Čas od času někdo přijde s revoluční myšlenkou produktu nebo služby, s nimiž přijde na trh. Ve většině případů se ale stává, že oné myšlence chybí podpůrná technologie, spotřebitelé na ni nejsou připraveni nebo ji zkrátka marketingové oddělení neumí prodat. Ať už je důvod jakýkoliv, některé nápady se prostě neuchytí. A příliš nezáleží na tom, jakým trhákem jsou: nakonec se stejně stanou oběťmi špatného načasování.
V tomto krátkém seriálu si řekneme něco o devíti revolučních myšlenkách, které se na trh dostaly příliš brzy.
On-demand herní služba Sega Channel
Cloudové herní platformy typu OnLive nebo Gaikai mohou vypadat jako převratný koncept – obě jsou však „potomky“ Sega Channelu. Sega Channel, uvedený do provozu v prosinci 1994, byl iniciativou, která hráči umožňovala využívat speciální adaptér pro připojení své konzole Genesis do koaxiálního slotu své kabelové televize.
Za měsíční předplatné měli hráči přístup k 50 on-demand hrám, které se měnily každý měsíc. „Stažení“ jednotlivých her trvalo asi minutu a následně byl kýžený titul hratelný úplně stejně jako jeho verze zakoupená v obchodě.
Háček, který tuto technologii omezoval pouze na americký trh, byl v tom, že místní společnost poskytující kabelovou televizi musela Sega Channel podporovat. To z jejich strany znamenalo nutnost instalace nového vybavení, vyškolení prodejního týmu a zakoupení fyzických adaptérů.
Služba byla nakonec nabídnuta asi třetině amerických domácností, a v době svého největšího rozkvětu čítala asi 250 tisíc předplatitelů. Do roku 1998 však tuto službu ukončily 32- a 64-bitové konzole od firem Sega, Sony a Nintendo, ale také nutnost neustálých investic ze strany kabelových společností. Služba byla ukončena v červenci 1998.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU