Spojené státy zintenzivňují snahy na omezení čínského vlivu na trh s polovodiči. Už v říjnu zákonodárci zavedli licenční povinnost pro firmy exportující své čipy do Číny, v rámci jiných opatření byla americkým občanům omezena možnost pracovního uplatnění u některých z čínských výrobců, čímž chce země zamezit odlivu talentů do země průmyslového rivala.
Využíváte už ve firmě autonomní agenty postavené na bázi umělé inteligence?
Američané tvrdí, že technologicky silná Čína představuje riziko pro jejich národní bezpečnost. Nejde totiž jen o čipy používané například v mobilních telefonech či osobních počítačích, ale i ty, které mohou být využity ve vojenském průmyslu. Číně se kroky Spojených států pochopitelně nelíbí a označují je za akt „technologického terorismu“.
A další země, které patří mezi významné producenty procesorových čipů, jako jsou Tchaj-wan, Singapur či Jižní Korea, vyjadřují znepokojení nad tím, jak může čínsko-americký spor ovlivnit globální dodavatelské řetězce.
Aktuálně Bidenova administrativa přidala dalších 36 čínských společností na tzv. entity list, mezi nimi i významného výrobce YMTC. Každá z amerických firem, která by chtěla firmám ze seznamu prodávat technologie, potřebuje speciální povolení, které je obtížné získat.
Důsledky těchto omezení jsou už teď dalekosáhlé. Například britský výrobce Arm minulý týden potvrdil, že kvůli opatřením přestal čínským firmám dodávat své pokročilé technologie.
Peking se proti počínání Washingtonu ohradil už i u Světové obchodní organizace. Argumentuje, že Spojené státy zneužívají kontroly exportu za účelem udržení „vůdčího postavení ve vědeckých, technologických, inženýrských a výrobních sektorech“, čímž ohrožuje „stabilitu globálních dodavatelských řetězců“. Dle USA však Světová obchodní organizace není „vhodným orgánem“, který by měl řešit problematiku související s národní bezpečností.
Ta však před pár dny rozhodla, že celní tarify na dovoz oceli a hliníku uvalené bývalým prezidentem Trumpem porušovaly pravidla světového obchodu. Spojené státy s tímto rozhodnutím nesouhlasí a hodlají je uplatňovat i nadále.
Američané přitom necílí jen na výrobce čipů, ale i firmy poskytující technologie, s jejichž pomocí jsou čipy vyráběny. A společnosti například v Japonsku či Nizozemsku, které rovněž zvažují, že začnou kontrolovat export svých firem do Číny, tak mohou přijít o významné klienty.
Peter Wennink, výkonný ředitel firmy ASL Holding NV pro BBC uvedl, že nizozemská vláda je pod tlakem té americké, a jeho firma nemůže prodávat ty nejpokročilejší litografické stroje do Číny už od roku 2019. Záměr dalšího omezení exportu do Číny, o němž vláda jeho země uvažuje, zpochybňuje.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computerworldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.