Cesty ke zlepšení efektivity provozu IT

Ekonomická recese nemusí vést jen k omezování nákladů, ale také ke zvýšení kvality dodávaných služeb. Stejně jako jiná odvětví musí také IT dnes čelit značnému tlaku na úspory nákladů. Nejjednodušším řešením se zdá omezení zdrojů, zastavení investic a podobné restrikce. Otázkou ale zůstává, zda tato opatření přinesou kýžené výsledky a co nastane, až recese skončí. Je jisté, že společnosti, které namísto prostých rozpočtových škrtů vsadí na zvyšování efektivity, budou po skončení recese ve znatelné výhodě.

Z tohoto pohledu lze zmíněný tlak vnímat jako příležitost ke zhodnocení současného způsobu řízení provozu IT a hledat odpovědi na otázky typu: Využíváme naše zdroje dostatečně hospodárně? Víme o slabých místech? Kde se můžeme zlepšit?

Nalezení správného řešení není snadné. Komplexní zhodnocení všech oblastí IT vyžaduje hlubokou znalost problematiky a volbu vhodné metodologie. Jsou-li tyto zdroje k dispozici, je nutno navíc překonat další překážku, kterou je absence externího nezaujatého pohledu na hodnocené oblasti. Podobně složité je rozhodnout, kde konkrétně zlepšování zahájit. Zdokonalit správu incidentů nebo řízení změn? Věnovat se vztahům se zákazníky nebo správě kapacit? Případně se raději pustit do úprav infrastruktury datového centra konzumujícího stále více elektrické energie?

K překonání těchto obtíží je možno využít sadu specializovaných škálovatelných služeb, které zhodnocují stav všech prvků ovlivňujících efektivní a spolehlivý provoz IT. Následující příklad ilustruje, jak je možno tyto služby v praxi využít: Nejprve se provede rychlé posouzení celého spektra IT od procesního řízení přes vztahy a komunikaci s interními zákazníky až po technologickou infrastrukturu. Výstupy z tohoto workshopu identifikují nejkritičtější oblasti a slouží jako jakýsi kompas, který ukazuje, kterými směry dále pokračovat.

Tyto zjištěné oblasti (např. řízení změn a konfigurací) jsou pak podrobeny další, tentokrát velmi detailní analýze. Výsledkem je pak podrobný rozbor obou procesů spolu s konkrétními doporučeními ke zlepšení. Od pohledu na střelku kompasu se tedy dostáváme k podrobnému itineráři cesty se zdůrazněním jednotlivých podrobností.

Popsané nálezy a kroky ke zlepšení poté slouží jako vstup do další služby – plánu zlepšování, kde jsou zpracovány do podoby projektového plánu pro konkrétní úpravy těchto procesů, při jehož realizaci se zákazníkem aktivně spolupracuje tým odborných konzultantů. Zůstaneme-li u použité analogie, pak vedení IT dostane k podrobnému plánu trasy navíc zkušeného profesionálního průvodce, který jej celou cestou provede a pomůže překonávat případná úskalí.

Reálné příklady dokazují, že zavedení či zlepšení procesního řízení prokazatelně vedou k úsporám nákladů a zvýšení kvality dodávaných služeb. Podobně existují nesporné rezervy v návrhu a provozování technologické infrastruktury datových center, jejichž adresováním lze rovněž provoz IT zefektivnit. Klíčovým předpokladem pro dosažení těchto cílů je pak výběr vhodných oblastí, jejich podrobné zhodnocení, určení konkrétních kroků ke zlepšení a jejich kompetentní implementace.