Za každou pohlednou tvářičkou se ukrývá nějaké tajemství. Za tou její je spiknutí. A směsice všeho možného, co jsme na počítačích už měli možnost spatřit. Jmenuje se Alias. Vlastně ne, to je pseudonym. Jmenuje se Sydney Bristowová. Ne že by ji v našich krajích někdo znal.
Je to starý osvědčený recept. Vezměte jednu tajemnou krasavici, vyzbrojte ji všemožnými udělátky a nějakými těmi palnými zbraněmi, naučte ji pár druhů bojových umění, napište příběh plný slov „konspirace“, „šokující“ a „nebezpečí“ a to vše hoďte do šejkru. Pořádně protřepejte, přidejte 3D zpracování a můžete podávat jako dokonalou počítačovou hru. Hmm… To už tu bylo. A ne jednou.
Tom, Jerry, špiónka a pánev
Abychom ale vývojářům nekřivdili, projekt Alias stojí ještě na jednom základním pilíři: na (alespoň v zahraničí) úspěšném televizním seriálu, v němž hlavní hrdinka začne spolupracovat s teroristickou organizací v domnění, že se jedná o CIA. Příběh hry by přitom neměl být žádnou splácaninou všeho, co již měli diváci možnost spatřit na televizních obrazovkách, protože scénář napsali stejní lidé, kteří stojí za seriálovou předlohou.
Hra samotná bude svým ztvárněním hodně připomínat Enter the Matrix – nebo spíš o něco starší (a kapánek horší) manga akci Oni. Spanilá Sydney sice vypadá, jako by neuměla do pěti počítat, ale ve skutečnosti je neškodná asi jako odjištěný granát. Je totiž odbornice na boj se všemi možnými zbraněmi a dokonce i bez nich. Souboje tedy budou připomínat mix klasické akce a bojovky – samá salta, kopy, kravaty, údery a páky, to vše doplněno výstřely z pistolí, pušek a brokovnic. Jdou na vás dva nepřátelé? Žádný problém. Stačí se schovat za rohem, v pravou chvíli vyběhnout, jednomu z vojáků zlomit vaz, druhému vypáčit zbraň z ruky a hezky zblízka mu prohnat hlavou kulku. Nebo rovnou pět. Animace chvatů, které jsme měli možnost vidět na vlastní oči, jsou efektní a naprosto plynulé. Podle předběžných informací bychom měli mít možnost použít jako zbraně i předměty určené ke zcela jiným, naprosto mírovým účelům – například pánev na smažení. Proč nám to připomíná dobrodružství Toma a Jerryho?
Smrt ve flitrové sukni
Hra naštěstí nebude zaměřená jen na souboje – takových titulů zde již byly mraky a většina se moc neujala. Alias by měl mít navíc i silně špionážní nádech, takže vaším úkolem nebude pokaždé co nejvynalézavějšími způsoby odesílat padouchy na plavbu přes řeku Styx. Ke slovu přijde plížení podél zdí, opatrné nakukování za rohy, fotografování tajných materiálů, sbírání vzorků DNA, překonávání laserových detektorů a podobně. Dokonce bychom měli narazit i na pár „miniher“, jako je třeba páčení zámků či napojení na detektor lži (jak proboha chtějí udělat tohle?).
Navíc nesmíme zapomenout na to, že se do našich rukou dostane sličná hrdinka jako taková. To je pokaždé velký tahák, kvůli kterému jsme ochotni prominout nejeden prohřešek v designu misí či v herním systému. Ano, nemělo by to tak být – ale co naděláme. Jsme prostě jen lidé (slabí bezbranní muži, že). V Acclaimu si toho jsou dobře vědomi a rozhodli se udělat všechno pro to, aby se nám během několika hodin mladá Sydney neokoukala. Dali jí tedy do vínku poměrně velkou škálu všech možných oblečků – od nenápadného laboratorního pláště přes koženou bojovou kombinézu až po kraťounké koktejlky. Pohled na krásku ve flitrové sukénce, jak protivníkovi kopem z otočky vyráží zuby, má rozhodně něco do sebe.
Když se na celý projekt Alias podíváme střízlivýma očima, musíme podotknout, že se nejedná o nic převratného. Sličná hrdinka, elektronické hračičky, špionážně laděný příběh, bojová umění… to jsou nám ale novinky. Přesto působí celek poměrně zajímavě a pokud nebudeme očekávat žádné zázraky, mohli bychom se alespoň na pár dní slušně zabavit. A to je to, co se počítá.