vzduchu a následného chlazení celého systému, včetně komponent umístěných
uvnitř počítačové skříně. Prvním problémem může být použití nevhodného
procesoru Intel Pentium 4. Přímo se nabízí využít nový stepping jádra, celá
řada je označovaná dovětkem J. Tyto procesory totiž vyzařují daleko méně
ztrátového tepla než jejich předchůdci. K testům jsme využili dva na první
pohled identické procesory Intel Pentium 4 540 - první se starším steppingem
E0, druhý novější s označením 540J. Oba procesory mají 1 MB cache, postaveny
jsou na jádře Prescott a oba pracují na frekvenci 3 200 MHz. Pro uživatele je
ovšem zásadní rozdíl v tom, že první z nich má vyšší vyzařování zbytkového
tepla a tudíž pro použití v BTX není zcela vhodný. Při plném zatížení se totiž
teplota procesoru vyšplhala až k hranici 75 stupňů Celsia. S tímto problémem se
sice BTX dokázalo poprat, ovšem za cenu znatelného zvýšení teploty ostatních
komponent, umístěných uvnitř počítačové skříně. Zvláště citelně je tento fakt
znát na teplotě externí grafické karty, na níž přímo proudí vývod z masivního
chladiče procesoru. V klidu pak měla teplota tohoto procesor tendenci pohybovat
se na rozhraní 60 stupňů Celsia. Oproti tomu teplota nové verze procesoru se v
klidu pohybovala na hranici 49 stupňů Celsia, při maximálním dlouhodobém
zatížení procesoru pak stoupla nad 65 stupňů. Toto ovšem nejsou věci, které by
uživatele bezprostředně zajímaly, pro něho je důležitá hodnota hluku, který
produkuje chladič procesoru. Při použití vhodného procesoru je celý počítačový
komplet slyšet jen při dlouhodobém zatížení procesoru, například při hraní 3D
hry, a to ještě v rozumných mezích. V běžných podmínkách kancelářské práce je
systém poměrně tichý, neboť chladič pracuje velmi dobře a větrák nezvýší
rychlost nad 1 500 otáček/min. Před nákupem BTX sestavy proto doporučujeme
důsledně zkontrolovat procesor, který hodláte osadit. Opatrnost je na místě do
doby, než z trhu zcela vymizí starší verze Pentia 4.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU