V tuzemských počítačích se data hromadí tak závratným tempem, že je uživatelé nestačí řádně ukládat, natož pravidelně zálohovat. Vyplývá to z analýzy technologických společností EMC a S&T CZ.
V roce 2010 bude množství vytvořených a replikovaných informací tvořit 966 miliard gigabajtů. V záplavě dat hrozí nevratná ztráta klíčových dokumentů či chaos – uživatelé nebudou schopni potřebné informace v nahromaděných datech najít. Firmy a zejména domácnosti si také do důsledku neuvědomují, že dnes uložená data musí být dostupná nejen příští rok, ale třeba i za desítky let.
Datový kolaps může mít řadu podob: „Selhání či poškození úložného disku, jeho zcizení, neúmyslné smazání dat či třeba poškození nebo ztráta záložního média. Během let se může navíc shromáždit tolik dokumentů, že najít ten potřebný je zhola nemožné – ať už na disku počítače nebo v množství záložních disků,“ vysvětlil Vojtěch Dvořák, manažer divize IT služeb společnosti S&T CZ, která patří mezi přední systémové integrátory.
Kolaps hrozí zejména těm firmám a jednotlivcům, kteří nemají vypracovaný systém ukládání a archivace dat. Mohou v důsledku o cenné informace navždy přijít nebo je jednoduše nenajdou. Nejde jen o pravidelné ukládání, ale i o to, kam se data ukládají a jak se archivuji. „V případě firem to může ohrozit chod společnosti,“ dodal Jan Teuschel ze společnosti EMC. Typickým fatálním omylem je například představa, že data stačí uložit třeba na DVD disk. „Životnost takových médií je v lepších případech deset let, ale disk nemusí být čitelný již po několika letech,“ upozornil Vojtěch Dvořák ze společnosti S&T CZ.
Kam tedy data ukládat? Častou volbou je ukládání dat na pásky – levný a relativně spolehlivý způsob uložení velkého objemu dat. Bohužel může selhat při dlouhodobé archivaci dat. Navíc, pokud je třeba rychle vyhledat například deset let stará data, musí existovat systém, který k nim uživatele rychle dovede. „Pásky jsou v tomto ohledu nešikovné. Při velkých objemech dat může nalezení té správné pásky představovat úkol na několik dní, což je pro firmy neakceptovatelné,“ řekl Jan Teuschel ze společnosti EMC. Navíc i pásky mají omezenou životnost a po dvaceti letech mohou být data nenávratně ztracena.
Jako nejspolehlivější metoda archivace dat se podle odborníků z uvedených firem jeví pevné disky. Sice ani ty nemají neomezenou životnost, ale je možné je snadno monitorovat, a pokud se schyluje k poruše, lze data přenést na jiný disk. „Souvisejícím trendem se proto stává budování centralizovaných úložišť dat. Tam jsou systémově ukládána firemní data a s ohledem na jejich důležitost je zajištěna jejich rychlá dostupnost,“ upozornil Vojtěch Dvořák ze společnosti S&T CZ.
V případě domácností, ale i menších firem jsou stále populárnější služby pro vzdálené zálohování dat,“ řekl Jan Teuschel ze společnosti EMC. Například služby Mozy za určitý poplatek umožní bezpečné uložení vybraných dat na úložiště dostupné přes internet. „Bezpečnost a dostupnost uložených dat je zajištěna přímo poskytovatelem služby, uživatel se nemusí zabývat správou dat,“ dodal Jan Teuschel.
Spoustu místa lze ušetřit například zálohováním odkazů na již existující soubory. „Tím se zabrání nekontrolovatelnému tvoření kopií souborů. Úspory jsou markantní například u firem s mnoha pobočkami. Centralizovaná úložiště mají datové využití kolem 90 procent, přičemž obyčejně se využitelnost pohybuje pouze kolem 40 procent,“ řekl Jan Teuschel ze společnosti EMC. „Navíc podle naší analýzy korporátní data vznikají ze 70 procent chaoticky – nejsou nijak systematicky uložena či indexována. Cílem je dostat těchto 70 procent pod kontrolu.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU