Tuzemský ICT sektor přispěl v roce 2017 více než pěti procenty k tvorbě hrubého domácího produktu České republiky. Zaměstnával přibližně 200 tisíc lidí, většinu v sektoru IT služeb. Právě ony stojí za vysokou produktivitou práce v sektoru ICT. Ta stejně jako ve všech ostatních zemích EU i v České republice překonává hodnotu produktivity práce v národním hospodářství jako celku.
Význam a přínos informačních a komunikačních technologií samozřejmě překračuje relativně úzké vymezení odvětví, které statistici označují jako sektor ICT. Významnou roli hrají v podstatě ve všech hospodářských oborech, jež v zájmu udržení konkurenceschopnosti průběžně digitalizují své procesy a objevují nové obchodní modely. A právě využití informačních a komunikačních technologií napříč celou ekonomikou indikuje míru digitální vyspělosti daného státu. Ovlivňuje, jak jej vnímají zahraniční investoři, hodnotí nadnárodní instituce a samozřejmě také formuje hospodářské aktivity a utváří jejich potenciál.
Digitální ekonomika a společnost
Stav a vývoj digitalizace v jednotlivých zemích Evropské unie monitoruje Index digitální ekonomiky a společnosti neboli DESI. Evropská komise jej sestavuje od roku 2014. Index pokrývá pět dimenzí, konkrétně jde o konektivitu, lidský kapitál, využití internetových služeb, integraci digitálních technologií v podnicích a digitální veřejné služby. Doplňkovou oblast reprezentuje výzkum a vývoj v sektoru ICT. Do samotného indexu ji ale tvůrci nezahrnují.
Letošní žebříček DESI ještě nezachytil dopady, které na ekonomiku a sektor ICT má nebo bude mít pandemie onemocnění COVID-19. Autoři zprávy jsou si možných důsledků a změn vědomi a poukazují na význam technologií, které zvyšují celkovou odolnost podniků anebo napomáhají hospodářskému oživení. Index samotný ale sestavili z dat, jež byla dostupná v roce 2019.
Česká republika si v žebříčku DESI průběžně vylepšuje svou pozici. Letos jí připadlo 17. místo, které naznačuje, že nepatří k favoritům. Zaznamenala zlepšení v dimenzích lidský kapitál, integrace digitálních technologií a využívání internetových služeb. Hodnotou celkového skóre ale stále zůstává těsně pod průměrem Evropské unie. Nad něj se dostává pouze v dimenzi integrace digitálních technologií a v oblasti lidského kapitálu se mu velmi těsně blíží. Nejvýrazněji za unijním průměrem zaostává v dílčím ukazateli digitálních veřejných služeb.
Autor je spolupracovníkem redakce
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU