Budoucnost vyhledáváčů je v crowdsourcingu

Většina dnešních webových vyhledávačů používá pro generování výsledků výpočetní algoritmy postavené na hodnocení webových stránek. Jen na nepatrné množství dotazů proto uživatel obdrží odpověď, kterou skutečně hledá. Například Google přímo odpovídá pouze na žádosti o předpověď počasí, výpočet jednoduchého příkladu nebo převod mezi měnami.

Malou přesností výsledků vyhledávání se v tomto týdnu zabývají i na konferenci v americkém Austinu, jejímž hlavním tématem je lidský faktor ve výpočetních systémech. Se zajímavou myšlenkou zde vystoupil výzkumník Michael Bernstein z MIT, podle kterého by se výsledky vyhledávání mohly zlepšit díky crowdsourcingu a podobným technikám na získávání dat.

„Rozsah odpovědí nabízených vyhledávači by se mohl výrazně zlepšit již při nepatrném zvýšení nákladů,“ tvrdí studie, na které Bernstein spolupracovat s několika dalšími výzkumníky. Kromě crowdsourcingu se podle něj nabízí také možnost zaměstnání skupiny lidí, jejíž jedinou náplní práce by byla identifikace odpovědí na jednoduché, ale často kladené dotazy.

Bernstein upozorňuje na fakt, že asi jen 50 % dotazů zadaných do internetových vyhledávačů je zcela nových. Jinými slovy to znamená, že zhruba polovina všech dotazů se neustále opakuje. Existuje tedy velký potenciál pro řešení navrhované Bersteinovou skupinou. Alespoň u malé části často kladených dotazů by crowdsourcing mohl najít své uplatnění. Stačilo by se zaměřit jen na ty nejpopulárnější, což by podle Bernsteina znamenalo řádově několik tisícovek odpovědí.

„V budoucnosti by tak vyhledávače mohly nabídnout přímé odpovědi na otázky jako třeba jaká je průměrná tělesná psí teplota nebo jak se pečou brambory,“ říká Bernstein. Ve zkušebním experimentu vědci nejprve nashromáždili asi 75 milionů dotazů z vyhledávače Bing od Microsoftu. Konkrétně jim šlo jen o ty dotazy, po kterých uživatel okamžitě přešel na nějakou webovou stránku. Z těchto otázek pak vybrali několik takových, u kterých předpokládali snadnou odpověď, a najali si k jejich vyřešení a korektuře externí pracovníky. Výsledkem experimentu bylo určení kolem 20 tisíc dotazů, jejichž mechanické zodpovězení by v průměru nestálo více než 0,44 centů (cca 8,5 haléře) za jednu otázku.

Bernstein připustil, že podobné řešení má i své stinné stránky. Je třeba otázkou, jak se vyhnout chybným odpovědím. Vyhledávače by také narazily u majitelů webových stránek, kteří by se ocitli zcela mimo hru. Rozhodně jde však zajímavou myšlenku, která může nastínit budoucí vývoj internetových vyhledávačů.