Jedním z hlavních indikátorů výměny vzduchu je koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. O dostačující výměně vzduchu mluvíme v případě, že koncentrace CO2 v místnosti nepřesahuje 1 000 ppm, tedy když vzduch v místnosti obsahuje méně než 1 000 molekul CO2 z celkového počtu jednoho milionu částic všech látek obsažených ve vzduchu. Koncentrace nad 1 200 ppm se projevuje únavou, ztrátou soustředění, delší pobyt v místnosti s koncentrací nad 1 500 ppm pak způsobuje otupělost a bolest hlavy.
Měření ve smíchovské střední škole ukázalo, že v období od února do dubna žáci strávili až 148 hodin ve školním prostředí se zvýšenou koncentrací CO2 1 200 ppm, a dokonce až 91 hodin výuky v prostředí s nadlimitní koncentrací CO2 1 500 ppm.
„Přitom uživatelé zařízení pro výchovu a vzdělávání jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy," uvádí Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu a dodává, že podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj nesmí být v pobytových místnostech překročena hodnota 1 500 ppm CO2.
Koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu ale není jediným problémem při výuce. Studenty trápila také vysoká teplota v učebnách. Devět z deseti hodin ve škole museli trávit ve třídách, kde bylo nad 24° C. 22 % času byla v učebnách teplota dokonce vyšší než 26° C a 4 % času přesahovala až nad 28° C.
„U jedné místnosti dosahovala průměrná maximální hodnota rozpětí 28 až 29,5 °C, a to měření probíhala v zimních a jarních měsících," konstatuje Petr Hájek z O2.
Třetím zkoumaným parametrem ve třídách smíchovské průmyslovky byla vlhkost vzduchu. Relativní vlhkost by podle vyhlášky neměla klesnout pod hranici 30 %, studenti školy ale museli dýchat suchý vzduch nesplňující tento parametr tři čtvrtiny času (73 %). 12 % času se dokonce učili ve třídách s relativní vlhkostí pod 20 %.
„Obvyklou radou v těchto případech bývá pravidelné monitorování situace a povinné větrání minimálně o přestávkách. Vzhledem k tomu, v jak rušné lokalitě se nacházíme, nám však větrání příliš nepomůže. Měření totiž ukázala, že ve dvoře může být vzduch stejně znečištěný jako na rušné ulici a hladina hluku při otevřených oknech přesahuje hygienické limity,“ říká ředitel SSPŠ Radko Sáblík.
Kromě pokračujícího měření a jeho pravidelného vyhodnocování může Smíchovská střední průmyslová škola i další podobné školy připravit rychlá řešení ve formě úpravy rozvrhů nejvíce postižených tříd nebo pravidelného větrání o přestávkách.
Smíchovská střední průmyslová škola (SSPŠ) byla díky své struktuře a umístění zvolena jako ideální pro testování v náročných podmínkách městské zástavby a hustého silničního provozu.
„V deseti třídách byly instalovány senzory, které trvale měřily úrovně znečištění vnitřního ovzduší prostřednictvím hodnot koncentrace oxidu uhličitého (CO2) ve vzduchu, hodnoty relativní vlhkosti vzduchu a teploty a tyto údaje přenášely 24 hodin denně do interního systému O2,“ popisuje Petr Hájek, odborník z O2. Současně byly ve škole umístěny dva senzory pro měření úrovně znečištění vnějšího ovzduší prostřednictvím prachových částic a na několika místech před okny školy byla měřena také hladina hluku.
„Do měření se zapojili i někteří naši studenti, kteří zaznamenávali konkrétní údaje o událostech ve třídě, například čas otevírání oken nebo počet žáků,“ říká ředitel školy Radko Sáblík a dodává: „Protože jsme technicky zaměřená škola, využijeme výsledky měření také v rámci odborné výuky.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU