Nejoblíbenější a dosud nejhranější multiplayerová arkáda z Xbox Live se nyní dostává i na harddisky našich počítačů. Povedla se konverze, či je to jen slabý odvar jejího pravého konceptu?
Slyšeli jste o skvělé akci Assault Heroes, kterou hrají jen konzolisté, a to konzolisté nejen tak obyčejní, ale hráči na Xbox 360? Předpokládejme, že ne. Příběh je prostý: hráči záviděli hráčům, a tak vyvinula Sierra Online i verzi pro PC. Zda se konverze povedla, je doladěná, funkční a splňuje naše očekávání – to vše se dozvíte v naší recenzi.
Masivní řezba
V roli posledního přežívajícího člena jednotky Special Forces máte jen jeden úkol – najít nepřítelem skrytou tajnou podzemní laboratoř. V cestě k jejímu nalezení vám ale překáží několik velice nepříjemných faktorů, které vám nebudou zrovna moc zlehčovat průchod hrou. Valí se na vás totiž ohromující množství nepřátel, připravených smést vás jako vlna Tsunami. Proto tu také máte svůj 4x4 stroj se zabudovaným kulometem, s nímž se projedete po mnoha úrovních. Stejně tak využijete třeba svůj motorový člun. Nikdo vás ale nedrží ve vehiklech, tudíž se po vlastních můžete procházet, kudy budete chtít. To už se dostáváme přímo k pěším misím. V každé lokaci je totiž tajná stanice, do níž se dostanete pomocí snadno viditelného výtahu. Ve stanicích se pak probojováváte koridory jen se svým základním samopalem – samozřejmě futuristickým. Proč ale do stanice vlastně chodit, když vás do toho hra vůbec nenutí? Odpověď je prostá – každá z nich skýtá ultimátní kvér, jenž můžete využívat po zbytek aktuální úrovně.
Seshora
Co odlišuje Assault Heroes od ostatních arkád? Nejspíš je to právě kamera, jejímž prostřednictvím vám hra prezentuje děj. Je totiž směřována seshora (pohled z ptačí perspektivy) – tento styl prezentoval kupříkladu první díl GTA. Jsou tu ale menší problémy s tím, že se kamera neposunuje adekvátně v úměrnosti s vaším pohybem. Tudíž musíte párkrát čekat, než se kamera uráčí posunout dopředu, protože její periferie tvoří hranici, již nelze projet ani projít. Někdy hra čeká na další boom nepřátel a po jejich likvidaci již máte právo k nějakému tomu nanometru vpřed. Čekání je dlouhé a někdy se táhne i přes minutu – netrpělivé hráče tedy varujeme.
R.I.P.
Bohužel, v boji je hra silně nevyvážená. Kdykoliv vám nepřátelská horda zničí vozidlo, po nohou to jde pak velmi, velmi těžko. Hlavní hrdina běhá pomalu, proti sebemenší gardě protivníků nemá šanci ani s nejničivější zbraní a co teprve, když se z lesů vyřítí obrněné jeepy? Ano, dostaví se frustrace. Finální požitek ze hry však zachraňuje volba obtížnosti, jelikož se na nejlehčí z nich objevuje klasický vehikl vždy pár sekund po jeho prvním zničení. Také by bylo nefér zamlčet skutečnost, že zmiňovaná kamera je vcelku nepřehledná, na druhou stranu však originální a inovativní. Jelikož je kamera úzce spjatá s grafikou, zmíníme ji taky. Avšak tentokrát v kladnějším duchu. Díky hardwarovým nárokům sraženým nízko k zemi rozjedete hru naplno i na slabších strojích, stačí operační pamět 512 MB a bez omezení si ji zahrajete. Pásy tvořené koly, pěkné výbuchy a slušná úroveň fyziky: to vše se zde v povedené formě najde.
„Valí se na vás ohromující množství nepřátel, připravených smést vás jako vlna Tsunami.“
Velké znechucení tentokrát zastává zaměřovač, jehož všudypřítomnost začne za chvíli lézt na nervy. Ani v intru, ani v animacích, nikde a nikdy nemizí. Kreativnější členové naší zatracované hráčské sorty jej sice umístí do dolního či horního rohu obrazovky, ale pořád je vidět a jde tedy o velmi rušivý faktor. Nemusíme snad ani zdůrazňovat, že zaměřovač není nijak moc nádherný. Další taková podstatná drobnost je absence ukládání, která nás deptala k nepříčetnosti. Pochybujeme, že si někdo najde čas hrát hru celých pět hodin soustavně a k tomu nebude vůbec umírat. Když už Assault Heroes chcete vypnout, po druhém spuštění začínáte od poslední úrovně, a pokud jste ní byli hodně hluboko, pak se prostě nedá nic dělat. Další frustrující okamžik.
Hrdinové
Dosud jsme mluvili jen o hře pro jednoho hráče, nyní však načneme silnou stránku hry. A to multiplayer, jak split-screenový, tak síťový. Kamarád vám může pomoci v průchodu úrovní a na finálního bosse jste tím pádem dva, a jak je všeobecně známo – ve dvou se to lépe táhne. Oceňujeme také rovnocennost spoluhráče, žádný „Player 1“ totiž není dominantní.
Abychom zmínili i nejpodařenější část hry, je to právě on-line mód. Co nás zklamalo, byla absence hráčů, jelikož v době hraní nebyl právě nikdo z mezinárodní komunity připojen. Komunikace mezi hráči celkem zaostává a na využití headsetu můžete rovnou zapomenout. Abyste mohli hrát po síti, musíte mít vytvořený účet na GameSpy Arcade, což je asi jediný způsob, jak se s hráči spojit.
V Assault Heroes se snadno pozná zkušenost hráče – funguje tu totiž systém, v němž dostáváte body a později medaile za splnění různých věciček, což celkem výrazně připomíná achievmenty z X360 (původ hry se vážně nezapře). Zapalte dvacet nepřátel jedním plamenem: nějak takto vypadají bodované questíky zde. Hned po jejich splnění se na obrazovce velkým písmem objeví nápis „SMOKIN!“ či „BERSERK!“, podle typu akce. Pak jsou tu velké ceny, za dohrání hry či za nejvyšší možnou přesnost střelby, ve formě medaile. To jsme viděli zase v PS3 Resistance: Fall of Man, abychom pořád nechválili jen ten Xbox.
Co dodat?
Nutné je dodat fakt, že hra nejspíš ani pro svou arkádovitost nebyla myšlena vážně a scénář hry je parodie na špionážní Jamese Bondy. Pokud tuto skutečnost pochopíte, pak vás hra bude bavit a jestliže se chcete také pořádně odreagovat, je hra pro vás jako dělaná. Grafika rozhodně neurazí a hardwarové nároky potěší jedince se starším železem. Velikost hry 78,9 MB je přímo směšná, obsahuje totiž jen osmnáct souborů včetně těch textových. Očekáváte-li to, co nakonec dostanete, rozhodně nebudete zklamáni, a pokud vám můžeme radit, neočekávejte žádný komerčák.
Hodnocení: 7,2
Žánr: válečná arkáda
Výrobce: Sierra Online
Vydavatel: Vivendi Games
Distributor pro ČR: není
Lokalizace: není
Cena: 199 Kč (digitální distribuce)
Multiplayer: ano
Internet: www.sierraonline.com/assault-heroes