Řada těchto aplikací získává od operačního systému příliš vysoká oprávnění, např. mohou číst SMS nebo zjišťovat polohu uživatele. Potom samy, nebo ve spolupráci s jinými službami, mohou některé z nich dokonce telefonovat na libovolná čísla nebo posílat SMS zprávy, a to i na čísla se speciální tarifikací. Přirozeně, že drtivá většina „rizikových“ aplikací žádné podvodné aktivity neprovádí. Pravda je i to, že téměř jakákoliv užitečná aplikace potřebuje přistupovat k datům – chce-li člověk najít nejbližší restauraci, musí sdělit informaci o své poloze. Problém je spíše v tom, že uživatel nemá moc šanci zjistit, zda si instaluje aplikaci nějak ohrožující jeho soukromí a či peněženku. Při instalaci aplikace je různě tázán, musí přístup k vlastním datům potvrdit a získá i přehled o aplikaci jako takové, kdo se v tom ale má vyznat. Nadto aplikace navržená už primárně jako podvodná se tyto procesy bude samozřejmě pokoušet obejít a provádět něco jiného, než deklaruje.
SMobile celkem analyzovala až 48 000 dostupných aplikací na Andorid Market. Google v reakci na studii oznámil, že bude podrobněji aplikace prověřovat a ty problémové odstraňovat. Zdá se ale, že problém se bude řešit vždy až zpětně – na rozdíl od přístupu Applu, který aplikace pro iPhone výslovně schvaluje.
Faktem ovšem je i to, že SMobile není nezávislá analytická apod. firma, ale právě dodavatel softwaru pro zabezpečení smart phonů.