Elektrický rekordman

První elektromobil, který si našel cestu do naší redakce, byl shodou okolností i ten nejprodávanější na celém světě, a to Nissan Leaf. Rozpaky z elektropohonu, který vyvolaly především zavádějící „zaručené informace“, že nabíjení auta trvá dvě hodiny, se ukázaly jako liché.

Součástí zapůjčeného leafu je i token na paušální nabíjení v jedné ze sítí z několika dobíjecích stanic, která disponuje rychlonabíjecími stojany. Pokud máte štěstí a u stojanu nestojí jiný vůz, tak už po půl hodině odjíždíte se 30kWh baterií plnou na minimálně 80 %, což postačí na nějakých zhruba 150 km jízdy. Maximálně do hodiny pak nabijete baterii i z nuly na plných 100 %. Plná baterie a rozumná noha na pedálu v předchozích ujetých kilometrech zaručí, že se na displeji objeví odhad, že dojedete lehce přes 200 kilometrů daleko. To je ovšem poměrně optimistické.

Záleží totiž na tom, jak je auto naložené, jak rychle jedete a také jestli topíte nebo chladíte vnitřní prostor auta. Prakticky cokoliv v autě zapnete, totiž sníží dojezd. Nemáme zkušenost s topením, ale klimatizaci jsme právě kvůli delšímu dojezdu nezapínali. Protože vytápění je hodně energeticky náročné, snaží se to Nissan obejít tím, že k topení nabízí jako alternativu vyhřívaný volant a sedačky.

Při cestování po městě o něco nižší dojezd tolik nevadí, ovšem vydáte-li se za město, začíná pořádný adrenalin: „Dojedu k další stanici? Jak rychle můžu jet, abych tam dojel? Můžu si zatopit?“ Navíc je to poměrně stresující záležitost, sledovat, jak za jízdy ubývají procenta baterie, s vědomím, že vůz v případě potřeby nelze jen tak odtáhnout na laně (musí se převážet ve vodorovné poloze) nebo dojet pro kanystr k nejbližší pumpě.

Leaf naštěstí pomáhá řidiči dobrou navigací, která na rozměrném displeji ukazuje, kde po cestě se nachází další dobíjecí stanice, nebo všechny dobíjecí stanice v dojezdové vzdálenosti. Problém nastává, pokud jedete do části republiky (a bohužel jich je stále ještě hodně), kde v rozumném dosahu žádná taková stanice není. Dalším častým problémem dobíjecích stanic je, že jsou často někde za plotem nebo závorou s omezenou dobou provozu a také že zvládnou dobíjet jen jedno auto, byť mají dva výstupy. Čím více bude tedy jezdit elektroaut, tím těžší bude dobíjení.