Počátek roku 2005 přinesl jak nové nabídky vysokorychlostního připojení k
internetu (broadbandu), tak rozhodnutí státu investovat do rozvoje broadbandu
alespoň jedno procento výnosů z privatizace Českého telecomu. Vláda také
schválila národní broadbandovou strategii. Broadband je oblastí, kde se někdy
dlouho nic moc neděje a jindy se zase dějí věci jako o překot. A občas se také
dějí věci, které by se dít neměly. Třeba jako když Český Telecom v polovině
ledna bilancoval minulý rok 2004 a přitom se chlubil dosažením rovného sta
tisíce ADSL přípojek v rámci svých služeb Internet Expres (a k nim ještě 30 000
bezdrátových přípojek Eurotel Data Expres). Již ale zapomněl dodat, že v počtu
100 000 je zahrnuto také asi 20 000 ADSL přípojek, které prodali koncovým
zákazníkům ostatní operátoři (jeho konkurenti) pod svými vlastními značkami a
tedy nikoli on (pod svou značkou Internet Expres), jak naznačují jeho
statistiky. Mimo jiné to také znamená, že Český Telecom má na trhu
"přeprodávaného" ADSL podíl cca 80 procent a všichni jeho konkurenti pak
dohromady jen zbývajících 20. Podobné velmi dominantní postavení není pro
rozvoj konkurence na trhu nijak dobré. Naštěstí ale má "přeprodávané" ADSL
(realizované ostatními operátory na základě velkoobchodních služeb Telecomu) i
významné alternativy. Patří mezi ně zejména bezdrátové připojení, třeba na bázi
Wi-Fi , ale také CDMA a EDGE. V neposlední řadě jsou významnou alternativou
také kabelové přípojky.
Právě kabelovky přitom přeprodávananému ADSL silně zatápí. V samém závěru
loňského roku a počátkem ledna oba naši největší kabeloví operátoři razantně
zvýšili rychlost u svých "high-end" přípojek na 2 či dokonce 4 megabity, beze
změny ceny. Na to dosud Český Telecom se svým ADSL odpověď nenašel zatím se
nezmohl na více než na 1 megabit za sekundu. Navíc většinou ještě s výrazně
tvrdšími limity na objem přenesených dat, než jaké aplikují kabelovky.
Internet Expres Optimal
Když už Český Telecom nedokázal kontrovat kabelovkám co do rychlosti, rozhodl
se přiblížit alespoň "light" verzím kabelových přípojek, a to cenou. V polovině
ledna přišel s novou nabídkou ADSL (pod značkou Internet Expres Optimal), která
nabízí až 1 Mbit/s za 799 Kč bez DPH. To je skutečně o dosti méně než předchozí
ADSL se stejnou rychlostí. Stále je to však méně než srovnatelná "light"
nabídka například od UPC, jehož "chello light" s rychlostí 1 Mbit/s přijde na
779 Kč, navíc už s DPH! A to ještě Telecom vyžaduje paušál za telefonní linku,
na níž je ADSL realizováno! Navíc i nová služba Internet Expres Optimal má
jednu nepříjemnou vadu na kráse. Alespoň po formální stránce totiž nejde o
řádnou komerční službu, ale pouze o službu nabízenou v pilotním provozu. Tento
pilotní provoz trvá celý rok, ale lze do něj vstoupit jen během prvních tří
měsíců jeho konání.
Proč tomu tak je, lze jen spekulovat. Spekulace však nutně vedou k předpokladu,
že jde o způsob, jak se vyhnout sankcím, které by hrozily od regulátora či
antimonopolního úřadu u řádného provozu kvůli tomu, že ostatní operátoři
nedostali stejnou šanci. Pravdou je, že Český Telecom připravil novou
velkoobchodní nabídku svých ADSL služeb. Ani ta však zcela přesně neodpovídá
tomu, jak vypadá nový Internet Expres Optimal. Má například jinak nastavené
objemové limity. Navíc se u ní objevuje problém, že nová velkoobchodní cena je
u megabitové přípojky dokonce nižší, než regulátorem stanovená cena za ADSL
propojení, která byla stanovena na základě Telecomem deklarovaných nákladů.
Broadbandová strategie
Zatímco alespoň někteří operátoři a provideři soutěží o zákazníka, stát
přemýšlí o tom, jak rozvoji broadbandu co nejlépe pomoci. Není to jednoduché
rozhodování, protože prázdná státní kasa neumožňuje žádné velkorysejší aktivity
a malý zájem špiček našeho státu o oblast informační společnosti pak i ty
skromnější aktivity brzdí. Názorně se to projevilo na snahách o daňové
zvýhodnění broadbandu. Ještě loni neuspěl návrh APVTS na možnost daňových
odpočtů, podložený studií o neutrálním až kladném dopadu na státní rozpočet
díky větší "konzumaci" by stát na svých příjmech netratil, mohl by naopak
získat. Poslanci, kteří tento návrh projednávali, na něj ale neslyšeli. Druhý
pokus o daňové zvýhodnění se objevil v návrhu Národní broadbandové strategie,
kterou se v lednu zabývala vláda, 26. ledna ji pak také schválila. Bohužel
odmítla návrhy Ministerstva informatiky, podle nichž by si lidé mohli odpočítat
za broadband DPH. Ještě že vláda schválila alespoň to, že na rozvoj broadbandu
věnuje částku odpovídající 1% z výnosů privatizace ČTc. Tedy podle současných
odhadů výsledků privatizačního procesu něco kolem 500 600 milionů. O dotace se
budou moci ucházet projekty dvojího druhu: infrastrukturní z oblasti
metropolitních a místních sítí (za podmínky spolufinancování) a projekty z
oblasti obsahu a služeb, zvyšující poptávku po broadbandu.
V lednu zavítala do Prahy i komisařka Evropské komise pro informační společnost
Vivien Redingová. Naši národní broadbandovou strategii a stát jako takový
pochválila za proaktivní přístup při prosazování a rozvoji broadbandu.