Dreamfall: The Longest Journey

14. 5. 2005

Sdílet

Dostala vás legendární adventura The Longest Journey? Už se nemůžete dočkat pokračování? Není divu, chystaný Dreamfall: The Longest Journey je doslova k nakousnutí a neměli byste si ho nechat ujít.

Jestli vám z podtitulu této hry není jasné, o čem bude řeč, tak se vraťte zpátky na pískoviště a dál si tam plácejte bábovičky. Nebo si alespoň zopakujte učivo ze základní hráčské školy. Adventuru The Longest Journey zná totiž snad úplně každý, kdo se o počítačové hry zajímá jen trochu hlouběji.



Je to tak, norským vývojářům ze studia Funcom se v roce 2000 podařil s The Longest Journey husarský kousek. Vytvořili jednu z nejpůsobivějších adventur všech dob, s epickým (trošku zamotaným) příběhem a propracovanou psychologií postav, která se zařadila mezi legendy svého žánru. Jenomže nasadili sami sobě laťku tak vysoko, že nyní budou mít co dělat, aby se jim podařilo ji podruhé přeskočit. Zvláště když – a teď se něčeho podržte – do Dreamfallu hodlají zařadit nejenom stealth prvky, ale dokonce i akční části! Dlouhé měsíce je na internetových serverech jejich záměr omílaný ze všech stran. Potíž je totiž v tom, že skalní přívrženci klasických adventur, kteří The Longest Journey milují, se s tím nehodlají smířit, již předem úspěch Dreamfallu zpochybňují a vykřikují cosi o svatokrádeži a ústavech choromyslných. Jenomže se nedá nic dělat, 2D klasika už tolik nefrčí a rozdíly mezi herními žánry padají jako Berlínská zeď. Fanoušci TLJ ovšem už docela zapomněli, že i on měl své chyby – třeba na pročítání sáhodlouhých textů při patnáctiminutových dialozích postav se tehdy snesla sprška kritiky a stranou nezůstala ani některá zákysová místa, při jejichž řešení vám logické uvažování příliš nepomohlo. Už nyní se v internetových debatách objevují srovnávání hlavních postav obou her, v nichž se můžete dočíst, že: „April Ryan, to byla kočka! Ta Zoe vypadá nějak divně, to se vůbec nedá srovnávat!“ Jenomže málokdo si uvědomuje, že April se v Dreamfallu objeví také.



Dost planých řečí, chtěli jsme vám vlastně jenom říct, že nic se nemá zatracovat předem, a nenápadně a pomalu vás připravit na všechny změny, které Nejdelší cesta právě prodělává a jsou již nevyhnutelně dané. Shrňme si tedy nejdůležitější fakta – Dreamfall bude plně ve 3D, objeví se v něm stealth prvky, ovládání se sjednocuje pro PC a pro konzole (i pro ně hra bude vydána) a místo klasické adventury můžeme očekávat akční adventuru, nebo ještě lépe filmový thriller. Tak hru alespoň definují sami vývojáři. Není třeba se ale hned děsit, s akční částí by to zase tak horké být nemělo a kromě toho hratelná preview verze Dreamfallu, která byla předvedena na loňské výstavě E3 v Los Angeles, vyhrála ocenění „Best Adventure Game on Show“ neboli „nejlepší adventura výstavy“, takže máme docela slušnou naději, že nás čeká dobře odvedená práce.

Kde tedy začít? Třeba u příběhu, ten asi čtenáře stejně zajímá ze všeho nejvíc. Ačkoli se (jak už jsme prozradili) půvabná April objeví ve hře také, neočekávejte pokračování původní The Longest Journey. Je zde sice několik věcí, které obě hry spojuje – paralelní světy, podobná témata a některé stejné postavy –, ale Zoe Callisto bude prožívat dočista jiný příběh. Nová hrdinka je dvacetiletá dívka, žijící v budoucnosti na africkém kontinentu v hlavním marockém městě Casablance. Její život ale příliš radostný není. Ukončila studia biologie na univerzitě, je bez práce, zemřela jí matka, žije se svým otcem, protože se rozešla s dlouholetým přítelem, a má velký problém – je v komatu. Kupodivu se toto vše dozvíte přímo od ní, neboť její duše se pohybuje mimo tělo a jediná možnost, jak může komunikovat s okolním světem, jste vy. Vysvětlí vám, že svět se nachází ve velkém nebezpečí, a protože ona sama pro jeho záchranu zrovna nic udělat nemůže, úkol zůstává na vás. Tak praví intro. Pak už se přenesete o několik týdnů zpět a dozvíte se, jak to všechno začalo. Zpátky do budoucnosti!



Jako by Zoe neměla svých vlastních problémů dost, pronásledují ji podivné paranormální jevy. Když zapne televizi nebo usedne před počítačový monitor, všude vidí podivný černobílý obraz dívky, která šeptá: „Najdi ji. Zachraň ji.“ Nejprve si Zoe myslí, že je to buď nějaká šílená reklamní kampaň, nebo rušení signálu. Jenomže nikdo jiný záhadnou dívku nevidí. A pak zazvoní mobilní telefon...



Aby se hráč mohl pořádně soustředit na prožívání osudů postav (k dalším se hned dostaneme), tak vývojáři odstranili všechny rušivé prvky v podobě herního „interfejsu“, pouze občas na vás jukne minimalistický inventář. Dokonce zde ani nenajdete kurzor, jímž byste rejdili po obrazovce a vyhledávali interaktivní místa a předměty. Jelikož Dreamfall se ovšem neodehrává z vlastního pohledu, bylo třeba nějak hráči zprostředkovat, co postavy vidí, slyší a s čím mohou hýbat a vykonávat jiné akce. Vývojáři vše vyřešili velice jednoduše, přehledně a zároveň efektně – vytvořili funkci nazvanou „focus field“. Jak to v praxi vypadá? V zorném úhlu postavy se objeví pátrací paprsek bílého světla, který dopadá na vše v okolí tak, jak se postava otáčí. Jakmile nalezne jakýkoli použitelný předmět nebo osobu, s níž je možné promluvit, hráč dostane znamení a rozhodne se co dál. Pokud se například zaměříte na dvě postavy v družném rozhovoru, můžete nenápadně vyslechnout jejich konverzaci.



Když už jsme se dostali k tomu rozhodování, je nutno zdůraznit, že autoři chtějí dát maximální možnou měrou hráči svobodu volby. Rozhodnutí nebudou sice tak zásadní, jako třeba v Knights of the Old Republic, kde volíte mezi černobílým dobrem a zlem, ale i tak jimi upravíte běh věcí příštích. Musíme si uvědomit, že Dreamfall nebude žádné MMORPG s naprosto volným pohybem a různými úkoly, ale „akční“ adventura s lineárním příběhem. Nicméně také se spoustou možností, jak alespoň částečně ovlivnit děj, a s různými důsledky, které z rozhodnutí vyplynou. Chybu udělat nemůžete, pouze některé volby budou lepší, jiné horší, ale žádná nebude špatná. Nejlépe bude, když si to ukážeme na příkladu ze začátku hry. Jak už to tak bývá, Zoe najde v jisté místnosti bezvládné tělo ležící na podlaze. Na monitoru vidí, že se blíží ochranka a nabízí se několik možností. Může se pokusit uniknout hlavním vchodem, kde bude ovšem spatřena. Nebo může zůstat a doufat, že si jí nikdo nevšimne, ale pak bude rovněž chycena. Takže raději zvolí nejbezpečnější úkryt na toaletách, odkud vyslechne zajímavý rozhovor mezi strážemi těsně před tím, než začnou prohledávat toalety a najdou ji. Tak vidíte, vždycky si můžete vybrat...



Plynule jsme se dostali k odhalení, přímé konfrontaci, a tedy také k akční složce Dreamfallu. Ragnar Rornquist ale důrazně upozorňuje, že boj je pouze možnost a nikoli nutnost. Zoe pilně navštěvovala kurz sebeobrany, takže si s protivníkem docela dobře poradí, ale třeba April raději využije styl „stealth“ a schová se ve stínech nebo se potichu proplíží nic netušícímu nepříteli za zády. Při soubojích se hra změní v klasickou „beat ’em up“ mlátičku s ukazateli zdraví. Kdo se ale nechce pouštět do riskantních akcí, může Dreamfall projít bez jediné rány pěstí. Ještě je na čase se zmínit o třetí postavě, kterou ovládnete, a tou je antihrdina – žoldák Kiam. Právě s ním pravděpodobně neodoláte pokušení vyřešit problémové situace za použití hrubé síly.



Slibně vypadající Dreamfall podpoří také nový engine Shark 3D s dynamickými světly a stíny, přirozenou animací postav a mimikou obličejů a s detailními texturami. Stranou nezůstane ani zvuk podporující formát Dolby Digital 7.1. Škarohlídi možná brblají, že už to nebude to staré dobré The Longest Journey, ale my ostatní jsme velice zvědavi na výsledek. Mohlo by to být velice, ale velice zajímavé.