mobil. Zvedám jej a na druhém konci slyším manželku, jak mi říká, že stojí před
budovou. Sakra, pomyslím si, vždyť jsem úplně zapomněl, že jdeme vybírat nový
dům. Ujišťuji ji, že nebude čekat dlouho, a zavěšuji. Vzápětí vytáčím číslo, a
za chvíli se na displeji objevuje šéf. Vysvětluji mu, proč potřebuji zmizet o
něco dříve. Ušklíbne se a přeje mi dobrý lov. Za chvilku již svištím výtahem
dolů, tam nastupuji k manželce do auta a vyrážíme na první adresu.
Po chvíli čekání se objeví realitní agent se sekretářkou, vytahuje čipovou
kartu a vcházíme na zahradu. Stejným způsobem otevírá i hlavní vstupní dveře,
ale navíc zadává kód, aby vypnul alarm hlídající celý dům. S tabletem v ruce
nás provází celým domem, o každé místnosti máme k dispozici základní údaje jako
velikost, počty zásuvek atd. V přízemí se rozdělujeme, manželka se sekretářkou
odchází na prohlídku zahrady, já s realitním agentem míříme do sklepa. Konečně
se dostáváme k tomu podstatnému, pomyslím si, a začínám prohlídku. Po chvilce
hledání nacházím mozek celého domu jak zjišťuji z nálepky, jedná se o
čtyřprocesorový server, který si tiše přede zavěšený na zdi. Začínám zpovídat
agenta. První, co mne zajímá, je konfigurace serveru. Dovídám se, že opravdu
skrývá čtyři 64bitové procesory, které mají k dispozici několik gigabajtů
operační paměti, pracující na stejné frekvenci jako procesor, a úložný prostor
tvoří raidové pole s kapacitou stovek terabajtů (všechny disky samozřejmě
vyměnitelné za provozu). Potom přenáším řeč na připojení k síti. V tomhle
ohledu jsem opravdu spokojen, připojení do vnější sítě je tvořeno optickým
vláknem, na kterém běhá stogigabitový ethernet. K dispozici tak jsou všechny
kanály digitálních televizních vysílání. V tuto chvíli jsem si zavzpomínal na
časy, kdy jsem lezl s anténou po střeše, volal dolů "tak jak ten obraz vypadá
teď?", abych jako už podesáté dostal odpověď, že to nestojí za nic. Tehdy měla
televize ještě formát 4 : 3. K dispozici je i video on demand, a zároveň ještě
zůstává dostatečná kapacita pro surfování na internetu i pro kanály ostatních
spotřebičů (ledničky, mrazáků, bezpečnostního systému a dalších). Vnitřní síť
je tady tvořena gigabitovým Ethernetem, který jako přenosové médium využívá
optická vlákna. Zásuvky pro připojení zařízení jsou umístěny v každé místnosti.
Všude je jedna rezervovaná pro počítač a další jsou rozmístěny tak, aby to
vyhovovalo rozmístění ostatních spotřebičů. Podle výkresu v tabletu agenta
zjišťuji, že hlavní switch je umístěn hned vedle v malé komoře, zároveň s
centrálním vysavačem. Zapínám OLED panel umístěný u serveru a rychle prohlížím
připojené spotřebiče. Zjišťuji, že je potřeba vysypat nádobu na prach z
vysavače a že plynový kotel je nastaven na letní režim, tedy pouze ohřev
užitkové vody. Nechávám si vypisovat další informace o kotli. Nejdříve
zjišťuji, že se jedná o typ s vodou chlazenými hořáky, který využívá, pro
zvýšení účinnosti, i kondenzaci par obsažených ve spalinách. Pak přeroluji na
tabulku spotřeb, kde jsou uvedeny průměrné spotřeby během různých ročních
období i spotřeba aktuální. Výpis končí informacemi o poslední technické
kontrole a potvrzením o jejich odeslání do servisního střediska. Dále procházím
jednotlivá zařízení, a na chvíli se zastavuji u zabezpečení. Zobrazuje se mi
rozložení všech čidel i s jejich aktuálním stavem všechna jsou deaktivovaná a
rozdělení na bezpečnostní zóny. Sotva se stačím zeptat, jak je řešeno
zálohování systémů elektřinou, a už na nás volá manželka, že jestli si chceme
stihnout prohlídnout i ten druhý dům, tak už musíme vyrazit. Takže vycházíme ze
sklepa a cestou mi agent popisuje ten záložní systém. Tady je to řešeno velice
jednoduše pomocí UPSky, která dokáže všechny důležité systémy udržet při
výpadku napájení 24 hodin. Nasedáme do aut a vyrážíme k druhému domu.
Odemykání je i tady řešeno čipovou kartou, ale zde ji ani není potřeba
vytahovat z kapsy stačí se dotknout kliky a dveře se automaticky odemykají.
Opět totéž se opakuje i u vstupních dveří. Po prohlídce přízemí a prvního patra
manželka opět končí na zahradě a já ve sklepě. Nejdříve zase hledám server.
Tentokrát bych ho ale nenašel, kdybych si nevšiml ve zdi zabudovaného displeje.
Server je tady totiž řešen počítačem s neuronovými sítěmi, a tak nepotřebuje
žádné chlazení, a proto je zabudován do zdi pod displejem. Jediné, co
prozrazuje jeho polohu, jsou tlačítko spínače, několik kontrolek, otvor pro
paměťová média a výsuvný šuplík s klávesnicí. I tady je připojení k internetu
přes optické vlákno s přenosovou rychlostí 100 Gb/s. Vnitřní síť tady tvoří
kombinace optických vláken s rychlostí 10 Gb/s, na nichž jsou připojeny velké
spotřebiče a stolní počítače, a bezdrátové sítě s maximem na 2 Gb/s, která
pokrývá celý dům i zahradu. Když si nechám vypsat seznam připojených
spotřebičů, tak kromě ledničky, sporáku a dalších domácích spotřebičů nacházím
i informace o vytápění, které je řešeno naprosto soběstačně, a to kombinací
solárních panelů a tepelného čerpadla. Není problém zjistit aktuální dodávané
výkony ani průměrné hodnoty za určité období. Vzhledem k naprosté energetické
soběstačnosti není ani potřeba mít velké záložní baterie. Zálohování důležitých
systémů je proto dimenzováno na výpadek trvající maximálně 12 hodin. Ještě si
prohlížím zabezpečovací systém, doplněný o bezdrátově připojené kamery a další
podobná čidla, a pak již odcházíme. Sotva se za námi zavřou dveře, je
automaticky spuštěn zabezpečovací systém, a po opuštění zahrady i kamery a
čidla sledující okolí domu. Teď již jen sehnat peníze a počkat, který dům
vybere manželka.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU