sklepa až po půdu domem, ve kterém budeme moci za pár let bydlet, a zastavíme
se v každé místnosti zvlášť. Zamyslíme se nad technologickými i praktickými
změnami předmětů našeho každodenního používání a nad tím, co nám všechny ty
změny mohou přinést. Podívejme se spolu jak na prototypy některých domácích
zařízení, tak i do vzdálenější budoucnosti, jejíž podoba již dnes dostává tvar
ve vývojových pracovištích největších firem a univerzit.
Digitální dům budoucnosti - Digitální kuchyně
Michal Bareš
Kuchyně je pravděpodobně místo s největším potenciálem, co se vývoje
technologických vylepšení týče. Je to místnost, která vždy tvořila pomyslný
střed domova zatímco do obývacího pokoje se lidé uchylují za nějakým
specifickým účelem (v budoucnu nejspíše obývák přejmenujeme na zábavní pokoj),
kuchyně je místem, kde v bdělém stavu trávíme asi nejvíce času, kam směřují
naše kroky po návratu z venkovního světa a odkud také většinou vyrážíme
ven.Kuchyně je pravděpodobně místo s největším potenciálem, co se vývoje
technologických vylepšení týče. Je to místnost, která vždy tvořila pomyslný
střed domova zatímco do obývacího pokoje se lidé uchylují za nějakým
specifickým účelem (v budoucnu nejspíše obývák přejmenujeme na zábavní pokoj),
kuchyně je místem, kde v bdělém stavu trávíme asi nejvíce času, kam směřují
naše kroky po návratu z venkovního světa a odkud také většinou vyrážíme ven.k
Kuchyně je navíc místem, kam lze díky velkému množství aktivit, jež tam
provozujeme, umístit neskutečné množství zařízení. V dohledné době se sice
ještě nedočkáme nějakého robota, kterému bude stačit nadiktovat polední menu, a
on je někde v útrobách sám stvoří a naservíruje vývojáři se sice zabývají i
podobnou revolucí, která by se každodenního života lidí dotkla možná více než
vynález kola, ale všichni přiznávají, že pokud k něčemu podobnému dojde, nebude
to prostřednictvím technologie přípravy jídla, ale díky materiálu, z něhož bude
pokrm připravován. Doba amarounů je naštěstí pro konzumní společnost ještě
daleko, i když by bezpochyby znamenala revoluci hlavně pro oblasti, kde je
jídla nedostatek.
Vraťme se však z dob daleké sci-fi zpět k fantazírování na pevných základech.
Vzhledem k tomu, že příprava jídla je uměním a pro řadu lidí oblíbeným
koníčkem, těžko nastane v předvídatelné budoucnosti doba, kdy bude vaření zcela
doménou robotů bez potřebného přispění člověka. Přesto je však trendem snaha
maximálně zkrátit a zpříjemnit dobu, jež je pro přípravu pokrmu potřebná. Do
hry tedy vstoupí maximální zefektivnění "předvařicí" přípravy, zkrácení doby
potřebné pro tepelnou úpravu a minimalizace času pro likvidaci následků vaření,
tedy pro umývání nádobí.
Tyto cíle budou dosaženy zavedením komunikace mezi kuchyňskými (a vlastně všemi
domácími) zařízeními jak mezi sebou, tak i s okolním světem, dále pak využitím
nových technologií ohřevu potravin a vylepšením materiálů, z nichž bude
vyrobeno nádobí.
K zefektivnění jakékoliv činnosti je především třeba dobrého přehledu a
organizace. Jakmile přesně víme, co a kde máme, lépe a rychleji se nám pracuje
začněme tedy inventarizací potravin. Nezáleží už jak se k nám základní
potraviny dostanou, ať je přineseme v igelitce z místní samoobsluhy, nebo s
nimi přijede sám dodavatel, musíme je správně "zavést do systému". K tomuto
účelu bude kuchyně obsahovat nejdříve čtečky čárového kódu a později i senzory
pro snímání informací obsažených na rádiových čipech, přilepených k potravinám.
Čtečky čárových kódů jsou, jak se dočtete za okamžik, již dnes součástí
prototypů inteligentních ledniček, krájecích prkének, mikrovlnných trub a
dalších přístrojů, ale musíme si přiznat, že mávat s každým kouskem salámu před
čtečkou není příliš pohodlné. Alespoň v domácnosti autora tohoto článku by
výsledkem byla spíše směsice přesně evidovaných zkažených potravin, čerstvých
potravin nezavedených do systému a neexistujícího jídla, které bylo kdysi do
systému zavedeno, ale při nočním nájezdu na ledničku je kdosi zapomněl
"odbavit". Nesmíme zapomenout, že přístroje (ať už třeba ty sebedokonalejší)
mohou pracovat pouze s daty, jež mají k dispozici, a provedeme-li na začátku
špatné zadání dat, nepomůže nám ani rychlý a přesný počítač.
Celý průběh dokonalého koncertu inteligentních kuchyňských pomocníků závisí na
přesné inventarizaci bude tedy lepší nechat ji na samotných počítačích.
Součástí obalu potravin tedy bude bezkontaktní čip, díky němuž si obsah vaší
nákupní tašky systém přečte hned v okamžiku, jak vstoupíte do kuchyně. Součástí
odpadkového koše pak bude jiný snímač, fungující jen na velmi krátkou
vzdálenost, který bude u vypotřebovaných potravin, jejichž obal vhodíte do
koše, automaticky mazat záznam o daném jídle v seznamu dostupných potravin.
Jakmile jsme se vypořádali s evidencí, podívejme se, co nám propojení mezi
ledničkou, pracovní deskou a troubou přinese. Hlavní výhodou bude samozřejmě
fakt, že v jakémkoliv okamžiku budeme mít dokonalý přehled o tom, co je k
dispozici. Díky tomu, že na domácím serveru bude umístěn dlouhý seznam receptů,
počítač nám skrze kuchyňský displej (či jiný grafický nebo zvukový výstup) bude
moci okamžitě nabídnout varianty možných jídel, skládajících se z toho, co je v
daném okamžiku k dispozici. Seznam bude moci být tříděn různými filtry ať již
podle toho, co je třeba spotřebovat dříve, než se to zkazí, či v závislosti na
vyváženosti stravy. Počítač bude totiž mít k dispozici statistiku minulých
jídel a bude nám tak moci naordinovat takový typ jídla, který učiní z naší
domácí stravy vyváženou kombinaci všech důležitých prvků tedy v případě, že
bude k dispozici patřičná strava. Těšíme se na varovná hlášení, že v lednici
jsou již přes dva měsíce k mání pouze párky a sekaná, a že pokud rychle
nedodáme nějakou zeleninu, přestane fungovat jak systém, tak uživatel.
Takto se dostáváme ke komunikaci ledničky s externím světem. Již dnes je možné
objednávat různé věci přes internet, a jedním z typů zboží s největším
potenciálem pro internetový obchod jsou právě potraviny. S rozvojem
hypermarketů se i v naší republice rozmohl zvyk velkých víkendových nákupů, při
nichž se domácnost zazásobí na delší období, a zbytek týdne pak dokupuje jen
potraviny s nejkratší životností, tak proč si neodpustit stresující nával v
hypermarketu a neobjednat potraviny přes internet? V okamžiku, kdy se tento typ
nákupů rozšíří do takové míry, že vzniknou společnosti, které ze svého
prodejního procesu odstraní náklady na velkoprodejnu a nahradí je nákupem
dodávek, není ani třeba zvyšovat cenu potravin. Jídlo se bude rozvážet z
velkoskladů přímo do domácností a náklady na dovoz se pokryjí ušetřenými
náklady na velkoprodejnu. Prodejci navíc budou moci přesněji objednávat
množství potravin a budou moci rozšířit sortiment nabídky.
Výhodou pro uživatele bude (kromě časové úspory) hlavně možnost svěřit
opakující se nákupy počítači, který bude mít navíc dostupnou přesnou statistiku
spotřeby domácnosti, takže bude moci objednávat správné množství potravin.
Nákupy potravin, které nebývají běžnou součástí našeho jídelníčku, pak zadá
uživatel ručně. Neopomenutelnou výhodou bude také možnost využít receptů
uložených v počítači k zadání jídelníčku s výhledem na delší dobu prostě jednou
týdně nadiktujeme, co plánujeme jíst, a o objednání všech potřebných
ingrediencí se postará počítač. Pokud však dbáte na staromódní způsoby a rádi
si povídáte se sousedy v místním malém krámku, nemusíte se ani vy bát
budoucnosti. Prostě necháte počítač poslat e-mailem seznam potřebných věcí
vašemu oblíbenému prodavači, a ten již s předstihem objedná a připraví věci,
které chcete, a vy si je od něj jednoduše odnesete. Tento způsob prodeje by
navíc mohl pomoci zachránit skomírající malé obchody, které nemohou cenově
konkurovat velkým řetězcům.
Tento typ nákupu potravin v kombinaci s interaktivním výstupem kuchyňského
subsystému skrývá také velice zajímavé možnosti pro reklamu. Všichni
marketingoví pracovníci jistě zajásají při představě možnosti nabízet zboží
přesně na míru zákazníků. Přímo na kuchyňském displeji (ať již se nachází na
ledničce, nebo se třeba v holografické podobě vznáší nad stolem) bude možné
získat informace o nejnovějších potravinách, a to navíc přesně v okamžiku, kdy
o nákupu tohoto typu zboží budete uvažovat. Kdo ví, třeba nastane i doba, kdy
budete moci zakoupit těstoviny ve dvou provedeních v dražším balení, kde vás
nebude otravovat reklama na omáčku, nebo v provedení levnějším, kdy bude část
ceny těstovin pokryta reklamou.
Vraťme se ale zpět do kuchyně. Probrali jsme výhody dokonalé interní a externí
komunikace kuchyňských zařízení, a nyní se podívejme na samotnou technologii
přípravy jídla. Jelikož se bavíme o době pokrývající pouze několik
následujících desetiletí, zatím nás nemusí trápit obava týkající se energie,
přesto však již v tomto období nastane odklon od pevných paliv, a tak jako již
téměř zmizela z kuchyní klasická "babičkovská" kamna, v nichž se topilo dřívím,
pravděpodobně se setkáme i s pomalým odklonem od plynových sporáků.
Energetickým zdrojem budoucnosti bude elektřina, jejíž hlavní výhoda spočívá v
získávání z obnovitelných zdrojů. Ať se nám to tedy líbí nebo ne, hlavní
technologii tepelné úpravy jídla budou představovat nástupci mikrovlnných trub,
a "opravdový oheň" v kuchyni bude čím dál větším luxusem.
Trend směřující k úspoře energie a ke zrychlení přípravy jídla můžeme sledovat
již dnes. Kombinaci těchto faktorů, spolu s dokonalým designem, představují již
delší dobu známé ploché varné desky, či nová generace mikrovlnných trub,
využívající technologii "heatwave", která pracuje na základě proudění teplého
vzduchu, ohřátého mikrovlnným zdrojem. Pokud vám ale tyto přístroje připadají
jako vrchol technologického pokroku, máte se nač těšit. Například společnost
General Electric již představila první ohřívač budoucnosti zdrojem tepla je v
něm speciální halogenová lampa, jež ohřeje jídlo čtyřikrát rychleji než
mikrovlnka. Ideální kombinaci energeticky nenáročné a rychlé přípravy jídla
představuje také sporák pracující na principu magnetického pole. Prototyp
tohoto přístroje dokáže uvařit vodu v hrnci za 25 sekund, a to díky tomu, že
střed magnetického pole je zaměřen přímo doprostřed ohřívaného obsahu.
Použijete-li navíc nádobí z vhodného materiálu, bude samotný hrnec studený a
zbytečné teplo se nebude rozprostírat po kuchyni.
Kuchyně, ale vlastně i vaření a jídlo samo, má nejen praktický, ale hlavně
estetický význam, a proto se kuchyně budoucnosti změní nejen co se týče způsobů
přípravy pokrmů, ale i vizuálně. Počátek této přeměny již vlastně započal, když
začaly z módy vycházet dobře známé bílé spotřebiče. Většina z nás dá dnes při
výběru nové kuchyňské linky přednost pastelovým barvám a zakoupí i k nim tónově
ladící spotřebiče. To je hezké, ale co uděláme, když nás tato barva či její
kombinace časem omrzí? Za nějakých deset let by to již neměl být problém,
jelikož vývojáři usilovně pracují na zařízeních schopných měnit barvu na
požádání, takže by neměl být problém ke speciálním příležitostem, nebo třeba
jen podle nálady "přebarvit" kuchyň. Vzhledové inovace se dočká i podoba
jednotlivých zařízení.
Změně funkční i vzhledové se dozajista nevyhne myčka nádobí. Ta pravděpodobně
nebude využívat tolik vody a saponátů, ale kombinaci uzavřeného obvodu čisticí
tekutiny, ultrazvuku a dezinfekčních paprsků. Díky tomu bude moci být umístěna
nejen na podlaze, ale kvůli lepšímu přístupu bude moci být zavěšena. Pouze
designovou úpravou pak projdou drobné elektropřístroje typu mixeru, toasteru a
kávovaru. Lednička bude asi stále velká a celkově hranatá, ale objem jejího
vnitřního prostoru se bude kvůli úspoře energie přizpůsobovat jejím obsahu.
Pravděpodobně se právě z ledničky stane "centrum" inteligentní kuchyně, a bude
to ona, na níž budou umístěny hlavní ovládací prvky a vstupně-výstupní
rozhraní. Ale podobným způsobem vlastně funguje díky magnetům a samolepicím
papírkům už dnes.
První mrazicí vlaštovky se již objevily na výstavách spotřební a domácí
elektroniky, ale pokud je nám známo, nejsou zatím volně v prodeji, což však
není dáno jejich nedokonalostí, nýbrž vysokými výrobními náklady, malosériovou
výrobou, a proto také velice vysokou cenou. Ledničky osazené počítačem,
připojením k domácí síti a internetu, displejem a ovládacím panelem předvedly
například firmy Electrolux, Cmi, Whirpool, Sunbeam a Philips. Zatím umí
většinou jen číst čárový kód potravin, ukládat recepty a pracovat jako běžný na
internet napojený počítač, lze s nimi tedy prohlížet web, posílat e-mail a
nechávat audiovizuální zprávy ostatním členům domácnosti.
Dalším elektronickým kuchyňským pomocníkem, s jehož potomky se budeme v
budoucnu potýkat při přípravě snídaně, je Minerva. Stejně jako koncept
digitální ledničky s internetovým připojením, vznikla před pěti lety Minerva ve
vývojových laboratořích MIT, kde pracují na překvapivém množství
technologických základů pro budoucí kuchyně. Kromě Minervy a zmíněné ledničky
zde vznikla i počítačem řízená, výškově nastavitelná pracovní deska kuchyňské
linky, chameleónský hrneček měnící barvu podle teploty tekutiny a
programovatelný toaster, který umí do vloženého pečiva vypálit například vzkaz
pro děti, denní horoskop, nebo z internetu stažené ceny akcií. Doufejme, že umí
také udělat toast a přitom jej nespálit (nebo si musíme připravit speciální
grayscaleovou bitmapu?).
Minerva je v podstatě interaktivní váha s připojenou kamerkou a integrovaným
počítačem. Prostřednictvím kamerky, jež je umístěna někde nad pracovní deskou
kuchyňské linky, dostává počítač informace o čárových kódech (ale v budoucnu
spíše o visačkách s rádiově vysílanými informacemi) jednotlivých potravin. V
paměti Minervy jsou uloženy tisíce receptů (s recepty si v budoucnosti budou
počítače vůbec dobře rozumět, vždyť to jsou v podstatě programy na přípravu
jídla), a podle nich bude Minerva navigovat kuchaře při přípravě pokrmu.
Při vaření většinou vzniká jako vedlejší produkt nepořádek. O myčce nádobí jsme
se již zmínili, ale k mání je například i samostatný vysavač, schopný práce bez
pomoci člověka. Firma Electrolux jej nazvala Trilobit a lze jej dokonce již
dnes koupit (když zaplatíte necelých 50 000 Kč). Podle reakcí těch, kdo si jej
pořídili, s ním pravděpodobně bude zábava Electrolux tvrdí, že mu spokojení
uživatelé posílají děkovné dopisy, básně, kresby, a jeden vysavač se dokonce
spolu s majitelem odebral na týdenní lyžařský zájezd, odkud poslal výrobci
pohlednici. Vraťme se ale k tomu, jak pracuje. Prý je to jednoduché pomocí
ultrazvuku a osmi mikrofonů si Trilobit "osahává" místnost, pak ji v rozmezí 90
sekund až 15 minut objede okolo zdí a začne vysávat. Díky ultrazvuku nevráží do
nábytku, a když mu docházejí baterie, sám si zajede do nabíjecí kolébky, kde
dočerpá energii.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU