Každý, kdo se podílí na vývoji softwarových produktů, by měl dobře znát DevOps, sadu postupů, které kombinují vytváření softwaru a provoz IT s cílem zkrátit životní cyklus vývoje a zajišťovat kontinuální dodávku a vysokou kvalitu produktů.
CloudOps (Cloud Operations, cloudový provoz) je podobný koncept, který vznikl, když podniky začaly přesouvat rostoucí objem vývoje aplikací a zátěží do cloudu a následné výdaje za cloud začaly být složitější.
Ať už podnik využívá cloudovou strategii v podobě multicloudu, hybridního cloudu či privátního cloudu, smyslem konceptu CloudOps je zavést procedury a osvědčené postupy pro cloudové procesy téměř stejným způsobem, jak to dělá DevOps pro vývoj a dodávky aplikací.
V podstatě jde o provozní praxi pro řízení dodávek, optimalizaci a výkon IT služeb i pracovních zátěží běžících v cloudovém prostředí.
Vícevrstvý framework
„Holistický CloudOps je framework s několika vrstvami, které pomáhají podnikům spravovat a řídit všechny aspekty jejich cloudového ekosystému,“ vysvětluje Jason Hatch, viceprezident a vedoucí centra excelence v poradenské společnosti Capgemini.
Jednou z nich je vrstva řízení a správy, která zahrnuje činnosti, jako jsou finanční operace (známé také jako FinOps) pro řízení nákladů a rozpočtu pro cloud. „Vrstva správy by měla také obsahovat standardy architektury určující způsob a rozsah možného nasazení v cloudu i metody, jak programově tyto standardy vynutit,“ popisuje Hatch.
Mezi další segmenty frameworku patří vrstva cloudových aplikací, která pokrývá způsob, jak organizace v cloudu nasazuje, spravuje a monitoruje své aplikace či aplikační služby, dále je zde vrstva cloudového provozu (cloud operations) pro nasazování, správu, monitorování a provoz cloudových služeb.
Součástí frameworku je samozřejmě i vrstva základů cloudu (cloud foundations), která zahrnuje základní služby, jako jsou identita, správa sítě, protokolování, centrální správa zálohování, infrastruktura jako kód nebo funkce centrálního monitorování.
Všechny výše uvedené části pak překrývá bezpečnostní vrstva, která zahrnuje správu zranitelností a hrozeb, ochranu pracovních zátěží a integraci do rozsáhlejší funkce správy kybernetické bezpečnosti, vysvětluje Hatch.
Kdy se CloudOps hodí
Model CloudOps je obzvláště vhodný pro dodávky aplikací (application delivery), na což se mnoho organizací soustředí pomocí digitálních iniciativ zaměřených na zvýšení prodeje a zlepšení zákaznického zážitku.
CloudOps spojuje pět zastřešujících odpovědností – vytváření, nasazování, provoz, monitorování a správu funkcí dodávky (webových) aplikací – v cloudu, popisuje Suresh Kuppahally, výkonný viceprezident pro inženýrství a provoz ve společnosti Replicon, která je poskytovatelem cloudových služeb.
Sítě, výpočetní kapacita, zabezpečení a úložiště jsou čtyřmi klíčovými komponentami, které je nutné mít na paměti během počáteční fáze vytváření a návrhu, připomíná Kuppahally. „Dále společnosti nasazují svou aplikaci buď automaticky, nebo prostřednictvím konceptu kontinuální integrace a kontinuálního dodávání (CI/CD, Continuous Integration, Continuous Delivery),“ popisuje.
Tým CloudOps by měl také fungovat s jasným oddělením povinností a nezávisle na inženýrském a produktovém týmu, popisuje Kuppahally a dodává, že pak CloudOps může přinášet odpovědnost za transparentnost a kvalitu služeb (QoS) v rámci organizace.
Výhody CloudOps
Výhody CloudOps mohou být obrovské, počínaje celkovou připraveností organizace na cloudové služby, konstatuje Hatch ze společnosti Capgemini.
CloudOps pomáhá řídit další přijetí a využití cloudu v rámci podniku. Když společnosti dokážou efektivně nasazovat, spravovat a zabezpečit své cloudové prostředí, mělo by to zlepšit a případně rozšířit jejich využívání cloudu a zároveň poskytnout schopnost experimentovat a zavádět inovace pomocí nových služeb a technologií, tvrdí Hatch.
„To dále může zvýšit agilitu firmy, umožnit rychlejší uvádění produktů na trh a pomáhat řídit inovace.“
Organizace využívající CloudOps mohou také získat lepší správu a řízení nákladů stále rostoucího počtu využívaných cloudových služeb, podotýká Hatch.
„Slýcháváme od zákazníků, že překračují své cloudové rozpočty – a buď nevědí proč, nebo neumějí implementovat taková opatření, aby nad tím dokázali získat kontrolu,“ vysvětluje Hatch.
Efektivní CloudOps pomáhá tyto problémy zmírnit. Na vrstvě řízení a správy lze například implementovat lepší práci s rozpočtem, sledování financí a optimalizaci. To je také snadnější na provozní úrovni, s lepší automatizací při nasazení a správě, dodává Hatch.
Další výraznou výhodou citovanou klienty poradenské společnosti Protiviti je schopnost automaticky zpřístupnit autorizované zdroje v cloudu, popisuje Will Thomas, generální ředitel této organizace, která firmám pomáhá zvládnout rostoucí složitost cloudu.
Klíčovou výhodou CloudOps je i vylepšené zabezpečení, popisuje Thomas, „protože model zajišťuje harmonizaci bezpečnostních opatření, standardů a frameworků se zavedenými zásadami, které mohou omezit akce nesplňující předpisy a zároveň informovat o zdravotní situaci a aktivitách v cloudu“.
Thomas se také domnívá, že společnosti využívající CloudOps jsou lépe vybavené pro optimalizaci svého cloudového prostředí, protože „inženýr využívající CloudOps se soustředí na využití autorizovaných zdrojů v cloudu k modernizaci aplikací“, prohlašuje.
Organizace nasazující CloudOps navíc mohou zavést pokročilé plánování ohledně přiřazování zdrojů na základě výkonu a nákladů, využívat kontinuální reporting či kontrolní metriky pro zdravotní stav a také podporovat proaktivní konfiguraci zdrojů při dodržování předpisů v cloudu.
Kuppahally ze společnosti Replicon poukazuje také na schopnost CloudOps škálovat cloudové služby efektivně s ohledem na náklady bez dopadu na QoS. „Harmonizace cílů QoS a investic do CloudOps je velmi strategická, protože lze tým CloudOps motivovat k řízení provozních nákladů, takže bude mít vlastní zájem na jejich snižování.“
CloudOps v praxi
Stretto je jednou ze společností, které z využívání CloudOps těží. „Naše firma, která nabízí služby v konkurzních řízeních, začlenila klíčové principy CloudOps do svých aplikací a systémů běžících v cloudu,“ uvádí George Tsounis, tamější technologický ředitel.
„Například máme nastavené přísné předpisy, že pro jakýkoli vývoj se budou využívat výhradně metody IaC, infrastruktura jako kód,“ popisuje Tsounis. „Zajistili jsme si funkční redundanci tím, že všechny naše aplikace a systémy poběží vždy ve dvou zónách dostupnosti, takže využíváme vestavěné schopnosti vysoké dostupnosti zajišťované příslušným poskytovatelem cloudu.“
Klíčovou součástí strategie Stretta je využití metod CloudOps k tomu, aby se zajistil aktivnější přístup k provozu jejich technologií, uvádí Tsounis. „Raději preventivně pověříme naše architekty a inženýry, aby vytvářeli vysoce výkonná, samoopravná a odolná cloudově nativní řešení pro naše interní i externí klienty, než abychom reagovali až při vzniku problémů reaktivním způsobem,“ vysvětluje.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Zavedení cloudových služeb, a dokonce i samotný proces přechodu na serverless koncept s sebou nesou unikátní výzvy, komentuje Tsounis. „CloudOps je strategie, která nám je pomáhá řešit.“
Mezi výhody, jež koncept CloudOps nakonec přinesl firmě Stretto, patří snížení nákladů, škálovatelnost, automatizace, zjednodušená obnova po havárii či bezproblémová integrace, protože se infrastruktura stává součástí aplikace.
„Naše týmy těží z vylepšení aplikací ve všech oblastech, kde došlo k přijetí konceptu CloudOps,“ pochvaluje si Tsounis. CloudOps zlepšuje také kvalitu, a to využitím přístupů IaC, aby se zajistila opakovatelnost nasazení a konfigurace cloudové infrastruktury.
„Omezili jsme chyby konfigurací a nyní máme konzistentní konfigurace infrastruktury díky využití IaC pro zavádění aplikací v našich různých prostředích.“
SpolečnostStretto zaznamenala přibližně 20% snížení problémů s kvalitou díky eliminaci manuální konfigurace své cloudové infrastruktury, konstatuje Tsounis.
„Využití metod CloudOps přináší inženýrům jistotu v tom, že chování aplikací a systému v předprodukčním prostředí bude zajištěné po nasazení i v prostředí produkčním,“ vysvětluje. „Kromě toho jsme zaznamenali celkové zlepšení provozu IT provázené snížením počtu tiketů v našich systémech podpory, což je důsledek zvýšení kvality našich aplikací.“
Udržení kroku
Cloudové služby a způsob jejich využívání se neustále vyvíjejí, takže organizace využívající CloudOps musejí pravidelně přizpůsobovat své přístupy, aby udržely krok se změnami.
Pro mnoho podniků je to stále nová oblast s odpovídajícími nároky na získání dalších znalostí a dovedností. „Jak podniky zavádějí vícecloudová řešení, musí se jejich implementace CloudOps přizpůsobit rozsahu a dozrávat,“ komentuje Hatch ze společnosti Capgemini.
Pište pro Computerworld
Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computerworldu?
Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.
Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz
Mnoho jejich zákazníků totiž spravuje svá cloudová prostředí separovaně – disponují různými nástroji a procesy pro jednotlivá cloudová prostředí a mají minimální schopnost vidět holisticky celou svou cloudovou infrastrukturu.
K dosažení vyšší efektivity musejí firmy své frameworky CloudOps zavést tak, aby bylo možné snadno přidávat další cloudové poskytovatele i služby, a přitom stále zajišťovat potřebnou úroveň řízení, monitorování a provozní přísnosti, říká Hatch.
Způsob, jakým společnosti řeší správu incidentů v cloudu, lze také zlepšit, dodává Kuppahally. „Mnoho týmů CloudOps s touto oblastí zápasí.“
Podle něj jsou zahlceni vnitřními i vnějšími incidenty a ztrácejí schopnost je efektivně zvládnout. „Jedním ze způsobů, jak zmírnit rizika, je zavést specializovaný proces pro zvýšení efektivity třídění a určování priorit ve správě incidentů,“ vysvětluje Kuppahally.
Současně organizace také potřebují snížit míru falešně pozitivních poplachů pro incidenty. „Týmy CloudOps zkolabují pod zátěží, když nemohou udržet krok s vysokým počtem falešných poplachů,“ varuje. „Účinná strategie a plán na snížení a eliminaci falešných poplachů je tak velmi důležitým faktorem úspěchu.“
CloudOps může těžit z technologií, jako jsou umělá inteligence (AI) a strojové učení (ML), radí Aref Matin, výkonný viceprezident a technologický ředitel společnosti Wiley, která je poskytovatelem výzkumných a vzdělávacích služeb.
„Nástroje CloudOps mohou s využitím strojového učení definovat celopodnikové zásady, detekovat a hlásit anomálie či automatizovaným způsobem vykonávat nápravná opatření, aby udržovaly zásady osvědčených postupů v cloudu,“ popisuje.
Kultura CloudOps
Stejně jako v případě DevOps závisí také úspěch CloudOps významným způsobem na vytvoření kultury zaměřené na co nejlepší využití frameworku a jeho nástrojů. Jak organizace přesouvají své práce a procesy ve stále větší míře do cloudu, musejí se zaměřit na vytvoření své odbornosti pro CloudOps.
„Většina našich zákazníků funguje při využívání cloudu reaktivním způsobem a nedokáže dostatečně pružně reagovat na události, změny či žádosti o nové služby,“ prohlašuje Thomas ze společnosti Protiviti.
CloudOps podle něj zavádí strukturu pro nasazení prostřednictvím automatizace, umožňuje monitorování, kontrolu a optimalizaci existujících zdrojů a kontroluje firemní zásady pro harmonizaci s cloudem.
Tsounis ze společnosti Stretto souhlasí, že organizace potřebují „širší porozumění vhodné harmonizace správné organizační struktury, odbornosti a spolupráce, aby jim framework CloudOps skutečně fungoval“.
„CloudOps není jeden tým nebo oddělení. Týmy IT, zabezpečení, architektury a aplikací musejí spolupracovat a dodržovat společné metody CloudOps,“ konstatuje. „CloudOps nefunguje dobře, pokud tyto týmy pracují odděleně.“
Na základě své zkušenosti se zaváděním CloudOps do praxe je Tsounis přesvědčen, že organizace také potřebují lepší definici základních dovedností potřebných pro CloudOps, aby byly úspěšné a příslovečně se nesnažily vynalézat kolo.
„Technologické týmy musejí rozumět cloudové architektuře, sítím, zabezpečení a automatizaci,“ tvrdí. „Bez těchto základních dovedností by týmy mohly riskovat vlastní implementaci takových řešení, kde ale už existují hotové cloudové služby.“
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
Chcete si článek přečíst celý?
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu pouze pro odběratele našeho newsletteru.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám do mailu pošleme odkaz na celý článek.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU