zpoplatňování služeb na internetu přijde řada i na e-mailové schránky, jistě
příliš lákavá není. Přesto je možné, že se doba, kdy za použití elektronické
pošty budeme muset nějakým způsobem platit, pomalu blíží. A nikoliv samoúčelně.
Dvě pojetí e-mailu
Abychom mohli využívat elektronickou poštu, potřebujeme přinejmenším dvě věci.
První z nich je samotná schránka, tedy místo na serveru provozovatele, kam se
nám budou ukládat došlé zprávy a které má svůj vlastní, unikátní název adresu.
To nám umožní e-maily přijímat, pro jejich odesílání ještě potřebujeme přístup
k SMTP serveru. Obojí je na sobě nezávislé, většinou se však poskytuje jako
jednolitý balík.
K e-mailové schránce můžeme přijít různě. Tradičně se e-mail poskytuje jako
doplňková služba ISP, tedy fyzického připojení k internetu. Není to náhodou,
ISP musí být vybaven patřičným serverem. Název jeho domény v e-mailové adrese
klienta působí jako skrytá reklama, klient má jistotu, že jeho schránka je s
ohledem na topologii sítě "blízko" a že bude spolehlivě fungovat. V případě
potřeby přestěhovat se, nebo změnit providera je s takovýmto e-mailem ovšem
velký problém. Obvykle si jej totiž nelze vzít s sebou. Spolu s dalšími
nedostatky tak mohou existovat specializované e-mailové služby, v našich
podmínkách freemaily.
Principem freemailu je kombinace základních funkcí schránky elektronické pošty
s aplikací, která umožňuje její management. Díky této aplikaci, webovému
rozhraní, můžeme pracovat se svou poštovní schránkou prakticky odkudkoliv, a
nejsme vázáni na obslužné aplikace. Podobné aplikace nabízejí v rámci svých
schránek i někteří ISP, ve skutečnosti ale nejsou příliš rozšířené.
Bezplatná (freemailová) schránka může existovat díky přítomnosti reklamy.
Krátký reklamní text se vkládá do každé zprávy, která je jejím prostřednictvím
zpracována. Reklamní proužky různých velikostí a tvarů můžeme najít v obslužném
rozhraní. Je proto pochopitelné, že majitelé těchto schránek, kteří využívají
konvenční klienty, si jich příliš neužijí. Kromě toho může provozovatel
freemailu čas od času vysílat do svých schránek specializované, reklamní
zprávy. Smyslem reklamy je zaplatit udržení služby, její provoz, a ještě něco
vydělat.
Provoz a ne-provoz
Zajímavou, ale velmi individuální otázkou je, jak jsou vlastně freemailové
adresy využívány. Dá se předpokládat, že adresu přidělenou zaměstnavatelem nebo
domácím ISP dáme jen známým s tím, aby ji nešířili dál. Je to totiž schránka,
která je s námi mnohem více svázána, již nemůžeme jen tak snadno opustit a za
kterou si mnohdy platíme. Freemailová tuto hodnotu nemá. Teoreticky si jich na
různých serverech můžeme zřídit nepočítaně. Bezplatné schránky si mohou zprávy
mezi sebou přeposílat, mnoho jich tak můžeme vybírat pomocí jednoho účtu.
Odesilatel zprávy dokáže z názvu bezplatného e-mailu jen velmi stěží vyvodit,
kdo je doopravdy jeho majitelem, ten je taky prakticky nedohledatelný. Velmi
stěží se určuje, zda dotyčná osoba svůj freemail ještě vůbec používá, nebo ne.
To komplikuje život uživatelům pošty, ale také provozovatelům těchto služeb.
Objem provozu na serverech narůstá, využití jejich diskové kapacity jakbysmet,
množství zpracované reklamy stoupá. Otázkou je, zda to platí i o její
účinnosti, a tedy i ceně. Freemailové schránky jsou tradičním cílem spamu,
nevyžádané reklamy přicházející povětšinou ze zámoří, čas od času i z našich
končin. Takový spam firmě provozující freemail pochopitelně nic nezaplatí,
naopak ještě ubere. Efektu ani nepřidává, když se díky mnohonásobnému
přeposílání, například v konferenci začnou reklamní zprávy na konci e-mailu
hromadit. Počet uživatelů, kteří na ně mohou kladně zareagovat, tak samozřejmě
klesá. Navíc, ve značném objemu provozu automaticky generovaných zpráv, spamu,
odpovědí, potvrzení a chybových hlášení je stále obtížnější hledat to důležité,
tedy původní elektronickou komunikaci uživatel uživatel, člověk člověk.
Dneska zdarma, zítra za peníze
V poslední době dochází k pozvolné transformaci webových služeb všeho druhu od
bezplatných nebo sponzorovaných k placeným. Je to logické. Mnohé z toho, co
dnes na internetu funguje, vzniklo bez konkrétní představy, jak se to zaplatí.
Moderní technologie umožňovala vytvořit zpravodajský server nebo komunikační
systém a tak tyto služby vznikaly s tím, že někdy v budoucnu začnou svým
tvůrcům vracet nemalé vložené náklady. Dnes, kdy pro stále více uživatelů
přestává být cena za pevné připojení do sítě problematickou částkou, nastává
okamžik, kdy je třeba si investice nějak vybrat. Využití reklamy je sice
efektivní, ale není to samospasitelné řešení. Pokud je jí moc, stává se
ignorovanou, respektive snadněji ignorovatelnou. Může kromě toho působit
technické problémy na straně uživatele. Nároky na místo nejsou rovněž malé,
uživatelé je u freemailů i u ISP schránek využívají k archivaci starých zpráv,
nepotřebně dlouhého adresáře a tak dále. Proto již před nějakou dobou nastal
čas omezování.
Zřejmě nejpoužívanější freemailová služba na světě, Hotmail patřící společnosti
Microsoft, již před nějakou dobou zavedla omezení v bezplatné verzi svých
služeb s tím, že většině uživatelů postačí. Některé freemaily si vyhrazují
dobu, po které zruší účet, pokud je neaktivní. To by jim mělo pomoci udržet na
serverech pořádek, protože jsou ale schránky cílem spamu, příliš toto opatření
pomáhat nebude. Uživatelů, kteří vlastní několik schránek u různých
poskytovatelů, je spousta a tak se není co divit, pokud systém vytvořený
původně k tomu, aby byl jednoduchý a přehledný, poněkud přesycují. Postupné
zavádění různých druhů restrikcí, jež mají oddělit vedlejší nepoužívané
schránky od těch aktivních, je sice v pořádku ze strany provozovatele, pro
uživatele však může být velmi znepříjemňující.
Hrozící peníze
Zástupci provozovatelů českých freemailových služeb zatím tvrdí, že jim
bezplatnost používání vyhovuje. Je otázkou, jak dlouho bude vyhovovat samotným
uživatelům. Představa schránky, která by za malý měsíční poplatek byla
provozovatelem, respektive smluvním vztahem s ním garantována, není zase tak
špatná. Také odstínění vůči spamu, kvalitnější antivirová kontrola na serveru a
vyšší bezpečnost stojí za úvahu. To vše jsou zajímavě znějící lákadla, jimž
typický zákazník, který svůj freemail skutečně využívá, jistě jednou podlehne.
Tím se ale sníží počet schránek, jež používá, zvýší se provázanost jeho osoby
se schránkou, umožní se jeho jednoznačná identifikace. Jinými slovy, původní
účel freemailů zvolna vymizí.
Kromě toho se testují i systémy, které by umožnily nějakým způsobem platit za
odeslaný, respektive přijatý e-mail. Ačkoliv jsou v současné době spíše
utopické, a v našich podmínkách po zrušení mikroplatebních systémů také
nerealizovatelné, jsou zde. Tak jako jsme ochotni platit za informační SMS na
mobilní telefon, proč bychom nemohli i za zprávy z nějakého serveru? Nebo za
příspěvek do konference, odpověď na dotaz? Internet je zde pro své uživatele,
aby je ale měl, musí být poskytovatelé služeb. A služby jako takové. Bez nich
by nebyl ničím. A protože průkopnické období již dávno skončilo, doby, kdy se
pád serveru a ztráta dat uživatelů promíjely, jsou ty tam a zákazník žádá
kvalitu, je čas sáhnout si pro ni do peněženek. Prozatím formou placení za
obsah zpravodajství nebo inzertních novin, již brzy ale i za použití věcí tak
jasných a na první pohled zcela bezplatných, jako je e-mail. I když toto téma
způsobí ještě hodně nářků, zcela jistě na ně dojde.
Co je to?
Freemail - e-mailové služby poskytované zdarma pro uživatele, dotované reklamou
ISP - Internet Service Provider, firma poskytující připojení k internetu
SMTP - protokol pro přenos e-mailových zpráv
Spam - nevyžádaná, obtěžující reklamní pošta
Budeme platit za e-mail?
- Freemaily nelze provozovat donekončena
- Jedna osoba může mít hodně účtů, některé z nich jsou "spící"
- S přílivem spamu dochází k akumulaci provozu
- Zatěžování systémů, sporná hodnota reklamy a požadavky na kvalitu zvyšují
náklady
- Přesunutí části nákladů na uživatele je jen otázkou času
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU