Hlavní navigace

Děti a kyberšikana – výsledky výzkumu

29. 6. 2013

Sdílet

 Autor: © WavebreakmediaMicro - Fotolia.com
Výzkum rizikového chování českých dětí na internetu ukazuje, že se školáci a studenti nejčastěji setkávají s verbálními útoky, obtěžováním pomocí prozvánění a vyhrožováním či zastrašováním.

Společnost Seznam.cz a Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uskutečnily průzkum mezi více než 21 000 dětmi ve věku 11 až 17 let. Ukazuje se, že téměř 51 procent dětí do 18 let má zkušenost s nějakou formou kyberšikany. Mezi nejčastější druhy, se kterými se děti setkaly, byly verbální útoky (33 procent), obtěžování prozváněním (24 procent) a vyhrožování či zastrašování (17 procent). Mezi jevy, které mají oproti výzkumu z minulého roku rostoucí tendenci, patří vydírání a krádež identity. Samy děti se přiznávaly k tomu, že jsou mnohdy autory kyberšikany vůči jiným dětem, nejčastěji se uchylují k verbálním útokům (jedenáct procent) a obtěžování prozváněním (šest procent).

Děti však často útočníkům nahrávají. Sdělují na internetu údaje, které mohou být citlivé. Ve věku od jedenácti do 17 let nejčastěji zveřejňují své jméno a příjmení (76 procent), dále e-mail (59 procent) a fotografii obličeje (55 procent). „Děti musí počítat s tím, že jakákoliv informace, kterou o sobě na internetu zveřejní, už nikdy nejde vrátit zpět. Je proto lepší si psát pod pseudonymem a zbytečně neuvádět další kontaktní údaje,“ řekl Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost společnosti Seznam.cz. A dále dodává: „U některých druhů kyberšikany zaznamenáváme na rozdíl od minulých let mírný pokles četnosti. Vysvětlujeme si to existencí řady projektů, které upozorňují na nebezpečí uveřejňování citlivých údajů.“

Nástrahy internetu na děti nečíhají jen v oblasti toho, co o sobě samy zveřejní, ale i v jejich komunikaci. Ukázalo se, že děti jsou ochotny si nejen psát, ale se i osobně setkat s lidmi, které neznají z jiného než on-line prostředí. S těmi, které nezná z reálného světa, si on-line povídá 53 procent dotázaných dětí a 27 procent uvedlo, že by si na vyžádání přidalo cizího člověka mezi osoby, se kterými mohou komunikovat např. na sociálních sítích. Na otázku, zda by šly děti na schůzku s neznámým člověkem, odpovědělo 36 procent kladně, ale 59 procent z nich by se v takovém případě svěřilo kamarádům či sourozencům a 41 procent rodičům. Učitelům by se však svěřila jen tři procenta.

Zarážející však je, že sice 76 procent dotázaných dětí považuje osobní setkání s člověkem, kterého znají jen z internetového prostředí, za riskantní a nebezpečné, ale přesto by 55 procent z nich na takovou schůzku šlo. „Řada dětí je také k osobnímu setkání nucena sofistikovanými metodami manipulace, např. vydíráním citlivými materiály, které útočníkovi při internetové komunikace poskytly. Mnohdy věří, že sníží riziko vlastního ohrožení tím, že na schůzku přijdou např. se stejně starým kamarádem. Ve většině případů to pro jedno či obě děti končí špatně,“ uvedl Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Výzkum se také zabýval intimitou dětí na internetu. Přes sedm procent uvedlo, že na internetu umístilo svoji nahou fotografii nebo video. Zároveň však tvrdí, že jsou si vědomi rizika a v 75 procentech považují tuto aktivitu za riskantní.