Chcete produktivní a kreativní zaměstnance? Nechte je spát!

Sdílet

 Autor: © fotogestoeber - Fotolia.com
Produktivita a kreativita jsou dnes téměř magická slova. Každý manažer touží potom, aby jeho zaměstnanci měli těchto vlastností na rozdávání. Ale málokterý z manažerů pro to také něco dělá.

Většina společností i dnes funguje v klasickém režimu od devíti do pěti s půlhodinovou pauzou na oběd, po které se od zaměstnanců očekává znovu plný výkon, přestože je všechna jejich energie soustředěná spíše v žaludku než v mozku.

A nejen zaměstnanci, ale i živnostníci se s podobným problémem potýkají. Chtěli by podávat co nejlepší výkony, ale v záplavě té více i méně důležité práce zapomínají na jednu z nejpodstatnějších částí dne – na spánek.

O spánku toho bylo napsáno i řečeno více než dost, přesto jeho důležitost stále mnohým nedochází. Myslí si, že na pořádný spánek nemají čas, nebo že ho dokonce nepotřebují, čímž škodí nejen sobě, ale také svým klientům. Sice se cítí produktivní, protože místo spánku pracují, ovšem odvedená práce není tak kvalitní, jak by mohla být.

„Vždyť i Thomas Edison tvrdil, že spánek je trestuhodnou ztrátou času a pouhým pozůstatkem z dnů jeskynních lidí. A ten už něco dokázal," mohou někteří namítat. Jiní by mohli vytáhnout citát Margaret Thatcherové, jenž spánek přisuzuje pouze slabochům. Dokonce i Leonardo da Vinci a Benjamin Franklin jsou známí pro svůj nepříliš vřelý vztah ke spánku a kdo by zrovna jim mohl vytýkat nedostatek kreativity? Pravděpodobně nikdo, tyto osobnosti však odpočinek nezavrhovali úplně, pouze si osvojili takzvaný polyfázický spánek.

Podle současných výzkumů je ideální spát osm hodin v naprosté tmě a bez rušivých vlivů okolí. Tento druh odpočinku je v dnešní době u lidí v produktivním věku nejčastější a je známý také pod názvem monofázický spánek a není divu, že s ním má tolik lidí problémy – vždyť není pro lidské tělo vůbec přirozený.
Většinu své historie lidé totiž využívali bifázického nebo dokonce polyfázického spánku. Jinak řečeno, spali jsme na etapy. Před vynálezem elektřiny bylo naprosto normální jít spát se západem slunce a probouzet se kolem půlnoci, což byl čas na odpočinek a zábavu. O hodinu až dvě později lidé znovu usínali až do východu slunce. Bifázický spánek může mít také podobu kratšího nočního spánku (například šestihodinového) a „šlofíku" po obědě.

Polyfázický spánek sahá ještě hlouběji do historie a kromě významných osobností ho využívá i většina zvířat. Jedná se o spánek v několika fázích, takže místo toho, aby člověk spal osm hodin v noci, spí například 30 minut každé čtyři. Polyfázický spánek může podle studií ušetřit až dvacet let času, rozhodně se však nehodí pro každého a je těžké se mu přizpůsobit.
Dnes se tento druh spánku opět dostává do povědomí i díky polskému projektu NeuroOn, masce, která má pomoci lidem, kteří se pro polyfázický spánek rozhodli, či pro ty, jež často trpí pásmovou nemocí.

Pokud chcete podávat dobré výkony nebo přemýšlíte o tom, jak motivovat unavené a otrávené zaměstnance, pořiďte jim do práce pohodlný gauč a možnost odpočinku. Ač se to na první pohled může zdát podivné, odpočatý člověk toho udělá mnohem víc, než ten, který se po jídle okamžitě vrhne do práce.


Markéta Gajdošová

ICTS24

Markéta Gajdošová

Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.