Jeden ze dvou vedoucích výrobců grafických procesorů, kanadská firma ATI, by měla do konce roku změnit majitele. Dosavadní majoritní akcionáři se dohodli se společností Advanced Micro Devices na prodeji za celkovou sumu 5,4 miliardy dolarů ATI se stane součástí AMD. S trochou ironie lze říci, že budoucnost ATI je zcela zelená.
Nebylo to tak docela nečekané. Fámy o možném prodeji ATI druhému největšímu výrobci procesorů putovaly po internetu již od začátku léta. Většina analytiků na jednu stranu souhlasila s výhodností (či dokonce nezbytností) podobného kroku pro AMD, mnozí ale zároveň upozorňovali na to, že ATI by pro AMD mohlo přece jen být velkým soustem. Zveřejněné podrobnosti transakce to do značné míry potvrzují. AMD zaplatí za akcie ATI z velké části v hotovosti (což není zcela obvyklé, patrně to ale napomohlo přesvědčit majoritní akcionáře ATI o výhodnosti prodeje) 4,2 miliardy dolarů, zbytek ceny bude zaplacen v akciích. To je pořádné sousto i pro tak velkou (a v poslední době vcelku prosperující) společnost jako je AMD: 2,5 miliardy dolarů bude kryto úvěrem.
Otázka, co takový krok udělá s trhem osobních počítačů, je jistě na místě koneckonců AMD by neriskovalo tak významnou transakci, pokud by si nebylo jisté, že ATI pro další rozvoj svých technologií a podniků potřebuje. AMD je v tomto směru sice sdílné, leč vágní na jednu stranu neskrývá důvody, které vedly k rozhodnutí získat ATI, plány na budoucí využití technologií ATI jsou ale prozatím velmi obecné. Pojďme se na ně podívat blíže.
Jako dvě "polovodičové" společnosti mají ATI a AMD společné základy v oblasti výzkumu a vývoje, každá ze společností se ale doposud zaměřovala na jinou oblast AMD tak zásadně rozšíří své portfolio zejména v oblasti digitální zábavy, mobilních PC a čipsetů. Pro výrobce procesorů a grafických čipů je CE trh stále zajímavější počty prodaných čipů se zde totiž počítají na stamiliony, přičemž nároky na výrobní proces a komplexnost jsou obvykle nižší než u klasických procesorů či GPU.
Zatímco v minulosti bylo AMD více či méně odkázáno při uvádění svých procesorů na partnery, v budoucnu bude moci vše připravit "doma" a podobně jako Intel nabídnout kompletní platformy a potažmo vydělat na každém PC více. Není tedy pochyb, že jedním z klíčových úkolů ATI bude vyvíjet nové čipsety (zejména s integrovaným grafickým jádrem) pro procesory AMD. Je ale téměř jisté, že vývoj půjde mnohem dál. S příchodem Windows Vista se moderní GPU stane součástí povinné výbavy každý čipset s integrovaným grafickým jádrem bude muset nabídnout přijatelný výkon. GPU se tak budou přesouvat stále blíže k procesoru, nejprve patrně na rozhraní HyperTransport (AMD již před časem představilo projekt "patice" pro hypertransport, nazvaný Torrenza), posléze přímo do jádra procesoru.
Na rozdíl od AMD nemá ATI žádné vlastní výrobní kapacity svá GPU a čipové sady vyrábí v "nájemních" továrnách jako je TSMC. Zejména čipsety a pomalejší typy grafických procesorů lze přitom vyrábět na "starších" výrobních linkách, které původně chrlily procesory. Přesně tento model optimální amortizace využívá Intel. Se stavbou a zprovozněním třetí továrny bude AMD moci zaměstnat starší výrobní linky v Drážďanech právě výrobou čipsetů a pomalejších GPU.
Důvody, proč se AMD odhodlalo pro tak významnou transakci, jsou celkem jasné. Proč byli ale majoritní vlastníci ATI ochotni firmu prodat? Hlavním důvodem je pochopitelně cena: AMD nabídlo velmi atraktivní sumu, vyplacenou navíc z větší části v hotovosti nabídky podobného typu je vskutku těžké odmítnout. Pozice ATI na trhu navíc nebyla ideální: na trhu grafických karet ztratili podíl na trhu ve prospěch Nvidie, což se neblaze projevovalo i na ekonomických výsledcích. Ve středněči dlouhodobém horizontu je navíc budoucnost trhu grafických karet poměrně nejistá. Jak jsme se již zmínili, s příchodem Windows Vista se jak AMD, tak Intel výrazně soustředí na vylepšení integrovaných grafických jader a ATI by tak nezbývalo než buď bojovat s Intelem a AMD v oblasti čipových sad, nebo s Nvidií o relativně malý trh velmi výkonných grafických karet, případně se soustředit výhradně na trh spotřební elektroniky. Je prakticky jisté, že v budoucnu se ATI bude i nadále věnovat jak vývoji čipů pro spotřební elektroniku, tak čipsetům a integrovaným grafickým řešením, především pro platformu AMD. Jen stěží lze ale odhadnout budoucnost samostatných grafických karet s GPU ATI. V letošním roce se patrně žádných zásadních změn nedočkáme: na trh budou uvedeny modely R580+ a na přelomu roku též R600, určený výhradně pro Windows Vista. Vývoj špičkových GPU bude podle informací, které jsme získali od ATI, i nadále pokračovat, je ale velmi pravděpodobné, že grafická jádra budou ve stále větší míře implementována nejprve v čipsetu a za několik let patrně coby jedno z jader v procesoru tak trochu na způsob architektury Cell.
Co znamená celá transakce pro dva hlavní konkurenty "AMDATI"? Nvidia se může přinejmenším v krátkodobém horizontu radovat. Z jejich pohledu ATI do jisté míry přiznalo porážku a navíc je tu velká šance, že s novým majitelem bude ustupovat vývoj GPU určených pro samostatné grafické karty pomalu do pozadí. Nvidia by tak mohla mít za dva či tři roky trh prakticky pro sebe. Jako součást AMD pak ATI patrně ukončí vývoj a časem i výrobu čipsetů pro intelovské procesory (Intel ostatně neobnovil ATI licenci na svou sběrnici po jejím vypršení v polovině příštího roku už ATI nebude smět dodávat čipsety pro intelovské procesory vůbec). Nvidia by tak mohla získat mnohem silnější pozici právě v době, kdy bude Intel zažívat díky Conroe velký návrat. Je tu ale háček: největším výrobcem grafických adaptérů (byť integrovaných) je právě Intel. A je velmi pravděpodobné, že se podobně jako AMD Intel brzy pustí (pokud již nezačal) do vývoje relativně výkonných grafických procesorů, integrovaných na základní desce (v čipsetu) či dokonce v samotném procesoru. Dominantní postavení na trhu grafických karet, na které se Nvidia tolik těší, by se tak mohlo ukázat nebezpečnou pastí, ze které lze uniknout snad jen směrem ke konzolám či spotřební elektronice. Jinak by Nvidia dopadla jako kdysi velký Matrox živořila by na malém trhu hi-endové grafiky a řešení pro pracovní stanice.
Intel se k celé záležitost staví vcelku neutrálně a odmítá ji podrobněji komentovat. Zdá se, že v Santa Claře prozatím analyzují, co z obchodu může vzejít a vychytrale celou událost využívají ve svůj prospěch v rámci obhajoby v probíhajícím soudním sporu s AMD. Spekulace o vyšší nabídce, kterou Intel učinil akcionářům ATI, ale dokreslují, že modří aktivity zelených rozhodně nepodceňují. Jedno je jisté: čekají nás velmi zajímavé časy.
I přesto jsme se dočkali GDDR4
Neustálé přetahování společností ATI a Nvidia o prvenství v oblasti high-end s sebou v poslední době přináší změnu na stupních vítězů každé dva tři měsíce. Po kartě se dvěma grafickými procesory Nvidia GeForce 7950 GX2, jež ovládla na prázdniny výkonnostní trůn, se dostává ke slovu před několik dny oficiálně představený ATI Radeon X1950 XTX. Jedná se o grafickou kartu s jedním (je to hrozné, ale už musíme takto označovat počet procesorů i u grafických karet) GPU, vycházejícím z architektury R580. Grafické jádro zůstalo téměř nezměněno, stále ho tvoří úctyhodných 384 milionů tranzistorů, vyrobeno je 90nm výrobní technologií a tak jediným rozdílem jsou drobné úpravy funkčnosti. Pracovní frekvence tohoto čipu zůstala na stejné úrovni jako u X1900 XTX, pracuje tedy na rovných 650 MHz. Prvním a dosti viditelným rozdílem od řady X1900 je použití zcela nově navrženého chladiče celé karty, jenž je nyní ještě masivnější a je v něm ukryta i jedna trubice Heat-Pipe odvádějící teplo od samotného GPU do pasivního chladiče. O průchod vzduchu se stará velký ventilátor, který nemá ani při nejvyšším zatížení mít více než 1 000 otáček za minutu. Asi nejvýznamnější změnou, která se při zachování stejné pracovní frekvence GPU má starat o zvýšení výkonu, je použití zcela nových pamětí GDDR4. Grafickému čipu díky kruhové paměťové sběrnici a již implementované podpoře těchto pamětí nedělá tato výměna pražádný problém a tudíž se na kartě ocitlo 512 MB GDDR4 pamětí, pracujících na reálné frekvenci rovných 1 000 MHz (což je 2 000 MHz efektivně díky přenosu na vzestupné i sestupné hraně signálu). Tím se samozřejmě zvýšila propustnost paměťového subsystému, která nyní činí 64 GB/s, což je o minimálně 10 GB/s méně než u nejvýkonnějších modelů konkurence.
Tato novinka samozřejmě podporuje všechny nejmodernější technologie jako 8 vertex a 48 pixel shaderů, verze Shader Model 3.0, 256bitová sběrnice GPU a pamětí, podpora DirectX 9.0c a OpenGL 2.0. Samotnou kapitolou pak může být technologie AVIVO, díky které půjde bez jakýchkoliv problémů přehrávat HD video budoucí generace včetně rozlišení 2 560 x 1600. Karta samozřejmě může pracovat v CrossFire režimu k němu potřebuje tzv. master kartu. Otázku výkonu si nechme do příštího čísla, neboť jsme dostali možnost tuto kartu otestovat a přesné výsledky a naše postřehy vám přineseme v následujícím čísle PC WORLDu. Cena této karty činí 399 Euro (u nás plus marže a DPH = ? 15 000 Kč) a dostupná by měla být okamžitě po uvedení.
Uvedeny byly i další modely grafických karet, a to CrossFire verze X1900 XTX pracující na frekvencích GPU 650 MHz a MEM 1 000 MHz (2 000 DDR), do segmentu okolo 4 000 až 8 000 Kč přijde model Radeon X1650 Pro a jako nejvýkonnější řešení do low-end segmentu bude v brzké době představen model Radeon X1300 XT. Uvedení posledních dvou karet je plánováno na konec října, obáváme se však, že reálně dostupné budou koncem listopadu, tedy v době, kdy téměř všichni uživatelé budou mít koupenou konkurenční GeForce 7600 GT. Pokud vám tato situace nápadně připomíná rok 2005, kdy se opakovala na chlup stejná situace s modelem GeForce 6600 GT, máte pravdu. Je to tu zase! A ATI se ani po našich připomínkách, zdá se, nehodlá poučit. Jenom high-end nestačí, zvlášť ve střední a východní Evropě, kde jsou uživatelé ochotni zaplatit za grafickou kartu okolo 5 000 Kč. .
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU