Už je zase pevný disk ve vašem počítači či notebooku nějak malý? Pak právě pro vás jsme připravili tento článek, v němž vám představíme technologie, jež používají současné 2,5" a 3,5" pevné disky. Díky našemu přehledu pevných disků, které se dnes dají sehnat, a díky jejich cenovému porovnání si můžete vybrat optimální produkt jak z pohledu ceny, tak i např. výkonu.Jaké pevné disky si dnes můžete pořídit?
Pokud se rozhodnete koupit do počítače nový disk, pak po letmé návštěvě několika obchodů zjistíte, že jich je k dispozici prakticky nepřeberné množství. Zorientovat se v obrovské nabídce různých modelů je velmi obtížné. Připravili jsme pro vás na následujících stránkách přehledné tabulky, do nichž jsme umístili nejrůznější modely 2,5palcových a 3,5palcových pevných disků. Jako kritérium třídění jsme použili z našeho pohledu to nejvýznamnější – totiž cenu za 1 GB kapacity, která označuje výhodnost nákupu daného disku.
Rozhraní SATA: Kromě ceny samozřejmě hraje svoji roli i použitá technologie. Pevný disk musí být v první řadě kompatibilní s vaším počítačem, popřípadě notebookem. Máte-li počítač z roku 2005 nebo novější, s největší pravděpodobností do něj budete potřebovat pevný disk s rozhraním SATA (Serial Advanced Technology Attachment). Disky SATA poznáte podle malých otvorů, do nichž se připojuje zásuvka pro napájení a datový kabel (viz obrázek). Rozdíl mezi rozhraním SATA a starším IDE je tak markantní již na první pohled. Za zmínku stojí také fakt, že disky s rozhráním SATA nabízí obecně menší cenu za 1 GB.
Rozhraní SATA v současné době existuje ve dvou variantách: SATA 150 (SATA I) s přenosovou rychlostí až 150 MB/s. Rozhraní SATA 300 (často mylně označované jako SATA II), které je zpětně kompatibilní a disponuje dvojnásobnou přenosovou rychlostí, tedy až 300 MB/s. Je však dobré zmínit, že jde pouze o teoretické hodnoty, v praxi i ty nejrychlejší pevné disky dosahují rychlostí okolo 100 MB/s.
Zajímavé jsou speciální funkce a také větší flexibilita, kterou nabízí právě SATA II. Co třeba funkce Hot Plug&Play? Jde o vyvedení zástrčky pro připojení kabelů ze základní desky pomocí speciálního modulu, který se zasadí do zadní části počítače do záslepky pro přídavné karty PCI. Takto vytvořené externí rozhraní SATA (označované jako eSATA) pak můžete používat pro připojení externích pevných disků. Vyšší přenosová rychlost a další funkce se ovšem dají použit jen v případě, kdy technologii SATA 300 podporují jak pevný disk, tak řadič SATA na základní desce.
„U starších počítačů můžete využít také rozhraní SATA, a to prostřednictvím speciální rozšiřující karty jako řadiče SATA do slotu PCI.“
Rozhraní IDE: U starších počítačů najdete pevné disky s rozhraním IDE (Integrated Device Electronics), které na sobě nesou paralelní rozhraní ATA. Od roku 2000 existuje standard ATA 100, který se rovněž označuje jako Ultra DMA/100. Zmiňované rozhraní umožňuje přenášet data rychlostí až 100 MB/s a jedná se o dnes postupně mizící rozhraní u pevných disků. Své místo si ještě drží zejména u optických mechanik, které ovšem také postupně přechází na SATA rozhraní. Nejnovější základní desky často disponují pouze rozraním SATA.
Kromě tohoto ATA100 se můžete setkat také s ATA 133 (označovaný jako Ultra DMA/133), umožňujícím přenos dat rychlostí až 133 MB/s. V praxi však v porovnání s disky Ultra DMA/100 žádné výrazné zrychlení přenosu dat nezaznamenáte, protože i ty nejrychlejší pevné disky pro IDE dokáží jen zřídka překonat hranici 80 MB/s.
Chcete-li používat rozhraní SATA u starších počítačů, které na základní desce nedisponují SATA konektory, pak lze pořídit rozšiřující kartu PCI stolu fungující jako řadič SATA. Ceny začínají cca na 600?Kč. Koupi řadiče lze do starších počítačů jen doporučit. U starších notebooků budete donuceni v případě koupě nového disku sáhnout k typu IDE. V noteboocích bohužel není možné dodat interní řadič SATA a pokud notebook disponuje pouze IDE rozhraním, máte v tomto směru bohužel smůlu. Není sice problém sehnat SATA řadič do slotu PC Card, ale ten nemůžete použít pro připojení primárního interního disku. Navíc nabídka 2,5" IDE disků je stále chudší. U stolních počítačů se tento problém neobjevuje a rozšíření je poměrně snadné.
3,5palcové pevné disky
Tyto pevné disky jsou určeny pro standardní stolní počítače. Na trhu najdete zhruba 400 různých typů pevných disků s kapacitami od 74 GB do 1 000 GB (1 TB). Výběr nejčastěji kupovaných pevných disků v kapacitě od 74 GB najdete v tabulce Výběr 3,5palcových pevných disků s rychlostí otáčení ploten 7 200 otáček za minutu. S cenou začínající na 4,40?Kč za 1 GB vycházejí jako cenově nejvýhodnější pevné disky s kapacitou 500 GB. U pevných disků o kapacitách 160, 200, 250 a 320 GB, které již pomalu přestávají být aktuální, pak musíte počítat s cenou mezi 6,54?Kč až 7,30?Kč (120GB a 320GB varianta) za 1 GB. Relativně výhodné jsou i pevné disky s kapacitou 1 000 GB, jejichž cena za 1 GB začíná na rozumných 5,42 K č a končí na zhruba 6?Kč. Zvláštní pozici mají v tomto směru pevné disky od firmy Western Digital z řady Raptor, u nichž se plotny otáčejí rychlostí 10 000 ot./m. Díky tomu nabízejí velmi dobré rychlosti přenosu a přístupovou dobu. Cena za 1 GB kapacity se však pohybuje v rozmezí 30– 67,72?Kč! Raptory jsou tak velmi rychlé disky s výbornou přístupovou dobou, vhodné zejména jako systémové (pro instalaci operačního systému), ale disponují nejhorší cenou za 1 GB.
2,5palcové pevné disky
Pevné disky této velikosti jsou určeny víceméně pouze pro notebooky. Dnes je ale poměrně často naleznete i ve speciálních malých, tichých nebo úsporných počítačích, které mají základní desku využívající čipovou sadu určenou pro notebooky. Nicméně v případě 2,5" SATA disků nebrání nic ani použití v normálních počítačích s běžnou čipovou sadou. SATA rozhraní je totiž plně kompatibilní. Pokud stavíte například tiché či úsporné PC, jsou 2,5" disky optimální volbou. V obchodech můžete naleznout zhruba výběr z několika desítek typů těchto disků s kapacitou od 100 GB (SATA) a 80 GB (IDE4) do 320 GB v případě rozhraní SATA. Většina 2,5palcových pevných disků používá nejběžnější technologii, při níž se hlavička pro čtení nebo zápis pohybuje nad otáčejícími se feromagnetickými plotnami. Pokud se jedná o pevné disky s rozhraním SATA, pak převažují typy vyhovující standardu SATA 150, jejichž kapacita se pohybuje od 80 GB do 320 GB. Rychlost otáčení ploten se pohybuje mezi 4 200 a 7 200 otáčkami za minutu. Pokud si prohlédnete srovnávací tabulku, zjistíte, že nejnižší cena u 2,5" disků se pohybuje na slušné úrovni 9,04 Kč/1 GB v případě SATA a 9,51?Kč u IDE. Z hlediska rozhraní převažují SATA disky, které jsou o něco levnější než varianta IDE. Mimo standardních pevných disků využívajících otáčejících se ploten se v oblasti 2,5palcových pevných disků již několik měsíců začínají pomalu prosazovat i pevné disky využívající technologii flash. Mezi takové nosiče patří tzv. pevné disky flash SSD (Solid State Discs) a také hybridní modely, které obě dvě zmíněné technologie kombinují. Tyto disky často naleznete pod označením hybridní pevné disky (Hybrid Hard Discs – HHD).
„Pevné disky využívající technologie flash disponují řadou výhod, na druhou stranu jsou zatím bohužel velmi drahé.“
Pevné disky flash SSD
Pevné disky, které využívají technologii flash, nepotřebují žádné elektromotorky, které by poháněly feromagnetické plotny, nad nimiž by se musely pohybovat hlavičky pro čtení nebo zápis. Z toho vyplývá hned několik zásadních výhod.
První spočívá v úspoře elektrické energie. Zejména u notebooků je úspora každého wattu vítaná, neboť prodlužuje výdrž baterie. U notebooků tak pevné disky založené na technologii flash jednoznačně bodují. V porovnání s obyčejnými 2,5palcovými pevnými disky se dá při zatížení spotřeba energie snížit na čtvrtinu a nezatížený SSD disk má oproti standardním diskům spotřebu dokonce jen osminovou. Navíc disky flash SSD neobsahují žádné pohyblivé části, takže nevydávají žádný hluk, což je také vlastnost, kterou spousta uživatelů bezesporu ocení. Další velmi cennou vlastností pevných disků je i jejich robustnost, díky absenci pohyblivých částí. Nejsou tak prakticky citlivé na nárazy, včetně kolísání teploty a tlaku vzduchu.
Další funkce urychlující práci pevného disku flash SSD: U standardních pevných disků musí elektronika disku při požadavku na čtení dat nejprve nastavit zapisovací (čtecí) hlavičku na příslušný cylindr a poté pootočit disk na patřičný sektor, což samozřejmě nějakou dobu trvá. U pevných disků flash SSD se naproti tomu dá zpřístupnit jejich obsah prakticky bez jakékoliv prodlevy. K datům na SSD discích se tak v průměru dostanete asi 50krát rychleji. Tato skutečnost navíc umožňuje dosahovat daleko vyšších přenosových rychlostí. U standardních 2,5palcových pevných disků činí rozdíl mezi minimální a maximální přenosovou rychlostí často více než 20 MB/s, u disků flash SSD je tento rozdíl maximálně 5 MB/s.
Nic není černé ani bílé: Dosud by mohlo vypadat, že SSD pevné disky jsou ideálním řešením bez jakýchkoliv nevýhod. Samozřejmě tomu tak úplně není. První nevýhodou je omezený počet přepsání – na rozdíl od standardních pevných disků využívajících pro záznam feromagnetismus. V závislosti na kvalitě paměťových čipů v discích flash SSD se udává počet 100 000 až 5 milionů přepisů. Další nevýhodou, která spoustu potenciálních zájemců odradí, je stále poněkud vysoká cena ? za 1 GB dat vydáte od 108?Kč do 535?Kč. K tomu je ještě nutno připočítat na dnešní poměry vcelku malou kapacitu – maximálně 64 GB.
Poměr mezi malou kapacitou a vysokou cenou by se ale mohl v blízké budoucnosti změnit. Očekává se, že se během letošního roku objeví nové pevné disky o kapacitě 128, případně 256 GB. S největší pravděpodobností rovněž dojde k poklesu cen paměťových čipů flash – ostatně tento trend již přichází.
Hybridní pevné disky
Teorie: Hybridní pevné disky jsou založeny na technologii standardních pevných disků (záznam využívající feromagnetismus), v nichž se paměť typu flash používá jako vyrovnávací. Na správě vyrovnávací paměti se pak podílí i samotný operační systém – v současnosti připadají v úvahu pouze Windows Vista. Díky přítomnosti této vyrovnávací paměti cache se jak operační systém, tak programy spouštějí podstatně rychleji, neboť všechna potřebná data se již nacházejí v rychlé paměti flash, kde zůstávají – na rozdíl od operační paměti RAM – i po přerušení napájení. Přítomnost hybridních disků v přenosných počítačích způsobuje daleko rychlejší probouzení z režimu spánku a nižší spotřebu elektrické energie, jelikož se pevné disky nemusí tak často roztáčet. Výrobci těchto pevných disků slibují, že při normálním provozu mohou být disky klidně pět až deset minut neaktivní. Nejsou tedy tolik zatěžovány, snižuje se tím i riziko jejich poškození. Tak to alespoň tvrdí teorie. Jak to ale je ve skutečnosti?
Praxe: Testy, které jsme prováděli, však ukázaly, že současná generace hybridních pevných disků prakticky neprokázala žádný významnější nárůst rychlosti nebo úspory elektrické energie. Hlavní příčinou jsou ovladače operačního systému Windows Vista, které mají zajistit efektivní správu vyrovnávací paměti pevných disků, ale svůj úkol bohužel stále neplní. Navíc vyrovnávací paměť typu flash o velikosti pouhých 256 MB je u současných hybridních pevných disků přece jen dosti malá. Není tedy divu, že většina výrobců notebooků prodává svoje výrobky s hybridními disky jen výjimečně.
Závěrem můžeme směle prohlásit, že se investice do nového hybridního pevného disku, který by měl nahradit váš stávající jediný pevný disk v počítači – alespoň v současné době – stále nevyplatí. Hybridní pevný disk tedy představuje dražší řešení, které přináší jen diskutabilní zvýšení výkonu. Za cenu, kterou musíte investovat do hybridního disku, ale můžete pořídit běžný disk s dvojnásobnou kapacitou.
„První generace hybridních pevných disků se zatím nejeví jako příliš přesvědčivá.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU