Nezajímavější jsou velmi rozdílné představy o tom, jak budou roboti vůbec v budoucnu vypadat. Pokud se zeptáte japonské automobilky Honda, pravděpodobně se dočkáte odpovědi, že budou roztomilí.
Čtyři robůtci s poněkud těžko uchopitelnými prototypovými jmény 3E-A18, 3E-B18, 3E-C18 a 3E-D18 (říkejme jim A, B, C a D podle jejich třetího písmena) opravdu roztomile působí, není proto divu, že na sebe strhli mnoho pozornosti. Všichni jsou samozřejmě pouze konceptem, nicméně mohou v budoucnu sloužit jako základ dalším, lépe využitelným produktům.
Robot A (vypadá trochu jako přerostlá žárovka) se dokonce specializuje čistě na to, aby na lidi soucitně reagoval pomocí různých výrazů „tváře“: jde o robota-společníka. Robot B je mobilní robůtek s malou sedačkou, vytvořený pro odpočinkové činnosti uvnitř i venku. Robot C je elektronické vozítko s multifunkčním zavazadlovým prostorem, zatímco robot D je off-roadový minivůz, kterýžto má své majitele podporovat v široké řadě různých činností.
Zaměření na vysokou mobilitu dává u Hondy smysl a typicky japonská roztomilost robotů má i jiný účel než jen upoutat pozornost – Japonsko se potýká s obrovským počtem stále starší a starší populace a začíná se čím dál častěji v rámci pomoci seniorům obracet právě na roboty.
Přátelský vyhlížející robotický asistent bude pro důchodce bezpochyby lepší než cosi připomínající Terminátora.
Dalším zajímavým robotem na CES je „Laundroid“: robot, který umí třídit a skládat oblečení. A to stojí pouhých 16 000 dolarů, tedy kolem 340 tisíc korun. Dobře, ekonomicky výhodný úplně není, ale jedná se o fascinující kus technologie. Vytvořila jej společnost Seven Dreamers.
Princip fungování je jednoduchý: vezmete hromadu triček, vložíte je dovnitř, stroj je roztřídí a složí a pak umístí do přihrádek. Podle zkušeností redaktora zpravodajského serveru The Verge to sice tak úplně nefunguje, obzvláště u tmavšího oděvů, ale technické pozadí stroje je působivé: umělá inteligence uvnitř analyzuje různé kusy oblečení pomocí své neuronové sítě, jež obsahuje 256 tisíc obrázků oděvů. Končetiny robota pak rozhodnou o nejlepším způsobu, jak s oblečením manipulovat, kde jej držet a jak jej složit. Na složení a roztřídění kompletní várky oblečení z pračky však bude Laundroid potřebovat několik hodin: složit jedno tričko trvá 5 až 10 minut.
Nelze popřít, že je komické vyvinout na složení prádla takto drahého a, popravdě řečeno, dost nepraktického robota. Neuronová síť, kterou stroj obsahuje, však může najít využití v jiných robotech. Jde především o technologickou ukázku, symbol pokroku.
Nedá se nic dělat, od robotů se zkrátka neodtrhneme: dalším strojem, který na CES zaujal značné zástupy, je Forpheus od společnosti Omron. Jeho účel? Učí lidí hrát stolní tenis.
Letošní generace Forphea je již generací čtvrtou (plný název mimochodem zní „Future Omron Robotics technology for Exploring Possibility of Harmonized aUtomation with Sinic theoretics“, což je poněkud nepraktické. Nicméně pokud je název opravdu takový jako uvádí web tvůrců, zkratka by měla vyhláskovat „Forephus“ místo Forpheus. to však Omron zřejmě nijak netrápí).
Stroj na ping-pong není nic nového, jeho specialita opět tkví v jeho jádru. Forpheus využívá robotickou paži ovládanou pětikloubovým systémem, díky které ovládá svou pálku na stolní tenis. Analýza trajektorie míčku, kamery na 3D rozpoznávání okolí či evaluace úrovně schopností protivníka a následná adaptace, Forpheus toho dokáže hodně.
Firma se pokusila do fungování Forphea zahrnout i motivační součást: na síti, která odděluje prostředek stolu, periodicky vyplouvá LED displej s povzbudivými zprávami. I díky tomu se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jakožto „první robotický kouč stolního fotbalu na světě“.
Druhý den CES 2018 začal a skončil ve znamení robotiky; jaký nakonec bude ten třetí se dočtete už zítra.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU