AMD Athlon 64 X2 6000+: na frekvenci 3 GHz a za dobrou cenu

25. 4. 2007

Sdílet

Vývoj cen procesorů dnes potěší každého, kdo si chce postavit výkonný počítač. Ceny padají, výkon roste. Jak je na tom AMD se svým nejvýkonnějším procesorem? Porovnáváme jej s interní i vnější konkurencí.

Procesor AMD Athlon 64 X2 6000+ je prvním 3GHz dvoujádrovým procesor založeným na mikroarchitektuře AMD K8, vyrobeným 90nm technologií a určeným pro patici AM2. AMD v tomto případě (stejně jako u FX-74) zůstalo u staršího dvoujádra Windsor, které obsahuje plných 1 024 kb L2 cache na každé jádro. Procesor stejně jako jeho předchůdci podporuje následující instrukční sady: SSE, SSE2, SSE3, MMX+, 3DNow! a podporuje 64bitové instrukce AMD 64.


Součástí procesoru je též řadič paměti DDR2, podporující maximální (oficiální) pracovní frekvencí až 800 MHz a nízkým časováním CL3. Pracovní frekvence CPU jsou rovné 3 GHz (násobitel 15x a systémová sběrnice 200 MHz), při plném zatížení vyžaduje napájení 1,3 V a jeho TDP je stanoveno na 125 W. V praxi to znamená, že procesor při maximálním zatížení dosáhl teploty 67 stupňů (s referenčním chladičem). Při aktivaci funkce Cool’n’Quiet a minimální výpočetní zátěži se z procesoru stane běžný Athlon 64 X2 s frekvencí 1 000 MHz (5x 200 MHz), napětím 1 V a teplotou 30 stupňů Celsia. Pokud bychom měli porovnat model 6000+ se staršími sourozenci, nárůst výkonu od dosud nevýkonnějšího modelu FX-62, respektive 5600+ (2 800 MHz, 2x 1 024 kB L2 cache) je dosti znatelný, neboť jen při komprimaci videa s ním ušetříte i na kratších filmech minimálně minutu, citelný skok vás čeká taktéž při hraní počítačových her, kde si užijete minimálně o 10 snímků za sekundu více při běžném rozlišení. Pokud bychom však porovnali výsledky X2 6000+ s procesory Core 2, dospějeme k názoru, že se novinka blíží výkonu modelu E6700, v některých aplikacích se pak dotahuje na „extrémní“ verzi X6800. Nárůst frekvence evidentně mikroarchitektuře K8 pomohl. Do uvedení K8L byla ostatně frekvence jedinou (a dlužno podotknout, že poněkud křehkou) zbraní AMD ve válce s s Intelem.



Tato situace se změnila v několika posledních týdnech. AMD se rozhodlo radikálně změnit svoji cenovou politiku, přistoupilo k velmi razantnímu snížení cen všech svých procesorů a pro uživatele je jen výhodné, že úspora, kterou několikaměsíčním vyčkáváním získal, se pohybuje v řádu tisíců korun. Máme-li být zcela konkrétní, pak model 6000+, o němž je řeč, se na začátku února v nabídce mnoha prodejců pohyboval pod hranicí 20 000 Kč včetně DPH. Dnes je situace zcela odlišná, stejný procesor si nyní můžete koupit za částku lehce přesahující 6 000 Kč.



Aby situace pro váhavého zákazníka vůbec nebyla jednoduchá, přistoupil ke snížení cen i Intel. Zatím se nedostal pod úroveň cen společnosti AMD, na druhé straně má v rukávu výkonnější architekturu a u lidí stále silné povědomí stabilnější platformy.

Pojďme ale zpět k AMD. Současná jádra K8 jsou na hranici svých možností a AMD i jeho zákazníci netrpělivě čekají na příchod 65nm výrobní technologie, která by měla dovolit využití vyšších pracovních frekvencí (odhadem o o nějakých 400 až 600 MHz). Zda k tomu skutečně dojde či zda se nakonec dříve dočkáme uvedení procesorů s mikroarchitekturou K8L, ví jen AMD.

Nyní k samotnému testu. Do porovnání jsme k AMD Athlon 64 X2 6000+ zařadili dvojici procesorů AMD s nižším modelovým označením a dále trojici procesorů Intel. Model E6600 je s Athlonem X2 6000+ srovnatelný z hlediska pořizovací ceny, model E6700 naopak z hlediska výkonu. Třetí Intel v testu můžeme chápat jako cenovou alternativu k levnějším procesorům AMD v přehledu.

Jak jsme testovali:


Procesory AMD a Intel byly postupně instalovány do našich testovacích sestav, jejichž popis najdete na druhé stránce s technickými údaji. Nyní se podíváme na jednotlivé grafy naměřeného výkonu

Prvním testem je Super PI. Výsledkem testu je čas, za který procesor spočítá číslo PI na zvolené miliony desetinných čísel. Čím kratší je čas, tím je procesor výkonnější.


kliknutím na obrázek jej zvětšíte

Druhým testem je Lavalys EVEREST Ultimate Edition v4.00 (05. 04. 2007), který měří propustnost sběrnice základní desky a operačních pamětí (v MB/s). Větší hodnota je lepší


kliknutím na obrázek jej zvětšíte


Další na řadě jsou testy hrubého hrubého výkonu procesorů, prováděné pomocí programů Lame 3.97, DVDShrink 3.2.0.15 a WinACE 2.65.

Lame – program pro kódování audio formátu WAV do předem zvoleného formátu MP3, variabilní tok a 192 kb/s. Výsledkem je čas, za který procesor zvládne zpracovat celou operaci. LAme nepodporuje vícevlánkové zpracování, tudíž je vždy plně vytíženo pouze jedno jádro CPU.

DVDShrink - program pro rekompilaci dvouvrstvého MPEG2 DVD (7,5 GB) na jednovrstvé DVD (4,3 GB). Jako materiál slouží domácí video o délce 2 hodiny 12 minut. Výsledkem je čas, za který se video překóduje. Program podporuje souběžné zpracování více vláken najednou.

WinACE – komprimace jedné složky, 443 MB, 370 souborů a 64 adresářů. Jedná se o vzorek dat nacházejících se ve složce Dokumenty na testovacím počítači.

U všech testů platí, že kratší čas zpracování je lepší než delší


kliknutím na obrázek jej zvětšíte

Testy pokračovaly s aplikaceni FutureMark 3DMark 2005 a 3DMark 2006. Byly provedeny v defaultním rozlišení a nastavení aplikace (pro 3DMark 2005 - 1 024 x 768, pro 3DMark 2006 – 1 280 x 01 024). Výsledkem testu je celkové skóre, více bodů znamená vyšší výkon.


kliknutím na obrázek jej zvětšíte

K zátěžovým testům neodmyslitelně patří i Bapco SYSmark 2004 SE, z jehož výstupů lze vyčíst celkové výkon - Overall Rating (O.R.), dále výsledek testu Internet Content Creation (I.C.C) a nakonec i výsledek testu Office Productivity (O.P.). Čím větší je počet bodů, tím výkonnější je procesor/celý počítač
Smark 2004 SE, druhé číslo je výsledek testu Internet Content Creation a třetí číslo je z Office Productivity


kliknutím na obrázek jej zvětšíte

Posledními testy je průměrný počet snímků za sekundu v počítačových hrách Quake 4 a Half-Life 2: Episode One. Quake 4 testuje výkon především grafických karet v OpenGL, Half-Life 2: Episode One testuje především grafické karty v rozhraní DirectX 9.0c. V celém počítači nezáleží jen na kartě, ale také na procesoru a proto i v případě testování procesoru mají tyto výsledky význam. Testy byly provedeny v rozlišení 1 280 x 1 024 bez zapnutých funkcí AA a AF. Více snímků za sekundu (frame per second - fps) je lepší výsledek.


kliknutím na obrázek jej zvětšíte


Závěrečný graf zobrazuje aktuální ceny (25.4.2007) jednotlivých procesorů


kliknutím na obrázek jej zvětšíte

Procesor k testu zapůjčila firma: AMD, www.amd.com