CAL ´99 Virtuální vzdělávání - Reportáž z londýnské konference

1. 5. 1999

Sdílet

Zkratka CAL Computer Aided Learning, se již stala běžnou součástí pedagogickéliteratury před mnoha lety, v poslední době se k ní však přidává slovo virtuální vzdělávání. Slovo m...
Zkratka CAL Computer Aided Learning, se již stala běžnou součástí pedagogické
literatury před mnoha lety, v poslední době se k ní však přidává slovo
virtuální vzdělávání. Slovo moderní plně vystihuje konec tohoto milénia. Stovky
odborníků i laiků diskutují nad tématem, zda virtuální realita je oním správným
prostředím, ve kterém se bude odvíjet vzdělanost následujícího století.
Koncem března se na konferenci CAL 99 sjelo přes 300 účastníků z více než 30
zemí, aby si vyměnili své zkušenosti. Po tři dny v paralelních sekcích
probíhala diskuse nad různými tématy, z nichž tím nejpodstatnějším byla otázka,
jak podpořit měnící se roli učitele v nových podmínkách.
Konference sponzorovaná firmami Elsevier Science a Oracle přinesla celou řadu
podnětů, které třeba přinutí k zamyšlení i naši řídicí sféru, protože ve
srovnání se světem je koncepce šíření ICT (Informačních a komunikačních
technologií) v podmínkách škol značně roztříštěná a nesourodá. Jak situace
vypadá leckde ve světě, se čtenáři mohou seznámit v originálních referátech na
webovských stránkách konference www.elsevier.nl/homepage/sag/cal99/, včetně
českých příspěvků. K jejich obsahu se příliš vracet nebudeme, protože zájemce
si je snadno na Internetu najde.
Součástí konference byla panelová diskuse nad plakáty učitelů z různých zemí,
kteří zde představovali své vzdělávací projekty v souvislosti s telematikou.
Ze svého hlediska považuji za nejpřínosnější prezentaci Central Bureau for
Educational Visits and Exchanges, a dále pak především projekt European School
Network (www.eun. org). Je tak trochu na škodu věci, že až dosud se v tomto
projektu neuplatnila žádná z českých škol.
Zvláště tento poslední webovský projekt ukazuje cestu, kterou by se další vývoj
měl ubírat. Na druhé straně ani nelze opomenout, že konference představila i
projekty konkurenční, mezi něž bezesporu patří třeba i hlavní organizátor této
konference MirandaNet, kde významnou roli hraje právě i česko-anglická profesní
skupina vedená paní Preston B. Mannovou. Významnou úlohu na konferenci hrálo i
Gymnázium Arabská, kde jeho zástupci prezentovali, jak vypadá pokročilá výuka
informatiky a uplatnění ICT ve školách po sametové revoluci. Nesporně za zmínku
také stojí prezentace Pedagogické fakulty UK, Základní školy Korunovační v
Praze či Univerzity Ostrava v oblasti dalšího vzdělávání učitelů.
Je také samozřejmé, že na konferenci byly uvedeny příspěvky dokumentující
pozitivní roli ICT v rozvoji dětské osobnosti. Některé negativní stránky tak
trochu zůstávaly stranou. Byl jsem poněkud překvapen, že pouze v minimálním
procentu příspěvků se mluvilo o tom, co v současné době ICT umožňuje nejvíce.
Využití chatu či internetové jazykové komunikace pro výuku jazyků bylo jen
příslovečnou popelkou. Podobně jako je roztříštěný Internet coby celosvětová
síť, jsou roztříštěné snahy jednotlivých zemí o další využití ICT. Mnohdy mi
ale připadalo, že honba za rychlejšími procesory a nejnovějšími notebooky plně
zakryla to, co by mělo být světu výuky přes počítače vlastní počítač je jen
pouhopouhý technický nástroj, a ne cíl sám o sobě. Oslnění technikou, které
bezesporu postihlo i nejednoho učitele, tak nelze úplně v současném světě
přeceňovat. Vždyť i J. A. Komenský v století dávno minulém přece řekl:
"Naší didaktiky začátkem i koncem budiž: hledati a nalézati způsob, podle něhož
by vyučující učili méně, ti však kdo se učí, naučili se více. Školy nechť mají
méně shonu, nechuti a marné práce, avšak více klidu, potěšení a trvalého
výsledku."