Česko mezi 30 zeměmi s nejmenší mírou nelegálního softwaru

14. 5. 2008

Sdílet

Zatímco v Evropské unii je pirátství na ústupu, ve světě nelegálního softwaru naopak přibylo. V Česku míra pirátství stagnuje. U nás si uživatelé nelegální kopie opatřují nejčastěji přes internet.

bitcoin_skoleni

V českých počítačích je již druhým rokem nelegálně nainstalováno 39 procent softwaru. „Česko se sice opakovaně řadí mezi 30 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. V Evropské unii představuje průměrná míra pirátství 35 procent, což je o jeden procentní bod méně oproti předchozímu roku. Celosvětová míra pirátství naopak vzrostla o tři procentní body a dosahuje 38 procent.

Tyto a další závěry vyplývají z analýzy BSA-IDC o softwarovém pirátství ve světě pokrývající období let 2006–2007. Studii dnes zveřejnila organizace BSA (Business Software Alliance), která zastupuje softwarové společnosti v boji proti porušování autorských práv k softwaru. Průzkumu se účastnilo 108 zemí a vypracovala jej analytická společnost IDC, která se celosvětově specializuje na průzkum trhu a vypracování prognóz v oblasti informačních technologií.

V Česku se krade software méně než ve Francii či Itálii

Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů. Při srovnání tuzemské míry pirátství s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko umístilo na dobrém 11. místě, nicméně stále značně převyšuje evropský průměr. „V závěsu za Českem jsou veškeré státy východního bloku, ale i některé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (42 %), Itálie (49 %) a Španělsko (43 %). Sousední Slovensko se s 45 procenty umístilo na 16. příčce,“ uvedl Jan Hlaváč.

Nejméně se nelegální software v rámci Evropy užívá v Lucembursku (21 %) či již tradičně v sousedním Rakousku a skandinávských státech (25 %). Nejhorší situace je v Rumunsku a Bulharsku (68 %) a ze sousedních států v Polsku, kde se již druhým rokem nelegálně užívá 57 procent softwaru.

Nejvíce se nelegálně šíří operační systém Windows a populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejpoškozovanější výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Nelegálního softwaru ve světě přibylo

Přestože celosvětová míra pirátství již několik let stagnuje, a nyní dokonce vzrostla o tři procentní body na 38 procent, ve více než polovině sledovaných zemí je pirátství na ústupu. „Ze 108 zkoumaných zemí světa pirátství pokleslo v 67 zemích. Pirátství vzrostlo pouze v osmi a ve zbytku zemí je situace beze změny,“ řekl Hlaváč.

„Studie ukazuje, že úsilí vlád i softwarových společností přispívá ke snižování softwarového pirátství v mnoha zemích. Avšak rychlý rozvoj trhu s osobními počítači v zemích s vyšší mírou pirátství se v důsledku projevuje zvýšením celosvětové míry pirátství,“ uvedl John Gantz, ředitel výzkumu společnosti IDC. „Očekáváme, že tento trend bude nadále pokračovat, takže vlády i celý IT sektor v rozvíjejících se ekonomikách musí při potírání pirátství vynaložit mnohem větší úsilí.“

Pirátský software se šíří hlavně přes internet

Za stagnaci míry softwarového pirátství v Česku mohou dva protichůdné trendy. Zatímco ve firmách se daří proti pirátství účinně bojovat a nelegálního softwaru ubývá, v domácnostech se naopak jeho užívání rozrůstá. „Cílená osvěta a četné policejní razie se pozitivně odrazily ve snaze firem pravidelně kontrolovat legálnost užívaného softwaru. V domácnostech šíření nelegálního softwaru nahrává zejména levná výpočetní technika v kombinaci s přístupem k vysokorychlostnímu internetu, kde lze nelegální software snadno opatřit,“ vysvětlil Jan Hlaváč.

Internet je i nadále největším zdrojem nelegálního softwaru. Proto také narůstá počet lidí, kteří se každoročně stanou obětí internetových dealerů a „prodejců“. „Ti za zlomek prodejní ceny nebo úplně zdarma nabízejí pirátské kopie nejrůznějších softwarových titulů. Uživatele však již neupozorní na rizika, která pořízením nelegálního softwaru podstupují. Takto pořízený software totiž může být nakažený virem či upravený tak, aby uživatelům škodil. Navíc hrozí i trestněprávní postihy,“ uzavřel tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Koupí nelegálního softwaru se navíc spotřebitelé nezbavují odpovědnosti za porušování autorského práva. Hrozí jim peněžité pokuty a odškodnění poškozených výrobců softwaru v řádech statisíců korun a dále zabavení počítače, či dokonce trest odnětí svobody do výše až pěti let.

Studie BSA-IDC o softwarovém pirátství ve světě se zaměřuje na veškerý software pro osobní počítače včetně stolních systémů (desktopů), notebooků a mininotebooků. Studie se nezabývá ostatními typy softwaru, jako jsou programy pro servery nebo mainframy. Při průzkumu používala společnost IDC patentované statistické postupy na sledování dodávek hardwaru a softwaru a ve více 60 zemích měla své analytiky, jejichž úkolem bylo trendy softwarového pirátství prověřovat.

- - Alexandr Radecký