došlo ke změně trendu v aplikaci šifrování. 50 % zabezpečených přístupových bodů využívá šifrování WEP, 50 % ostatní standardy šifrování - např. WPA. V porovnání s minulým rokem došlo k 8% nárůstu rozšíření jiného typu šifrování než zastaralého WEP.
Letos potřetí bylo provedeno měření také v historickém centru Bratislavy. V porovnání s Prahou byla celková měřená plocha výrazně menší, postup měření se od Prahy nelišil. Bylo identifikováno 2217 přístupových bodů, což představuje trojnásobný nárůst oproti předchozímu průzkumu. Z toho 1 308 (59 %) bylo nastaveno na vyšší přenosovou rychlost než 11 MBit/sec (dostupná od standardu 802.11g). Podobně jako v Praze, ani v Bratislavě nedošlo k výraznému růstu zastoupení rychlejšího typu sítí.
51 % přístupových bodů (mimo hotspotů) v Bratislavě používá nějaký způsob zabezpečení, což představuje 26% pokles oproti loňskému roku. Z 1131 zašifrovaných přístupových bodů používá 453 zastaralé šifrování WEP. Ostatní přístupové body využívají protokol WPA či jiné standardy pro šifrování. Bezpečnější standardy s vyšším stupněm zabezpečení než WEP používalo 60 %, což je v porovnání s Prahou (50 %) lepší výsledek.
Na rozdíl od celosvětového trendu v Praze i v Bratislavě klesl podíl administrátorů a domácích uživatelů, kteří dbají na bezpečnost svých datových přenosů. Poměr zabezpečených přístupových bodů k nezabezpečeným je v Praze 63 % vůči 37 %, což je výrazný rozdíl oproti roku 2009 (84 % k 16 %). V Bratislavě byl poměr 51 % k 49 % (rok 2009 - 77 % ke 23 %).
Další výsledky průzkumu
• Z celkového počtu 11 310 detekovaných přístupových bodů v Praze je 1213 bodů typu hotspot, v Bratislavě je z celkových 2217 bodů 202 typu hotspot. Body hotspot jsou určeny pro přístup k internetu pro veřejnost, využívají je například internetové kavárny a obvykle nejsou zabezpečeny.
• Během průzkumu bylo v Praze identifikováno více než 5 338 unikátních jmen sítí (SSID), v Bratislavě 1159 SSID.
• Na základě porovnání map s lokalizací přístupových bodů průzkum v Praze identifikoval dvě lokality, kde byl jejich nárůst za minulý rok nejvýraznější: v okolí Václavského náměstí mezi ulicemi Jindřišská a Opletalova a dále v okolí Mariánského náměstí. V Bratislavě vykazovala výrazně vyšší hustotu než ostatní části města oblast kolem Prezidentského paláce, kde se nachází řada administrativních budov.
• Oproti minulému průzkumu se změnil podíl výrobců. V Praze jsou pro přístupové body nejvíce používány produkty Askey Computer s 20% podílem všech přístupových bodů, následované společnostmi Cisco (13 %), Apple (11 %) a ZyXel (8 %). V Bratislavě využívají nejvíce produkty Cisco (12 %), Intel (12 %) a D-Link (12 %).
Foto: Nikolai Sorokin, Fotolia
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU