Společnosti pomalu začínají podrobněji vyhodnocovat použití disků SSD, přestože většina stále čeká před implementací na výraznější snížení cen. Několik nedávno dotázaných uživatelů souhlasí, že technologie SSD se jednou mohou stát v jejich firmách rozhodujícími, ale nikdo z nich zatím nebyl ochoten je zavádět.
Například Michael Loffredo, regionální manažer informačních technologií v Cushman & Wakefield, což je americká realitní společnost, uvedl, že se pokusil zjistit, zda by vysoký výkon, absence pohyblivých částí a lepší energetická hospodárnost mohly ospravedlnit vysokou počáteční cenu. Jeho analýza vypovídá, že cena je ještě stále příliš vysoká. Loffredo uvedl, že jeho organizace nebude ve svých IT laboratořích testovat disky SSD dříve, než jejich cena nepoklesne tak, že bude jen o 25 až 30 procent vyšší, než cena tradičních pevných disků.
Levné pevné disky
Jim Handy, analytik trhu polovodičů ze společnosti Objective Analysis, odhaduje, že průměrné náklady na disk SSD jsou nyní v řádech tisíců dolarů ve srovnání s 300 dolary za vysokorychlostní pevný disk s rotujícími plotnami.
Navzdory velkému nepoměru cen Handy zdůrazňuje, že by firmy neměly disky SSD odepsat jen kvůli vysoké ceně. Uvádí, že studie způsobu, jakým technologie ovlivňuje náklady na úložiště, může ukázat, že úspory by mohly být vidět už mnohem dříve. Handy tvrdí, že jedním řešením SSD lze nahradit více pevných disků. „V současné době jsou nepříliš často využívaná data uložena na pomalejších discích a data, k nimž firemní uživatelé přistupují velmi často, naopak na rychlých discích,“ připomíná Handy. Společnost by mohla nahradit tyto pevné disky jedním řešením SSD, které by poskytlo vysokou návratnost investic, jak dodává.
Handy dále vysvětluje, že některá oddělení IT používají pevné disky s tzv. „zkráceným přístupovým časem“, které si vytvoří jednoduše tak, že jsou data umístěna pouze na začátku disku s vysokou kapacitou, čímž je zajištěn rychlý přístup k nim. V těchto případech uživatelé utrácejí peníze za významně velkou nevyužitou úložnou kapacitu. Disky SSD nabízejí špičkový výkon nehledě na zaplnění své kapacity, jak dodává Handy.
Snaha prodejců
Loffredo poznamenává, že dodavatelé disků SSD mohou rychle zvýšit prodeje do podnikové sféry IT tím, že zlepší obchodní podmínky. „Pokud by byli dodavatelé hardwaru o něco průbojnější při zpětném odkupu staršího vybavení, pomohlo by to firmám vyrovnat se s vysokými cenami za disky SSD,“ vysvětluje. Společnost Cushman & Wakefield by mohla využívat výhody disků SSD pro ukládání e-mailů svých 4 700 uživatelů, pokud by ale byla cena těchto zařízení dostupná. Většina agentů této firmy si uchovává staré e-maily pro použití při budoucí komunikaci s klienty. Ukládání dokumentů od takového množství uživatelů vyžaduje velké úložiště s vysokou rychlostí pro odbavení dat, jak říká Loffredo.
George Crump, analytik společnosti Storage Switzerland, předpověděl, že mnoho společností začne využívat systémy SSD, jakmile zjistí, že tím mohou výrazně zlepšit obchodní výsledky. „Firmy, jako jsou obchodní organizace pracující s akciemi či firmy nabízející finanční služby, které silně závisejí na rychlých datových tocích, by mohly z této technologie těžit již dnes,“ myslí si Crump.
DRAM vs. flash
Uvádí, že společnosti si dnes mohou vybrat ze dvou typů disků SSD –prvním jsou zařízení využívající dynamické paměti RAM (DRAM) a druhým zařízení používající pamět flash. Úložiště s pamětmi DRAM jsou rychlejší, ale zároveň jsou mnohem dražší než řešení na bázi pamětí flash. Například úložiště s kapacitou 2 TB vytvořené pomocí technologie flash ještě nedávno přišlo na 180 tisíc dolarů, zatímco stejná kapacita tvořená storage systémem na bázi pamětí DRAM na rovný milion dolarů. „Řešení s pamětí DRAM je sice rychlejší, ale pokud technologie flash postačí, proč utrácet peníze navíc?“ ptá se Crump. Disky s paměťmi DRAM mohou přečíst a zapsat data během 15 mikrosekund a zajistit náhodný přístup s rychlostí až 400 tisíc operací I/O za sekundu, jak popisuje Crump. „Tyto jednotky jsou nejvhodnější pro software, který často zapisuje, a pro firmy, jež využívají vysoce výkonné databázové aplikace,“ dodává Crump.
Disk využívající technologii flash může přečíst a zapsat data během 200 mikrosekund a zajistit náhodný přístup při čtení s rychlostí až 100 tisíc operací I/O za sekundu, přičemž při zápisu je tato hodnota až 25 tisíc operací I/O za sekundu, jak doplňuje Crump. „Tato technologie je tedy nejlepší pro aplikace využívající převážně čtení,“ tvrdí Crump.
Trvající skepse
John Webster, analytik ze společnosti Illuminata, říká, že podnikoví zákazníci začínají chápat technické a výkonnostní výhody disků SSD, ale většinou si prý myslí, že se bez nich obejdou. „To je typická reakce,“ komentuje situaci. Jsou prostě „k dané záležitosti zatím trochu skeptičtí“ .
Raphael Garcia, správce úložišť a zálohování v organizaci Queens Library, uvádí, že technologie SSD by mohla jeho společnosti ušetřit finance z dlouhodobého pohledu, ale protože se jedná o veřejný subjekt, postrádá tato knihovna potřebné počáteční prostředky. „Cena nás stále drží v šachu,“ říká Garcia. „Použití odolnějších disků SSD v noteboocích personálu knihovny by vyústilo v dlouhodobé úspory,“ říká Garcia. „Zpočátku by sice stály více, ale vyplatily by se, protože by uspořily peníze za údržbu i opravy.“
Rozhodne rychlost?
Systémový správce v jedné firmě nabízející finanční služby v New Yorku, který si nepřál, aby bylo zveřejněno jeho jméno, uvedl, že jeho společnost technologii SSD zvažovala, ale zatím se nerozhodla ji implementovat. „Naše korporace nemá ráda riskantní novinky,“ uvedl. „Používáme pouze ověřené technologie. Jejich využívání pečlivě sledujeme, zvažujeme a posuzujeme výhody, kterých je v případě SSD disků určitě mnoho.“
Nakonec by však výhoda rychlosti SSD technologie mohla firmu donutit vynaložit další investice. „Bez rychlosti bychom zkrachovali,“ dodává. Společnost Oppenheimer & Co. v tuto chvíli novou technologii nepotřebuje, jak uvádí Michael McCardle, manažer technologií úložišť této finanční instituce z New Yorku. „Mnoho potenciálně rizikových nových technologií je opravdu skvělých,“ říká. „Ale s chladnou hlavou si musíte položit otázku, kolik z nich opravdu potřebujete.“
V současné době využívá Oppenheimer úložiště tvořená pevnými disky poskytujícími odpovídající rychlost za ospravedlnitelné náklady pro cca 4 tisíce uživatelů, jak popisuje McCardle. „Vše je otázkou obchodních potřeb,“ vysvětluje. „Pokud neexistuje potřeba, je zájem minimální.“ Potřeba nových technologií úložišť této společnosti je vyhodnocována při změnách obchodních požadavků, ale poznamenává, „výdaje jsou v současné době poněkud přiškrceny“. „Dokud nás nebude potřeba obnovy technologií opravdu pálit, je nasazení nových technologií jako SSD vysoce nepravděpodobné.“
Další dotázaný IT odborník, architekt úložišť z vydavatelství v New Yorku, který si také přál zůstat v anonymitě, uvedl, že náklady za disky SSD neodpovídají obchodnímu přínosu v jeho branži. „Nemáme aplikace, které by je vyžadovaly,“ uvedl. „Pracujeme se zcela jinými množinami dat ve srovnání se společnostmi, které se zabývají analýzami. Působíme v oblasti tvorby obsahu. Pro naše účely shledáváme druhořadé běžné technologie úložišť, jako například běžné SATA disky, za zcela postačující, a to i pro ty aplikace, které vyžadují nejvyšší výkon.“
SSD v korporacích
Handy uvedl, že dosud jen malé procento prodaných disků SSD je používáno ve velkých IT společnostech. Z přibližně půl milionu prodaných kusů za loňský rok je přibližně jen 20 tisíc nakupováno pro provoz v podnikových IT systémech.
Společnost Objective Analysis odhaduje, že počet zařízení SSD prodaných pro datová centra se do roku 2013 zvýší na 2 miliony ročně, ale přesto půjde jen o zlomek předpovídaného prodeje 50 milionů všech jednotek SSD. Celkové prodeje disků SSD budou stále velmi zaostávat za dodávkami pevných disků, jejichž hodnotu Handy odhaduje pro rok 2013 na 800 milionů.