„Súdružky a súdruhovia, vážení priatelia. Dovoľte, aby som Vás menom Československého rozhlasového výboru čo najsrdečnejšie privítal pri príležitosti zahájenia skúšobného televízneho prenosu.“
Touto větou a poděkováním Klementu Gott-waldovi zahájila dne 1. května 1953 zkušební vysílání Československá televize.
Od této události uplynulo téměř 60 let a televize se stala běžnou součástí domácností, obchodních domů, nákupních center, nádražních a letištních prostor, čekáren a dalších veřejných budov.
Původní analogový přenos je dnes na našem území už jen kapitolou do učebnic dějepisu – televizní trh ovládly pojmy jako DVB (Digital Video Broadcasting), HbbTV (Hybrid Broadcast Broadband TV), Smart TV, OTT (Over-the-top), VoD (Video on Demand) , multiscreen a mnoho dalších.
Televize a způsob jejich používání prochází v posledních letech bouřlivou proměnou. Přestože jsou tyto změny ve stínu dění v oblasti mobilních telefonů méně viditelné, nejsou o nic menší a jejich dopad na naši elektronickou komunikaci s okolím může být srovnatelný, ne-li dokonce větší.
Televizní divák dnes již zdaleka není odkázán na pouhé přepínání dálkovým ovládačem nabídkou televizních kanálů.
S příchodem nových technologií a rychlým datovým připojením lze dnes i na televizi spustit aplikace, které známe ze světa webových prohlížečů a mobilních telefonů.
K dispozici je mnohé – od sociálních aplikací, jako jsou Twitter nebo Facebook, přes aplikace zprostředkovávající přístup k filmovým archívům, internetová rádia, Skype, hry, až po aplikace umožňující prohlížení zpráv a elektronické vydání novin, sledování dopravního zpravodajství, procházení nabídek realitních kanceláří nebo výsledků sportovních přenosů, sledování počasí, výběr last-minute zájezdů nebo vyhledávání spojů veřejné dopravy.
Co je chytrá televize?
Chytrá televize (někdy se lze setkat s názvy Smart TV nebo Connected TV) je televize kombinující digitální příjem video signálu s internetovým připojením a přístupem do obchodu s aplikacemi.
V tomto ohledu se podobá mobilním telefonům, které rovněž spojují tradiční služby telefonie a GSM světa s přístupem na internet a možností instalovat aplikace.
Každá společnost vyrábějící televize má dnes na trhu modelové řady, které lze označit jako chytré – nejznámější jsou Samsung SmartTV, LG NetCast, Philips NetTV, Sharp Aquos, Panasonic Viera a Sony Bravia.
V současné době je možné v oblasti televizní zábavy sledovat nejméně dva základní trendy. Prvním je distribuce filmového obsahu na co největší množství platforem.
Jeho cílem je zprostředkování video obsahu mimo tradiční celoplošná (pozemní, kabelová nebo satelitní) vysílání.
Pro tyto služby se používá označení OTT, které zdůrazňuje, že filmový obsah je distribuován s využitím existujících přenosových sítí, a provozovatel sítě tak stojí mimo obchodní model a nepodílí se (s výjimkou paušálních plateb za přenesená data) přímo na zisku plynoucím z provozování služby.
Filmový obsah je často doplněn v rámci jedné aplikace o další služby, jakými jsou zprávy, počasí, EPG, nebo třeba i hry.
Dalším, často skloňovaným pojmem je takzvaný multiscreen (někdy též second screen), který odkazuje na fakt, že tradiční příjem digitálního signálu na televizi není jedinou možností sledování filmového obsahu.
Ten je prostřednictvím datového přenosu zpřístupněn do aplikací na chytrých televizích, mobilních telefonech, tabletech nebo na herních konzolích.
Druhým významným trendem je potom využití televizí jako platformy pro aplikace, které byly dosud dominantou mobilních telefonů a webových prohlížečů. Na pomezí obou pak stojí například snahy rádií proniknout na televizní obrazovky s dodatečným obsahem.
Televizní obsah, rádia
Podívejme se nejprve na první trend označovaný jako OTT a multiscreen.
Již bylo zmíněno, že se filmový obsah snaží prosadit na celou škálu zařízení – počínaje telefony a tablety přes chytré televize, set-top boxy, multimediální centra, jakými jsou například Boxee, Roku nebo GoogleTV, až k herním konzolím PlayStation 3 nebo Xbox.
Aplikace typu OTT se ubírají mnoha směry. Jedním z nich je neomezené zpřístupnění filmového archívu a odvysílaného obsahu. Příkladem může být aplikace BBC iPlayer s heslem „Making the unmissable, unmissable“, u nás pak třeba portály www.ivysilani.cz nebo www.iprima.cz.
Aplikace i obsah jsou ke stažení zdarma. Provoz je financovaný z jiných prostředků a z odvysílané reklamy.
Cílem aplikací je doplnit a rozšířit diváckou základnu, nabídnout doplňkové služby a také rozšířit povědomí o značce provozovatele.
Dalším směrem se ubírají aplikace, které se zaměřují na dodatečný obsah a zájmy fanoušků. Zpřístupňují informace ze zákulisí vysílání, portréty herců, trailery, zprávy ze soukromého života celebrit, to vše provázané se sociálními sítěmi.
Zde zůstává vysílání typu DVB stále hlavním médiem pro sledování pořadu, nicméně diskuze, vyhledávání obsahu a jeho komentování a procházení dodatečných informací se přesunuje na mobilní telefony a aplikace na chytrých TV.
A konečně třetím směrem je pak zpřístupnění placeného obsahu uživatelům – zde se důraz klade na kvalitu obrazu, snadné procházení a nalezení filmů, personalizaci a zabezpečení pomocí DRM.
Příkladem může být multimediální box AppleTV nebo aplikace dostupné na více platformách jako Lovefilm, Voddler, Netflix nebo u nás provozovaná služba Voyo společnosti CME.
Jde v zásadě o přesun tradičních DVD a videopůjčoven na obrazovky chytrých televizí. Největší obtíží zde ale zůstává neochota mnoha zákazníků platit za digitální obsah, který je možné poměrně snadno a komfortně stáhnout zdarma (byť nelegálně) prostřednictvím internetových úložišť.
Přesun plateb za on-line streamované filmy z tradičních DVD a Blu-ray disků je však neodvratný proces – zajímavou statistiku v tomto ohledu nabízejí Spojené státy, kde letos počet on-line placených filmů překročil počet prodaných fyzických nosičů.
Chytré televize jsou také médiem pro rozvoj specializovaných kanálů, které nemají ambice a finanční možnosti se prosadit prostřednictvím digitálního vysílání a zároveň pro ně tradiční lineární vysílání není vhodnou platformou.
Tyto služby jsou často založené na interakci s uživatelem – příklady existujících aplikací jsou interaktivní kuchařky nebo videorádci při domácích opravách.
Současný internet nabízí množství cloudových videoslužeb (Brightcove, Kaltura, Hollybyte atd.), jejichž prostřednictvím je možné vytvořit a spustit vlastní nízkorozpočtový internetový kanál téměř odkudkoliv.
Aplikace zprostředkovávající zdarma video-obsah jsou pak vhodným médiem pro distribuci reklamy. Kromě její tradiční formy, jakou představují bannery, jde především o videoreklamy, které jsou vkládané do vysílání.
Chytré televize nabízejí nové možnosti rovněž rádiím, která kromě klasického analogového vysílání již dávno zdomácněla i na internetu.
Poslech tohoto média přímo na mobilních telefonech je dnes běžnou záležitostí, která nikoho nepřekvapí.
Chytré televize však přinášejí těmto tradičním médiím další možnosti kvalitní vizuální prezentace – od zobrazení aktuálně hrané skladby, jména interpreta, přes pozadí měnící se dle programu, kombinaci s RSS čtečkou zpráv a aktuálními tweety, přístup do archívu až po sestavení vlastního playlistu.
Statistiky
Přesun distribuce filmového obsahu je trendem posledních tří let. Podle společnosti Informa, která se zabývá analýzami trhu s digitálními médii, bylo do první poloviny letošního roku globálně uvedeno na trh celkem více než 3 800 OTT řešení.
Mezi zařízeními, pro které byla služba dostupná, přitom dominovaly s více než polovičním podílem právě chytré televize.
Další zajímavý výzkum provedený společností YouGov ve Veliké Británii ukázal, že pro 37 % respondentů byla možnost připojení k internetu a instalace aplikací důvodem pro nákup nové televize, přičemž třetina vlastníků chytrých televizí uvedla, že při sledování televize využívají spíše nabídky OTT služeb než klasické lineární televizní vysílání.
Situaci trefně komentoval u příležitosti výstavy IP&TV v Londýně Tom Munro, obchodní ředitel Vermatrixu: „Konečně nastal čas, kdy se multiscreenová řešení přesunula z powerpointových prezentací ke skutečným realizacím.“
Prosadit se na trhu s distribucí placeného videa a služeb generujících zisk z reklam se na chytrých televizích pokoušejí tradiční vysílací společnosti i noví hráči, a to i v regionu střední Evropy, jak u nás ukazuje aplikace Voyo a v zahraničí například polské služby Iplex, Ipla nebo Onet.TV.
Na druhou stranu je výzvou k opatrnosti krach projektu TV Screen ze začátku letošního roku, který způsobila pomalu rostoucí skupina uživatelů a vysoké finanční požadavky distribučních a filmových společností (zejména pak vysoké platby typu upfront fee).
Zdá se, že kromě finančního zázemí umožňujícího start služby je klíčem k úspěchu vhodně zvolená cenová strategie založená na hledání souhry mezi odvysílanou a zobrazenou reklamou, placenými filmy a obsahem, který je ke zhlédnutí zdarma.
Nejen filmový obsah…
Na televize však míří také celá řada dalších aplikací – zatímco na trhu mobilních aplikací již dávno platí, že pro každou činnost lze nalézt aplikaci, zdaleka to neplatí o nabídce aplikací pro chytré televize.
V této oblasti je zatím nevyužitý potenciál a situace připomíná dobu, která předcházela nástupu aplikačních portálů pro mobilní telefony. Vše se ale zdá být otázkou jen několika málo let, podobně jako tomu bylo ve světě telefonů a tabletů.
Proč si během sledování neobjednat pizzu přímo na televizi? Nebo si v průběhu sledování filmu neprojít předpověď počasí, finanční zprávy a dopravní situaci před cestou nebo si zjistit nejbližší autobusový spoj?
Vše je důvěrně známé z prostředí webového prohlížeče nebo mobilního telefonu – ale máme takové aplikace na své televizi?
Dalším typem aplikací, které míří na televize, je zobrazení stavu tzv. chytrého domu.
Centrální aplikace na televizi umožňuje ovládání osvětlení, teploty, žaluzií, větrání, vrat nebo bazénu a zabezpečení vašeho domu, a vše může být doplněno například o odhad ceny za energie a návrh možných úspor.
Dnešní realita a pohled do budoucnosti
Jakkoliv jsou predikce v IT světě nepřesné a přehnaně optimistické, stále platí, že se bez nich neobejdeme. A veškeré odhady a předpovědi týkající se chytrých televizí ukazují jejich postupné rozšiřování a vytlačování počítačů v domácnostech.
Zajímavý pohled do vzdálenější budoucnosti nabízí například společnost Cisco. Podle jedné z jejích vizí se postupně bude stírat rozdíl mezi domácím počítačem a televizí.
Uživatel bude vnímat obrazovku stále méně jako televizi a stále více jako přístupový bod ke službám celosvětové sítě ovládaný gesty, hlasem a pohybem zornic.
Sledování řady kanálů bude propojeno s výběrem libovolného filmu, videokonferencemi s přáteli a procházením internetu. Přes den pak obrazovka zobrazí reprodukci obrazu nebo fotografie blízkých a ráno vás vzbudí, nabídne zprávy a důležité e-maily.
Televize také automaticky rozpozná osoby v místnosti a nabídne jim personalizovaný obsah a synchronizaci na jejich telefon nebo tablet.
V současné době je však chytrá televize především klasickou televizí, byť chytrou – více než polovina uživatelů smart TV možnosti dostupných televizních aplikací nevyužívá.
Situace se ale postupně mění – důležité jsou i zdánlivé maličkosti jako bezdrátové připojení televize, ovládání kinetickými ovladači nebo prostřednictvím mobilních telefonů, či třeba jednoduché párování televizí s mobilním telefonem prostřednictvím NFC.
Důležitým faktorem je pak množství kvalitních aplikací, které televize nabídnou, a rychlé a neomezené datové připojení domácností.
Podle některých předpokladů bude v roce 2016 až desetina všech televizí celosvětově připojených k internetu, což je při celkovém množství zařízení a času, který u televizí diváci stráví, obchodní kanál v mnoha ohledech zajímavější než mobilní telefony.
Televize však dnes nabízejí jen zlomek možností, které jsou dostupné na počítačích a mobilních telefonech.
Změny, kterými prošel sektor chytrých televizí za poslední tři roky v oblasti uživatelského rozhraní, hardwarové vybavenosti, možnostmi dálkového ovládání, je natolik prudký, že do budoucna dává za pravdu všem, kteří se již nyní chystají nabídnout své služby na chytrých televizních přijímačích.
Další rozvoj
Vývoj aplikací je náročný především v důsledku roztříštěnosti a množství televizních platforem, jejich rozdílného programového rozhraní, nutnosti rozsáhlého testování a různých kritérií aplikačních portálů pro schvalování aplikací.
Neexistuje ani jednotný portál pro televizní aplikace – aplikaci je nutné zvlášť schvalovat v Opera TV Store, Samsung Apps nebo třeba LG Smart World.
Převážná část televizních aplikací je však založena na webových technologiích a až 80 % zdrojového kódu lze mezi jednotlivými platformami sdílet.
Nicméně každá platforma a výrobce podporuje jiný typ ochrany DRM, má jiné aplikační rozhraní pro práci s dálkovými ovladači, multimédii, virtuální klávesnicí, komunikaci s mobilním telefonem apod.
Vývoj televizních aplikací je také v mnoha dalších ohledech velmi specifický – v potaz je potřeba brát zvyklosti uživatelů ovládajících televizi, dobrou barevnou kompozici a rozložení jednotlivých prvků na obrazovce, jejich intuitivní ovládání a snadnou čitelnost i ze vzdáleností několika metrů.
Při vývoji je nutné mít neustále na zřeteli starší modely televizí, protože aplikace, která funguje bez problémů na modelu roku 2012, bude mít s největší pravděpodobností nějaký problém na modelech roku 2011 nebo 2010.
Není proto výjimkou, že ve vývojové laboratoři najdete přes 20 modelů televizí a mnoho dalších set-top boxů, Blue-ray přehrávačů a multimediálních boxů.
Vývoj aplikací tak vyžaduje nejen zkušené vývojáře, ale také technické vybavení a prostory na umístění několika desítek různých zařízení.
Vítejte tedy ve světě chytrých televizí – letos se jich vyrobí kolem 55 milionů, což při současném dvouciferném růstu, který předpokládá společnost NPD DisplaySearch, znamená přibližně 130 milionů televizí vyrobených v roce 2015.
Je proto celkem pravděpodobné, že chytrou televizi budete mít během pár let doma i vy.
Autor je pracovníkem společnosti Mautilus
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU