Americká armáda vyvíjí levné 3D tiskárny

Trojrozměrná tiskárna by měla být schopna rychle a levně „vyrobit“ potřebné náhradní díly v podstatě kdekoli. Nebylo by proto nutné nejen čekat na dodávku objednaného dílu, ale ani vozit nejdůležitější náhradní díly s sebou. Požadavek armády na minimalizaci nákladů vyžaduje změnu přístupu, protože náklady na stávající 3D tiskárny jsou prozatím poměrně vysoké.

Pořizovací cena prvních zkušebních verzí vojenských trojrozměrných tiskáren se pohybuje kolem 700 dolarů, zatímco cena komerčně nabízených přístrojů se pohybuje v rozmezí 3 až 5 tisíc dolarů. Výzkum má na starosti specializované armádní vývojové centrum Future Warfare (Zbraně budoucnosti) sídlící v centru velení vesmírné a protiraketové obrany (SMDC) ve státě Alabama. Armádní trojrozměrná tiskárna je schopna „vytisknout“ libovolný trojrozměrný předmět z plastu, jehož forma i složení se může v jednotlivých částech náhradního dílu lišit.

„Možnost rychlé dodávky náhradních dílů bez udržování jejich objemných zásob představuje během vojenských operací nesmírnou výhodu. Tento problém bývá o to větší, pokud ozbrojené složky operují na území jiného státu. Díky nové technologii nebudou vojáci závislí na složité logistické zásobovací síti a budou si moct potřebné díly vyrobit sami přímo na místě. V současnosti jsou již tyto tiskárny natolik kompaktní, že mohou pracovat i během přesunů ozbrojených sil,“ vysvětluje Shannon Berry, analytik z laboratoří Future Warfare.

Berry si navíc myslí, že tyto tiskárny najdou uplatnění i během vesmírných výprav, kde jsou dostupnost náhradních dílů i možnosti jejich skladování a přepravy ještě omezenější. A nejen to. Podle Berryho výzkumníci v současnosti testují ve vesmíru různé snímače dovážené ze zahraničí, které se v rámci náročných zkoušek často poškozují. Čekání na náhradní díly odborníky zdržuje, proto by jim možnost výroby dílů na místě výrazně usnadnila práci.

Podle Berryho se cena pomalu posouvá k hranici, kdy by mohly být 3D tiskárny využívány i v domácnostech. Masové rozšíření těchto přístrojů očekává zhruba v horizontu 10 let.

Zdroj: army.mil