Průzkum: Počet Wi-Fi přístupových bodů v roce 2010 rostl, snížila se ale jejich úroveň zabezpečení

10. 3. 2011

Sdílet

Počet přístupových bodů v centru Prahy se za poslední rok ztrojnásobil, když vzrostl na 11 310 bodů. Z pravidelného, v pořadí již sedmého průzkumu bezpečnosti bezdrátových sítí společnosti Ernst & Young dále vyplývá, že na rozdíl od roku 2009 klesl počet uživatelů, kteří využívají zabezpečení přístupových bodů, na 63 %. Nepotvrdil se tak bohužel trend z minulých let, kdy se Praha s 84 % zabezpečených přístupů v roce 2009 poprvé přiblížila úrovni světových velkoměst, kde je běžně zašifrováno více než 90 % přístupových bodů. V Praze došlo také k poklesu zastoupení rychlejších sítí. Trendy v Praze a Bratislavě jsou velmi vyrovnané. Také v Bratislavě vzrostl počet přístupových bodů na trojnásobek (2217 bodů) a v současnosti je tam zabezpečeno 51 % bodů (oproti 77 % v roce 2009).

Cílem průzkumu bezpečnosti bezdrátových sítí bylo identifikovat a analyzovat Wi-Fi přístupové body ve vybraných částech Prahy, do průzkumu byly také již potřetí zahrnuty výsledky měření v centru Bratislavy. Kromě sledování počtu a umístění bodů se průzkum zaměřil i na jejich zabezpečení a přenosovou rychlost.

„V centru Prahy dochází k zvýšení poptávky a tempo růstu se v porovnání s předchozími roky výrazně zrychluje. Značný nárůst přístupových bodů v roce 2010 je možné vysvětlit také tím, že přístupové body lze snadno nainstalovat a odstranit. Platí to hlavně pro zařízení typu SOHO pro domácí uživatele. Tato zařízení jsou často instalována, přesouvána a odinstalována dle potřeb svých vlastníků,“  komentuje současnou situaci Jan Fanta, partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young a dodává: „Podobné důvody je možné hledat i v souvislosti se snížením zabezpečení některých bodů – zařízení mohlo být demontováno a použito pro tvorbu jiné sítě jiným uživatelem, který bezpečnost dat nepovažuje za důležitou. Především v případě firem však nedostatečně zabezpečený přístup znamená jedno z nejzávažnějších podnikatelských rizik.“

Počet přístupových bodů v Praze od loňského průzkumu opět vzrostl – bylo identifikováno celkem 11 310 přístupových bodů, což představuje trojnásobný nárůst. Zdá se tedy, že počet zabezpečených přístupových bodů bude nadále narůstat. Z toho pouze 4101 bodů (39 %) bylo nastaveno na vyšší přenosovou rychlost než 11 Mbit/sec (dostupná od standardu 802.11g).

V sedmileté historii průzkumu je to již popáté, kdy výsledky měření potvrdily, že počet zabezpečených přístupových bodů je vyšší než počet nezabezpečených. Překvapivě však došlo ke změně trendu v aplikaci šifrování. 50 % zabezpečených přístupových bodů využívá šifrování WEP, 50 % ostatní standardy šifrování  - např. WPA. V porovnání s minulým rokem došlo k 8% nárůstu rozšíření jiného typu šifrování než zastaralého WEP.

Letos potřetí bylo provedeno měření také v historickém centru Bratislavy. V porovnání s Prahou byla celková měřená plocha výrazně menší, postup měření se od Prahy nelišil. Bylo identifikováno 2217 jedinečných přístupových bodů, což představuje trojnásobný nárůst oproti předchozímu průzkumu. Z toho 1 308 (59 %) bylo nastaveno na vyšší přenosovou rychlost než 11 Mbit/sec (dostupná od standardu 802.11g). Podobně jako v Praze, ani v Bratislavě nedošlo k výraznému růstu zastoupení rychlejšího typu sítí.

51 % přístupových bodů (mimo hotspotů) v Bratislavě používá nějaký způsob zabezpečení, což představuje 26% pokles oproti loňskému roku. Z 1131 zašifrovaných přístupových bodů používá  453 zastaralé šifrování WEP. Ostatní přístupové body využívají protokol WPA či jiné standardy pro šifrování. Bezpečnější standardy s vyšším stupněm zabezpečení než WEP používalo 60 %, což je v porovnání s Prahou (50 %) lepší výsledek.

Na rozdíl od celosvětového trendu v Praze i v Bratislavě klesl podíl administrátorů a domácích uživatelů, kteří dbají na bezpečnost svých datových přenosů. Poměr zabezpečených přístupových bodů k nezabezpečeným je v Praze 63 % vůči 37 %, což je výrazný rozdíl oproti roku 2009 (84 % k 16 %). V Bratislavě byl poměr 51 % k 49 % (rok 2009 - 77 % ke 23 %).

Našli jste v článku chybu?