Apple Computers v roce 1997 - je pesimismus namístě?

Znáte ten starý vtip o rozdílu mezi optimistou a pesimistou" Oba
stojí ve stejné situaci, mají k dispozici stejné údaje, ale
každý z nich vidí situaci úplně jinak. A tak si někdy pohrávám s
myšlenkou, vylíčit ve velmi černých barvách tragickou situaci
jisté softwarové firmy, která téměř monopolně ovládá celý dnešní
softwarový trh; na druhou stranu by bylo možno jásat nad častými
personálními změnami a naprostou nejasností koncepce jiných
firem, které byly stálicemi dávno předtím, než onen softwarový
gigant přebral jejich zákazníky i ty nejlepší myšlenky z jejich
produktů. Situace je ovšem ve stálém vývoji. A tak firma, která
je dnes opomíjena a opovrhována, může dnešního klidu využít a
již zítra zazářit jako nová stálice, která vyplní prostor po
rozpadu bývalého neohrozitelného monolitu; jako když v dutém
stromě vyraší nový, nenápadný a zprvu opomíjený výhonek.

O obchodních a personálních problémech společnosti Apple
Computers bylo již řečeno mnoho; navíc v našem teritoriu se
stalo z pohledu zákazníků to nejhorší, co se stát mohlo: firma
zde po téměř rok byla bez oficiálního zastoupení. Právě v této
chvíli bych se rád pokusil zhodnotit současnou situaci v
počítačích Apple z pohledu zákazníka; nabídnu zde svůj pohled na
to, které směry vývoje firmy považuji za zajímavé a za možný
počátek budoucího rozvoje.

Jednou z klíčových oblastí nasazení počítačů PC je dnes oblast
základní kancelářské administrativy. Kralují zde především MS
Office, Lotus SmartSuite, Corel WordPerfect Office a samozřejmě
u nás též produkty domácí firmy Software602. První zákonitá
otázka případného nového zákazníka Applu tedy bude: co z těchto
produktů mohu použít na svém Macu? Jak budu komunikovat s
okolím, které dnes jede hlavně na PC? Odpověď není jednoduchá:
pokud použijeme emulaci (a nejnovější produkty VirtualPC a Real
PC už běží docela svižně), pak můžeme samozřejmě použít cokoliv.
Lidé si však nekupují počítač Apple, aby na něm v emulaci
spouštěli Windows. V oblasti nativních produktů ovšem vývoj
kancelářských řešení poněkud zaostal. Nejvíce optimismu do
platformy Mac OS vkládá, soudě podle veřejných prohlášení,
zřejmě Microsoft. MS Office pro Mac OS je dnes sice pouze ve
verzi 4, což je ve světě PC verze předposlední, portace MS
Office 97 by však měla být k dispozici na začátku příštího roku
a verze MS Office 98 by již měly být pro PC i Mac uvolněny
současně. Můžeme ovšem spekulovat o tom, jak moc vážně to
Microsoft myslí. Konečně, trh kancelářských produktů se této
firmě již stejně podařilo ovládnout a nějakých pár procent navíc
už není tak významných v porovnání s nebezpečím, kterému se
vystavuje podporou cizího operačního systému. A kdo ví, právě
takovéto prohlášení o podpoře může být tou nejlepší (byť ne
zrovna čistou) taktikou v bitvě o zákazníka. Pokusme se závazek
o budoucí portaci přeložit. Jako bych slyšel: vážený pane
zákazníku, můžeš si sice počkat, až budeš mít nejnovější verzi
našich ověřených produktů i na Macu, ale mezi námi, proč si
nekoupit rovnou to co je, navíc na platformě, která je našim
produktům lépe přizpůsobena a optimalizována? Navíc na platformě
Windows pracuje mnohem více uživatelů, a tomu odpovídá i podpora
naše i spolupracujících firem. Mezi námi, nemůže se stát, že by
vznikla nová verze našeho produktu, která by neběžela na našem
operačním systému. U jiných systémů, kdo ví...
A koho by takováto argumentace stále ještě nepřesvědčila, může
si vzpomenout na ne až tak dávný příslib portace Windows NT na
platformu Power PC (ta měla být jednou ze čtyř podporovaných
platforem, ohlášených v okamžiku uvedení NT na trh). Nevím, ale
logika věci mi říká, že pokud by MS chtěl něco portovat, stane
se tak nejdříve u operačního systému. I tento krok je ale
dvojsečný, protože vystaví Windows NT přímému srovnání s novým
systémem Rhapsody (vyvíjeným na základě systému NextStep), který
je ohlášen na příští rok. Takže není nakonec výhodnější tuto
platformu ignorovat?

Otázku si zřejmě musíme položit jinak: jsou zde jiné důvody než
právě kancelářský software, které jsou pádným argumentem pro
nákup Maca. Tak především, od začátku byl Mac "počítačem pro nás
ostatní", tedy počítačem pro lidi, s propracovaným uživatelským
rozhraním a komfortní obsluhou. Operační systémy na bázi PC se
mu sice již velmi přiblížily, ale rozdíl je stále vidět. I třeba
v takových detailech, jako je myš: může to být věcí názoru, ale
mám-li k dispozici celou bohatou plochu obrazovky, může být
ovládací zařízení co nejjednodušší - tedy jednotlačítkové.
Uživatelé Maca (i ti profesionální, včetně profesionálních
grafiků) mi zřejmě dají za pravdu, že jedno tlačítko stačí.
Odpadají takové věci, jako přizpůsobení pro levou či pravou ruku
(ve kterém ovládacím panelu to mám zrovna na tomhle počítači
najít? ...) Navíc, velmi paradoxně, se myš v nejnovějším
kancelářském balíku MS dále komplikuje. Pokud půjde vývoj tímto
směrem dále, budeme za chvíli tahat po stole miniaturní
klávesnici, a až poté někdo vymyslí, že tlačítka lze vlastně
nakreslit na obrazovce...

Další tradiční výhodou Maců je jejich multimedialita. Od velmi
raných dob vývoje byly schopny pracovat se zvukem, obrazem a
videem. Tyto věci právě dnes začínají pronikat i do oblasti PC;
vznikají procesory s multimediálním rozšířením a dnes už se v
oblasti high-end jiné vlastně ani neprodávají. Problém však je,
že v tom našem oboru byl hardware vždy poněkud napřed před
softwarem. Vzpomeňme si třeba, jak dlouho již máme k dispozici
plně 32bitovou architekturu procesoru (počínaje procesorem
80386), ale dodnes ji ani ten nejvíce užívaný operační systém
(Windows 95) plně nevyužívá. Podobné zdržení lze očekávat i ve
standardizaci a skutečně hladkém a bezproblémovém nasazení
multimediálních prvků PC; něco tak rozšířeného a tak
samozřejmého jako QuickTime na sebe ještě dá nějakou dobu čekat;
přitom nové směry v elektronickém publikování a elektronické
komunikaci vyžadují hotová a vyzkoušená řešení.

Počítače Macintosh byly od počátku propojitelné do sítí. Dnes to
zní jako samozřejmost, ale kdysi se na výstavách předváděla jako
velmi zajímavá vlastnost, že každý počítač Mac lze bez
jakýchkoliv doplňků rovnou připojit do jednoduché sítě
LocalTalk. Dnes je taková připojitelnost samozřejmostí i u PC,
včetně operačního systému, který je standardně síťový, ale
náskok Maců je stále znát zejména v uživatelské jednoduchosti
standardní instalace. Právě nový směr, Network Computing, ke
kterému se přidávají všichni přední výrobci počítačů i softwaru,
otevírá Applu velmi široký trh, jenž není limitován žádnou
hardwarovou a softwarovou nekompatibilitou, a pro který si Macy
nesou ve vínku vynikající výkon a ověřené multimediální
schopnosti. Základním aplikačním prostředím se stává Java. Apple
útočí jak na frontě NC, tak i NetPC. Na příští rok jsou ohlášeny
první síťové počítače. Stojí ovšem za pozornost, že i samotný
systém Mac OS 8 umí na rozdíl od Windows již dnes jazyk Java
interpretovat bez jakýchkoliv doplňků. Počítače Mac tak můžeme
přímo připojit jako terminály při současném využití jejich
tradičně silných stránek.

Na závěr bych si nechal jednu lahůdku, kterou jsme měli možnost
vidět na Invexu. Když jsem počítač Spartakus poprvé viděl, hned
mi došlo, že sny o konvergenci oblasti médií (televize, rádia,
zábavního průmyslu), spotřební elektroniky, komunikací a
počítačů jsou již zhmotněny v realitu. Vždy, když jsem si
představoval budoucí síť, představoval jsem si zejména bohatství
terminálů, kterými budou uživatelé nenásilně propojeni. V kapse
budeme nosit elektronickou peněženku spojenou s osobním
komunikačním přístrojem. Místo hodinek bude na naši ruku
dekorovat speciální komunikátor a plánovač času. Doma budeme mít
domácí terminál, tedy přístroj, který nahradí televizi, rádio,
video, počítač a komunikační zařízení (dnešní telefon). Nelze se
proto divit mému nadšení, když jsem viděl první takový domácí
terminál na vlastní oči. Neříká se mu tak, má mnohem jednodušší
název Spartakus, ale jde o "počítač", který dokáže to, co
televize, ale v lepší kvalitě, přehraje to, co audiosouprava,
pochopitelně ve špičkovém zvuku, převyšujícím naprostou většinu
dnešních domácích zařízení, a samozřejmě nám umožní komunikovat.
Poněkud udiveně jsem zjistil, že se u tohoto modelu začínají
stírat rozdíly mezi obrazem a skutečností. Ovládač hlasitosti na
displeji lze posunovat stejně dobře myší, tlačítkem na předním
panelu přístroje, jakož i tradičním dálkovým ovládáním. Je
pěkné, když se dočkáváme zhmotnění našich představ, a musím
přiznat, že tento terminál Apple mě nadchl svojí vyspělostí.
Z druhé strany doplňuje škálu terminálů Sítě řada Newton, a
jejich dnešní nástupci eMate. Rozpoznávání písma, jednoduchá
obsluha a snadná přenosnost, to je přesně to, čím Newton před
pěti lety předběhl svou dobu. Ale doba již začíná nazrávat.

Prošli jsme obdobím, které by se dalo nazvat bitvou o operační
systém. Tato bitva je dnes dobojována. Obrazovky většiny
uživatelů dnes ovládly Windows, ať už ve verzi 3.x, 95 či NT;
velké naděje Microsoft vkládá i do přenosné verze CE.
Zajímavostí je, že vlastně žádná z různých podob Windows není
plně aplikačně slučitelná s verzemi ostatními, a někde,
například u Windows CE, je rozdíl obrovský. Na obzoru je však
pokus, přesunout bojiště na jiné území. Další zápas bude veden o
to, učinit operační systém nedůležitým. Naplnit vizi, aby člověk
mohl používat svůj software kdykoliv bude chtít a na platformě,
kterou bude mít právě k dispozici. Měl by mít možnost si
plánovat čas na slušně vybaveném kancelářském či domácím systému
stejně dobře, jako ve svém kapesním diáři. I proto dnes
Microsoft tak striktně rozlišuje mezi svoji podporou Javy jako
jazyka a vývojového prostředí (to ano, jinak by nešly javovské
aplikace spouštět pod Windows) a mezi uznáním Javy jako
platformy, což odmítá (to by uznávalo smysluplnost alternativy k
Windows). Takže zatímco dnes máme 5 navzájem více či méně
nekompatibilních operačních systémů od jednoho výrobce, a
nekompatibilní systémy další, v budoucnu by naopak měly operační
systémy od různých výrobců běžící na různých platformách velmi
dobře spolupracovat a umožňovat spouštění stejných aplikací,
pokud vyhovují danému standardu. Již dnes vsadila na tuto
platformu celá řada softwarových firem (již jsou k dispozici
javovské komponenty firmy Lotus pod názvem KONA, známe javovský
vývoj společností Corel a Netscape, a samozřejmě produkty
"domácí" dílny společnosti SunSoft). Kancelářské a komunikační
aplikace tu tedy budou, a jejich trh bude obrovský a okamžitý.
Vůbec nebude vadit, budou-li mít některé terminály kromě
standardní propojitelnosti navíc také dobré grafické a
multimediální schopnosti, propracovaný design a uživatelskou
přívětivost.
Ne, počítače Macintosh nezmizí. V tom horším případě tu budeme
mít prostě poněkud lépe vybavenou řadu multimediálních síťových
počítačů. V tom lepším se budeme i nadále těšit plnohodnotné
alternativě k převládajícímu operačnímu systému a prostředí. A
vůbec, kdo ví, která varianta je vlastně z finančního hlediska
lepší či horší. Já stejně věřím, že svět nemá rád monopol a
sympatičtí lidé z českého zastoupení CDS nám v tom pomohou.