Nové technologie v posledních několika letech značně zvýraznily důležitost pozice CIO ve firmách, a dřívější nereálně pokročilé inovace, jako jsou strojové učení či NLP, se staly základem digitální transformace, která mění celá průmyslová odvětví.
S novým standardem dnešní doby ale přichází zvýšená potřeba po tom, odhadnout, co bude pro vývoj průmyslu důležité. CIO musejí nejen zajišťovat běh současných technologií, ale zabývat se i výhledem firmy do budoucna.
I proto přinášíme právě těchto devět buzzwordů, vyvíjejících se technologií a novinek, které mohou IT ředitele inspirovat k novým ideám – a možná včasnému osvojení nejdůležitějších inovací.
1. Modulární kód
Je to oblíbená idea: vzít jednu část softwaru, bez komplikací ji „vystřihnout“ a integrovat do jiného kusu softwaru. O možnostech implementace se mluví už roky – softwarové agenty, API ekosystém a další metody jsou odvozené právě z tohoto konceptu.
Modularizace softwaru by zároveň byla velmi úsporným řešením pro firmy. Dobře navržená sbírka API a knihoven umožní týmům rychle vybudovat potřebný software, a kódové databáze jsou jednodušší na údržbu a rozšiřování. Když modularita funguje dobře, tým může snadno přidávat a odstraňovat funkčnost softwaru, nebo alespoň zdrojový kód využívat pro další potřeby.
Pravděpodobnost úspěchu: pravděpodobně ano, koncept modulárního softwaru tu už je a dál se šíří.
2. Počítač kdekoliv
Internet věcí, pak internet materiálů – chytré čipy ukryté v oblečení, cihlách, dřevě a v podstatě kdekoliv. Vkládání výpočetní síly do materiálů může podle některých vést k lepším zítřkům.
Příklad? Namáhaný beton ve stavbě by mohl poslat varování e-mailem dřív, než zcela selže; tričko by mohlo měřit, jak moc se nositel potí, a přizpůsobit se tomu. Jak se počítače neustále zlevňují, možnosti vývoje nízkoúrovňové inteligence neustále rostou.
Pravděpodobnost úspěchu: technologicky by to šlo, ale není jasné, jak by něco takového přijala veřejnost. Zřejmě ne moc pozitivně.
3. Decentralizovaná identita
Idea decentralizované identity se neustále vyvíjí. Na jedné straně máme ochranu soukromí, chytré algoritmy, které chrání uživatele tak, že ověřují identitu na základě co nejmenšího množství dostupných informací. Příkladem jsou vyvíjené algoritmy pro digitální „alkoholovou licenci“, která ověří, že zákazník (kupříkladu zcela digitalizovaného, ale fyzického obchodu bez obsluhy) je starší osmnácti let nutných pro nákup alkoholu. Ověřovací mechanismus by mohl být zpracován tak, aby zákazník nemusel odhalit datum narození.
Na straně druhé je tu zase vývoj v reklamním průmyslu, který se naopak snaží propojit všechny naše digitální identity do jedné, aby co nejblíže odhalil, kým vlastně jsme – a jaké reklamy tedy budou mít největší úspěch. Typickým příkladem jsou reklamy třeba z Google Ads, které vám poté, co se jednou v e-shopu podíváte na deštníky, je budou neustále nabízet.
Pravděpodobnost úspěchu: záleží, v jaké formě, a zda převáží touha po soukromí, nebo touha po jednoduchosti a pohodlí.
Celý článek si mžete přečíst v Computerworldu 1/22.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.