To, co dokážeme na internetu vidět skrze prohlížeče jako jsou Edge, Chrome, Firefox, Opera nebo Safari, je jen zlomek toho, co se v síti skutečně nachází.
Informace a data mohou být zveřejňovány a vyměňovány s maximální možnou mírou anonymity na tzv. darknetu. To, co je důležité pro svobodu informací v zemích, v nichž panuje silná cenzura, však přirozeně přitahuje také mnoho zločinců.
Vyvíjíte už podnikové aplikace s pomocí AI nástrojů?
Darknet a jeho tržiště nabízejí nejen drogy, léky, dopingové prostředky, online identity, údaje o kreditních kartách a falešné pasy, ale také zbraně všeho druhu.
A vzhledem k tomu, že takto pořízené zbraně už byly několikrát použity k trestným činům, o nichž informovala média, dostává se darknet stále více do centra pozornosti veřejnosti.
Co to vlastně darknet je?
Termín „darknet“ – v překladu temná síť – výstižně popisuje jeho účel. Darknet slouží především k anonymní komunikaci na internetu, kdy anonymizační služby zabraňují tomu, aby někdo sledoval, co na síti podnikáte. To samozřejmě funguje pouze v případě, že uživatel během relace nezadává žádné osobní údaje – například se nepřihlašuje na Facebook nebo do své e-mailové schránky. Velmi oblíbená je anonymizační síť Tor.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Co si však řada lidí neuvědomuje: Tor není jen pláštíkem neviditelnosti pro surfování, ale skrývá také darknetová zákoutí. Jedná se o skryté webové stránky na serverech Toru, které nejsou přístupné přes „normální“ internet.
Tor jako vstupní brána do darknetu
Tor je zkratka pro „The Onion Router“, v překladu „cibulový router“. Zvláštní název vysvětluje způsob, jakým funguje.
Aby utajil jeho původ, Tor směruje každý datový paket přes různé náhodně vybrané počítače (uzly), a teprve pak je přes výstupní uzel přenesen do otevřeného internetu. Data jsou speciálně zabezpečena tak, aby je nebylo možné přečíst na žádném ze zapojených počítačů do sítě Tor.
To zahrnuje několik instancí šifrování na principu cibulové slupky: každý z uzlů zapojených do přenosu dešifruje jednu vrstvu. Výsledkem je, že paket, který dorazí do uzlu, vypadá pro toho, kdo by ho chtěl sledovat, jinak než paket, který uzel odesílá dál.
Šifrování umožňuje další funkci: a to skrývání webových stránek a webových adres. Skrytá data jsou uložena na webových serverech v síti Tor. Adresy serverů jsou zašifrovány tak, že je mohou dekódovat pouze speciální připojovací uzly v síti Tor.
Šifrované adresy mají fiktivní doménovou koncovku *.onion a jsou zveřejňovány prostřednictvím speciálních portálů. Mezi takové patří komunitou spravované adresáře, které může kdokoli editovat, jako je Hidden Wiki, a také moderované vyhledávací nástroje, jako jsou Torch, Ahmia a Haystack.
Pokud někdo klikne na zašifrovaný odkaz s koncovkou .onion, požadavek se odešle přes několik počítačů, ale na konci se neodešle do výstupního uzlu, ale do připojovacího uzlu, který zná skutečnou adresu daného webového serveru. Tento uzel si vyžádá data z daného serveru a předá je uživateli.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computerworldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
To znamená, že běžnými prostředky nelze zjistit, kde se server skutečně nachází. Kvůli této kaskádovosti například nemá smysl skrze Tor používání služeb pro sdílení souborů, typu Bittorrent.
Pohled prostřednictvím Toru do adresáře darknetu, jako je necenzurovaná Hidden Wiki, ukazuje, že v darknetu je zdánlivě dovoleno cokoli.
Od ukradených kreditních karet a hacknutých účtů PayPal přes tvrdé i měkké drogy, pirátské kopie všeho druhu až po zbraně – neexistuje nic, co by se na darknetu nenabízelo. Platba se obvykle provádí bitcoiny, protože tato digitální měna slibuje maximální anonymitu a platební toky jsou nevystopovatelné.
Tor ve virtuálním počítači
Uživatelé darknetu často používají k přístupu k němu prohlížeč Tor pro Windows. Ten lze nainstalovat i do virtuálního počítače. Tímto způsobem se surfaři na darknetu snaží zabránit tomu, aby jejich akce zanechávaly stopy, přes které by mohli být zpětně dohledatelní.
Tor není nelegální. Použít ho lze i k anonymnímu surfování po internetu bez jakýchkoliv nekalých úmyslů. Za tímto účelem stačí v dialogovém okně „Připojit k Toru“ kliknout na možnost „Připojit“.
Navázání spojení může trvat několik minut. Nastavení, která máte k dispozici po kliknutí na tlačítko „Konfigurovat“, hrají roli pouze v případě, že chcete přejít na internet prostřednictvím proxy serveru nebo používat Tor v zemi, která jeho používání blokuje, například v Egyptě nebo Turecku.
Když už je Tor spuštěn, můžete ihned zkontrolovat, zda funguje, jak má: zkuste zamířit například na webovou stránku whatismyipaddress.com. Pokud ji otevřete i v jiném prohlížeči, uvidíte, že v Toru používáte jinou IP adresu.
Mimochodem: To, že se webové stránky v prohlížeči Tor načítají déle než obvykle, je způsobeno anonymizací. Je to proto, že směruje datové pakety pro přístup k webové stránce přes četné uzly, aby se skryl jejich původ.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU