Čtvrtstoletí Linuxu

11. 9. 2016

Sdílet

 Autor: © Larry Ewing
Datum 25. srpna 2016 završilo čtvrtstoletí ode dne, kdy Linus Torvalds oznámil uvedení nového operačního systému. Tehdy tento nový OS považoval za „pouhého koníčka“, něco, co bude zdarma a otevřené, ale nikoli velké nebo profesionální.

 

Uplynulo 25 let a tento OS – který jeden z Linusových kolegů pokřtil jako Linux – byl již portován na více hardwarových platforem než jakýkoli jiný operační systém. Takže – jak a proč se z Linuxu, který byl „pouhým hobby“ stal nejrychleji rostoucí OS na světě?

Studenti počítačových věd v 80. letech a počátkem let 90. preferovali operační systém Unix. Neměli proti němu mnoho výhrad – byl výkonný a nabízel funkce, které Windows neuměly, například multitasking. Nebyl ale dostupný zdarma, takže studenti jej nemohli používat doma. Jednou z dostupných alternativ byl Minix, ale měl omezený rozsah a byl navržen především pro profesory, kteří učili počítačové vědy.

Minix běžel na počítačích Atari, nicméně díky uvedení procesoru Intel 80368 – minimum potřebné pro spuštění Linuxu – se domácí počítače, na nichž bylo možné provozovat tuto variantu Unixu, staly pro studenty cenově dostupnými.

Linus Torvalds se rozhodl vytvořit vlastní OS, abychom my studenti mohli pracovat doma na svých počítačích, ale bez omezení daných Minixem nebo finanční náročnosti Unixu.

 

Počáteční zájem

Od úplného počátku vzbudil tento nový operační systém rozruch. Nebyl zde žádný velký tým ani projektový manažer, ale fakt, že Linus volně systém zpřístupnil od samého počátku, byl velmi šikovným tahem. Rychle si získal duše a srdce počítačových programátorů na celém světě. Studenti a nadšenci začali opravovat chyby a přidávat funkce, přičemž jejich motivací nebylo nic jiného než přání vytvořit fantastický operační systém.

Netrvalo dlouho a některé časopisy zaměřené na Unix, například německý IX, zachytily závan nového OS. Začaly psát první články o Linuxu, což vedlo ke vzbuzení zájmu ze strany firem. Ty v tomto OS viděly potenciál – že bude stejně výkonný jako Unix, ale ze své povahy bude zdarma a otevřený, a chytré firmy začaly posílat studentům hardware, aby tak pomohly s procesem vývoje.

Přestože se do příběhu Linuxu začínaly stále více zapojovat firmy, samotný Linus se především a zejména soustředil (což stále trvá) na samotnou technologii, a nikoli na obchod nebo politiku. Ani dnes by neakceptoval záplatu, dokud nesplní určitá technická kritéria – ani kdyby přišla od prezidenta Spojených států! Chce dosáhnout skutečně skvěle fungujícího linuxového jádra a přijme pouze takový zdrojový kód, díky němuž bude Linux nejlepší, jak je jen možné.

 

Linux v podnikové sféře

V začátcích používání Linuxu společnosti doufaly, že v zásadě získají něco jako Unix, ale zdarma. Toho však Linux ještě nebyl schopen. Nebyl dostatečně robustní a na technologii bylo potřeba ještě hodně zapracovat.

 

Firmy hledaly cesty, jak rozšiřovat a upravovat své interní systémy, což na systémech Windows a Unix bylo komplikované. Tyto systémy jsou své povahy uzavřené a nepružné, takže firma se specifickými požadavky měla smůlu. Dalším problémem pro organizace používající drahé systémy Unix a Windows bylo nucené navázání na určité výrobce.

Katalyzátorem všech těchto změn byl okamžik, kdy se Linux stal dostupným nejen pro PC, ale i pro jiné hardwarové platformy, jako například DEC Alpha. Tehdy se Linux stal komerčně využitelným a firmy mohly začít efektivněji používat tyto technologie namísto Unixu a Windows.

Fakt, že Linux uspěl, jsme si uvědomili, když jej začali mohutně podporovat první z velkých výrobců hardwaru. Na hardwarové straně může být dobrým příkladem rozhodnutí IBM investovat 1 miliardu USD, na softwarové straně to může být chvíle, kdy Oracle začal portovat své databáze pro Linux nebo když se SAP rozhodl portovat své aplikace.

 

Hnací motor digitální transformace

Když na chvíli odstoupíme od samotné technologie, je rovněž důležité podívat se na širší komerční důvody pro růst Linuxu.

 

V současné době proměňuje digitální transformace firmy a jejich IT infrastruktury více, než si umíme představit. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, jak neustále rostou objemy dat produkované firmami i spotřebiteli, vede to k růstu trhu s aplikacemi, které nesmějí nikdy selhat, a aplikacemi pro analýzu dat.

Výsledkem tohoto posunu je, že mnohé společnosti přesouvají svá data na cloud, aby snížily náklady a aby jejich IT infrastruktura byla efektivnější. V tomto kontextu dokážou linuxová řešení poskytnout spolehlivost a bezpečnost a právě z toho důvodu mnozí poskytovatelé cloudových řešení, jako AWS nebo Microsoft Azure, ve svých datových centrech Linux používají.

V blízké budoucnosti bude Linux všude, kde firmy mají tendenci implementovat internetové aplikace nebo kde se ukládají data. Přínosy jsou zřejmé: díky zájmu o Linux ze strany stále rostoucí komunity vývojářů, přicházejí aktualizace rychleji než u tvůrců proprietárního softwaru a bezpečnostní díry jsou odstraněny dříve.

 

Linux „pro všední den“

Linux jako takový se stal přední volbou operačního systému pro podniky. Nicméně na spotřebitelské úrovni se většina lidí s Linuxem setkává každý den – a ani o tom neví.

Jezdíte v BMW? Používáte Linux denně: vše ve vašem voze, od navigace po systém zábavy v autě, běží na Linuxu.

Používáte mobilní telefon s Androidem? Opět používáte každý den Linux, protože systém Android běží na linuxovém jádru a vytváří jej společnost Google. Mnoho dalších chytrých zařízení, která staví na systému Android, rovněž využívají Linux.

Linux zasáhl všechny aspekty našeho každodenního používání technologií. Vše od bezdrátových routerů a míst pro připojení k internetu až po superpočítače a smart TV – vše běží na Linuxu.

 

Moderní tvář Linuxu

Při pohledu na Linux v roce 2016 vidíme, že Linus Torvalds je stále u kormidla, ale má k dispozici armádu lidí, kteří pomáhají při vytváření cesty pro Linux a k dispozici jsou správci, kteří se starají o každý subsystém a zpracovávají neuvěřitelná množství zdrojových kódů.

Každá záplata musí být čistá a dobře napsaná – Linus a jeho správci neakceptují žádný příspěvek, pokud tato kritéria nesplní. Čistota systému daná tímto přístupem je bezpochyby největším aktivem Linuxu.

Právě tyto standardy a základní principy, kterými jsou „otevřenost“ a „dostupnost zdarma“ pokud jde o zdrojový kód, jsou hodnotami, jež přitáhly mnoho vývojářů. Nyní poskytují firmám i uživatelům dlouhodobou ochranu jejich investic.

Já se začal Linuxem zabývat čistě jako koníčkem a protože jsem jej potřeboval pro své studium počítačových věd. Okamžik, kdy jsem si uvědomil, že z mého hobby by se mohla stát práce, byl skutečně osobním bodem zlomu. Neustálý proud integrace, rozšiřování a celosvětové spolupráce, jež Linux poskytuje, znamená, že i v budoucích letech bude stále úspěšný.

Takže: šťastné 25. výročí, Linuxi! Připíjím na uplynulých 25 roků skvělé práce a výsledků a na mnoho dalších let.

ICTS24

Autor je prezidentem pro engineering ve společnosti Suse