Plošné zkoušky sociálních robotů ve zdravotnictví mají být zavedeny hlavně kvůli tomu, že současných projektů je málo, a jejich analýzy nevedou k jednoznačným závěrům. Vědci našli pouze 27 relevantních testů sociálních robotů v reálném prostředí. Sociální roboty mimochodem definují jako „humanoidní nebo nehumanoidní roboty, kteří dokáží komunikovat nebo interagovat s lidmi pomocí verbální nebo neverbální komunikace“.
Mnoho z nich nemělo pokračování, zaměřovaly se jen na malou sadou účastníků nebo byly limitovány hlavně na zdraví dětských pacientů, autismus nebo starší dospělé; žádný projekt se kupříkladu zatím nezaměřil na dospívající jedince.
Terapie robotem
Nyní by se sociální roboti měli zaměřit na vážné záležitosti typu depresí, zneužívání drog, nadměrného pití alkoholu nebo různých psychických poruch stravování, věří vědci z Australian Center for Robotic Vision.
„Je překvapivé, že se sociální roboti nedočkali relevantního testování v dalších zdravotních oblastech nebo u dospívajících či mladých dospělých. Takové pilotní projekty by byly vhodné a důležité,“ píše doktorka Nicole Robinson z centra v nedávné studii publikované v Journal of Medical Internet Research ve spolupráci s kolegy z QUT (Queenslandská technologická univerzita).
Ač zatím uskutečněných testů bylo málo, jejich výsledky obecně byly pozitivní, případně nebyl u pacienta pozorován žádný rozdíl. Vyskytlo se několik případů, kdy se pacientovy příznaky nebo úzkost zhoršily v porovnání s léčbou u lékaře – člověka, ale bylo jich málo a skutečné důvody nejsou známy a mohou být připsány jiným souvislostem.
Sociální roboti by mohli pomáhat hlavně tam, kde se pacient může bát svěřit se doktorovi nebo s ním mluvit, například ze strachu ze sociálního stigmatu a podobně.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU